12.02.2010 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Téměř pětina zemědělství unie

Téměř 63,8 milionu obyvatel, necelých 550 tisíc čtverečních kilometrů – to je Francie, jedna z největších zemí Evropské unie. Její hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosahoval v roce 2008 úctyhodných 30,6 tisíce eur a bilance agrárního obchodu ve stejném roce vykázala přebytek přesahující šest miliard eur. Loni zaznamenal i francouzský HDP pokles, takže na jednoho obyvatele dosáhl 29,9 tisíce eur. To je ale o 22 procent více, než odpovídá průměru tohoto ukazatele pro celou evropskou sedmadvacítku.

Francie stála na samém počátku vzniku Evropské unie. Byl to právě Francouz Jean Monnet, který inspiroval svého ministra zahraničních Roberta Schumana k návrhu, aby Francie, Německo a další země, které budou mít zájem se připojit, vytvořily společný dohled nad zásobami, těžbou, výrobou a obchodem uhlí a oceli. Díky tomu vzniklo v roce 1951 Evropské společenství uhlí a oceli, které mělo jen šest členů. Je třeba poznamenat, že Moneta i Schumana vedly k tomuto kroku zkušenosti, které měla Evropa s vývojem v Německu ponechaném po prohrané první světové válce na pospas krizi, inflaci a dalším vnitřním problémům. Francie také několikrát zasáhla do podoby společné zemědělské politiky, v níž vždy hájila nejkonzervativnější pozice. O francouzském zemědělství mnohé vypovídají data evropského statistického úřadu Eurostatu a také Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise, z nichž čerpá i tento článek.
Rostlinná produkce s převahou vede Zemědělská produkce Francie představovala v roce 2008 téměř 61 miliard eur, což činilo 17,7 procent agrární výroby celé evropské sedmadvacítky. Převažovala produkce rostlinná (59,7 procenta). Z ní na prvním místě byla obiloviny (16,9 procentního bodu) a na druhém víno (14 procentních bodů). Technické plodiny představovaly 4,8 procentního bodu, zelenina a zahradnické produkty 9,1 procentního bodu. Živočišná produkce činila pouze 40,3 procenta z francouzské zemědělské výroby. Z toho 11,4 procentního bodu připadalo na skot a 14,6 procentního bodu na mléko.
Ve Francii existovalo v roce 2007 (tedy v době, z níž jsou k dispozici údaje srovnatelné s ostatními státy unie) 527 360 farem, z nichž méně než dva hektary využitelné zemědělské půdy mělo 13,1 procenta, tedy více než 69 tisíc subjektů. Průměrná výměra této půdy na francouzské hospodářství činila 52,1 hektaru. Nejpočetnější byly farmy s 50 až 100 hektary využitelné zemědělské půdy, kterých bylo téměř 107 tisíc. Nad 100 hektarů mělo 90,4 tisíce farem, tj. 17,1 procenta podniků. Jak vypovídají údaje Eurostatu, ve Francii dochází ke koncentraci zemědělství a zvětšování průměrné výměry využitelné zemědělské půdy. Mezi roky 2007 a 2003 se počet farem do výměry 100 hektarů zmenšoval a naopak vzrostl podíl subjektů, které hospodařily na větší rozloze. Tak například zatímco nejmenších subjektů ubylo za zmíněnou dobu 24,7 tisíce, největších přibylo přes 6,5 tisíce.
Méně než pět dobytčích jednotek vykázalo roce 2007 zhruba 16,4 procenta usedlostí. Zároveň to představovalo nejčastější případ farem, které vykazovaly i živočišnou produkci. Bez ní bylo 36,4 procenta subjektů. Nad 500 dobytčích jednotek mělo jen 0,7 procenta podniků.
Přitom usedlosti, které za rok dosáhly méně než jedno ESU (odpovídá hrubému příjmu 1200 eur), bylo ve Francii 6,9 procenta. Mladí lidé se do zemědělství nehrnou ani ve Francii – podíl farmářů do 35 let činil jen 8,1 procenta, v penzijním věku (nad 64 roků) naopak bylo 12,9 procenta hospodářů. Na farmách s více než jedno ESU za rok pracovalo celkem 1 014 570 osob, z toho bylo 32 procent žen a téměř 39 procent majitelů farem. Na celkové zaměstnanosti se zemědělství v roce 2008 ve Francii podílelo 3,9 procenta.
Z celého území Francie připadalo na převážně venkovské regiony 21,4 procenta rozlohy a 4,6 obyvatel. Největší část území státu – 74,2 procenta – spadala do přechodných regionů a žilo v ní skoro 69 procent obyvatel. Převážně městské regiony představovaly jen 4,4 procenta rozlohy a vykazovaly 26,5 procenta obyvatel Francie.
Podpora zemědělství V uplynulém sedmiletém finančním období ( 2000 až 2006) šlo do francouzského zemědělství a rozvoje venkova 69,177 miliardy eur. Z nich jen 9,6 procenta bylo určeno na rozvoj venkova, 17,8 procenta na tržní opatření a přímé platby farmářům dosahovaly 72,7 procenta.
V současném finančním období, které běží od počátku roku 2007 a skončí v závěru roku 2013, směřovalo do francouzského zemědělství a na venkov v letech 2007 a 2008 každoročně téměř deset miliard eur. V roce 2008 to bylo celkem 9,801 miliardy eur. Z nich na opatření rozvoje venkova Francie vydala skoro 810 milionů eur, na tržní opatření přes 910 milionů eur, na přímé platby osm miliard a více než 80 milionů eur. Největší částku ve výdajích na tržní opatření spolklo víno, a to více než 278 milionů eur. Kolem 150 milionů eur stálo odvětví cukru, z čehož do restrukturalizačního fondu šlo téměř 43 milionů eur. Přes 95 milionů eur vydali před dvěma roky Francouzi také na tržní opatření spojená s vepřovým a drůbežím masem, vejci apod. Ve velké míře šlo o podporu soukromého skladování.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down