Teplota vody v českých rybnících s klimatickou změnou roste, přispívá ke zhoršené kvalitě vody a komplikuje tradiční chov ryb. Do budoucna se očekává strmý nárůst počtu dnů s povrchovou teplotou vody nad 29 stupňů, kvůli čemuž rychle ubývá rozpuštěného kyslíku ve vodě. Mezi lety 1961 až 1980 se přitom v Česku dny s touto a vyšší teplotou vůbec nevyskytovaly. Nyní je takových dní několik ročně a podle vědeckých modelů jich koncem století může být téměř 30. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.
"Očekáváme výskyt povrchových teplot vody, s kterými jsme v našich rybnících dosud nesetkávali, což bude znamenat zásadní výzvu například pro tradiční způsob chovu kapra obecného," uvedl za tým výzkumníků CzechGlobe bioklimatolog Matěj Orság. Například na jižní Moravě bylo ve druhé dekádě tohoto století takových dnů šest ročně, v Praze ještě o jeden více. "A podle modelů, které vycházejí z naměřených dat a klimatických modelů, bude na jižní Moravě v letech 2035 až 2064 takových dnů 16 a ke konci století téměř 30," dodal Orság.
Nejohroženější oblasti jsou na jižní Moravě, na sever a severovýchod od Prahy a v části Moravskoslezského kraje. Podle očekávání budou méně zasažené oblasti s vyšší nadmořskou výškou. Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství na Mendelově univerzitě v Brně předpokládá, že postupně z českých rybníků vymizí síhovité ryby, které vyšší teploty snášejí hůř.
Naopak kapr podle něj vodu teplou 29 stupňů vydrží, ale nemusí mít dostatek kyslíku, kterého při vyšších teplotách ve vodě ubývá. Velmi teplá voda a horké počasí s sebou přináší i další pro chov negativní jevy. "Všechna zvířata mají při vyšších teplotách rychlejší metabolismus, ale pokud se má ryba krmit, tak musí mít hodně kyslíku," poznamenal Kopp. Při horkém počasí se také voda rychleji vypařuje, takže organické nečistoty, které přitečou do rybníků z polí a nečištěných odpadních vod, zůstávají ve vodě ve vyšších koncentracích.
Rybáři mají různé možnosti, jak se s problémem vyrovnat. Mohou například snížit rybí osádku, což je však podle Koppa ošidné. "Udělali to na Lednických rybnících, ale uvolněný prostor téměř okamžitě zaujaly invazní ryby," vysvětlil Kopp.*