Telička v nové roli

Možnost, že Evropská komise změkčí přísná opatření týkající se likvidace skotu kvůli výskytu nemoci BSE ve stádě, nevyloučil v průběhu svých jednání v České republice budoucí komisař Pavel Telička. V prvních dnech uplynulého týdne, které Telička s šéfem svého úřadu Alexandrem Italianerem strávil v ČR, se setkal s premiérem Vladimírem Špidlou, jednal s představiteli Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR a se zástupci organizací hájících zájmy spotřebitelů, lékařů i pacientů. Navštívil také Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Českou obchodní inspekci.

"Vědecké poznatky neprokázaly účelnost některých přijatých opatření, ale je také třeba říci, že ani určitá rizika nevyloučily," podotkl Telička k otázce pravidel pro likvidaci kohorty zvířete s chorobou BSE a dodal: "Primárním zájmem je zajistit bezpečnost potravin a zdraví spotřebitele." Jak poznamenal, platná opatření byla přijata v určité atmosféře a na základě znalostí, které byly v té době k dispozici. "Nyní probíhají některé revizní postupy a zkoumá se, zda by bylo možné některá opatření zjemnit. Výsledky těchto kroků však nelze předjímat," konstatoval. O otázce vybíjení krav v souvislosti s nemocí BSE debatoval Telička zejména na setkání s představiteli Agrární komory ČR. Jak připomněl její prezident Václav Hlaváček, zemědělci chtějí, aby se nemuselo porážet tolik zvířat a aby se krávy z kohorty nemocného zvířete mohly nadále dojit do zaprahnutí a březí zvířata mohla porodit. Diskuse se zemědělci se stočila i na otázky kvality a bezpečnosti potravin a dodržování standardů. "Informovali jsme komisaře Teličku o tom, že pokud jde o kvalitu a zpracování surovin, bylo ČR vždy na špici," doplnil prezident s tím, že jako příklad kritéria kvality, které je u nás tvrdší než v EU, komisaři zemědělci uvedli celkový počet mikroorganismů v mléce. "Právě kvůli EU jsme museli některé normy změkčovat. Shodli jsme se na tom, že marketing našich výrobků bychom měli opřít o jejich vyšší kvalitu," podotkl Hlaváček. Agrární komora také doufá, že Telička by mohl našim zemědělcům pomoci v otázce mléčných kvót, a to ještě ve své dnešní funkci vedoucího české mise v Bruselu. Pokud by se totiž podařilo při jednáních s unií využít skutečnosti, že EU změnila metodiku výpočtu tučnosti mléka, mohl by se podle Hlaváčka ČR přidělený maximální objem mléka zvýšit a nebylo by nutné krátit mléčné kvóty našim zemědělcům.
Odbornou pomoc, pravidelné schůzky a také zasílání stanovisek zástupců evropských i českých výrobců potravin k nejrůznějším otázkám nabídla Teličkovi Potravinářská komora ČR (PK). "Řekli jsme mu, že bychom byli rádi, aby ochranná opatření, pokud nějaká unie v budoucnu vůči ČR zavede, se uplatnila u těch subjektů, které se skutečně proviní, a nikoliv plošně. Aby nebyly postiženy i ostatní podniky, které vyvinuly nepředstavitelné úsilí a vydaly obrovské peníze na splnění všech požadavků unie," uvedl k jednání s českým komisařem prezident PK Jaroslav Camplík. Jak dodal, potravináři seznámili Teličku s problémy, které jim nyní komplikují život. Patří k nim zejména zákonem předepsaná revize zásob k 30. dubnu a srovnání jejich stavu ke stejnému datu několik let dozadu, nejednotná sazba DPH na potraviny či kolkování lihovin. Komora s komisařem probrala také koncepci výroby potravin a svou představu úřadu pro potraviny. Camplík připomněl, že právě nyní unie připravuje směrnici věnovanou zdravotním tvrzením na obalech výrobku.
O značení a bezpečnost potravin se Telička zajímal při své návštěvě Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně, jejíž zástupci pracují v 26 odborných komisích v Bruselu. S jejím ústředním ředitelem Jakubem Šebestou se domluvili na předávání informací. Podle Šebesty inspekce vnímá jako nebezpečné falšování potravin a klamavou reklamu. Telička souhlasil s tím, že klamavé etikety a údaje o nutriční hodnotě výrobků na nich mohou spotřebitele nežádoucím způsobem ovlivňovat. Inspekce chce falšování potravin tvrdě trestat: "Pokud bychom tomu dali prostor, mohla by vzniknout situace, že být poctivým výrobcem se nevyplácí," prohlásil Šebesta. Na otázku, zda naše organizace kontroly odpovídá požadavkům Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva Telička prohlásil, že není úkolem Evropské komise, aby zasahovala do toho, jak si členské státy svou organizaci kontroly nastaví.
Bezprostředním partnerem pro komisaře pro ochranu zdraví a spotřebitele, s nímž by měl Telička v následujících měsících spolupracovat, je v ČR odbor bezpečnosti potravin a environmentálních rizik ministerstva zemědělství, který má roli koordinátora všech kontrolních a zkušebních organizací v oblasti bezpečnosti potravin a v ČR vlastně zastupuje neexistující úřad pro potraviny. S jeho pracovníky se však Telička nesetkal. "Zatím jsem se soustřeďoval spíš na orgány, které vyvíjejí kontrolní činnost tak říkajíc v terénu. Nebráním se kontaktům a komunikaci s ústředními orgány v členských zemích. Od příslušného odboru jsem dostal informace, s MZe jsem dlouhá léta v kontaktu a příležitostně na to navážeme," poznamenal k tomu Telička.
Nejen naše podnikatele, ale i potravináře v EU trápí roztříštěnost a nepřehlednost legislativy, jejímž požadavkům musí vyhovět. V této otázce může nový komisař jen obtížně nyní něco slibovat: "Až skutečně nastoupím, tak si s komisařem Davidem Byrnem sedneme, některé věci důkladně probereme, včetně toho, co chceme ještě v těch zbývajících šesti měsících zvládnout."
Od skutečnosti, že právě český komisař se bude zabývat ochranou zdraví a spotřebitele si hodně slibují i organizace, které u nás v této oblasti působí. "Očekáváme, že to pomůže intenzivnější veřejné diskusi o spotřebitelských otázkách, a tím k lepšímu seznámení s jejich právy," uvedl po jednání s Teličkou Ivan Vojtek, který předsedá Spotřebitelskému poradnímu výboru. Ten sdružuje sedm hlavních organizací, které hájí zájmy spotřebitelů. Hlavním problémem podle Vojtka je, že ke změnám legislativy týkající se spotřebitelských zájmů u nás dochází velmi rychle, spotřebitelé neznají dostatečně svá práva a pokud je i znají, je pro ně obvykle obtížné se jich domoci. Řada firem používá ne zcela korektní obchodní praktiky při svých prezentacích i reklamě a také při značení produktů a služeb, svévolně mění podmínky ve smlouvách se spotřebitelem apod. Problémem jsou i dlouhodobé soudní spory. Pokud soud rozhodne ve prospěch spotřebitele následuje obtížné vymáhání vysouzených prostředků. Podle Teličky by délce soudních řízení mohla pomoci reforma soudnictví. Jako komisař však nemá ambici vstupovat do soudnictví nezávislého českého státu. Jak uvedl, je úkolem novinářů zlepšit informování spotřebitelů o jejich právech a dodat politice ochrany spotřebitele potřebnou váhu. Právě důvěra spotřebitelů, a to i zahraničních v české výrobky může zvýšit konkurenceschopnost a výkonnost naší ekonomiky.