07.03.2012 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Těžký rok pro potravinářství

V českém zemědělství a potravinářství je velice málo zahraničních investorů. To považuje generální ředitel společnosti Agrofert Holding Andrej Babiš za problém. „Kromě Francouzů, kteří investovali do mlékárenství, tu nejsou téměř žádní investoři,“ uvedl Babiš na své nedávné přednášce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kterou zorganizovala zemědělská fakulta, s tím, že letošní rok bude pro české potravinářství velice těžký a z dlouhodobého hlediska to bude nejtěžší rok vůbec.

Podnikat v potravinářství není podle něj žádná výhra. „Je to investičně náročné a výsledky potravinářských firem nejsou moc dobré,“ řekl Babiš. Skupina dlouhodobě dotuje investice do potravinářství především ze zisku chemické výroby. Hlavním problémem je podle něj obrovská komkurence. „Máme tady systém řetězců, které dovážejí zboží z celého světa a dá se říct, že ne zrovna nejvyšší kvality. Tento nerovný souboj je pro nás samozřejmě problém, i když jsme tady největší potravinářská firma, a vůči maloobchodu nemáme šanci,“ uvedl.
Agrofert Holding podle Babiše staví na vertikálách, v rámci hesla z pole až na vidličku se podílí na všech článcích výrobního řetězce potravin. Dnes je největším chovatelem prasat v Čechách, porážky drůběže pokrývá ze 40 procent a investuje i do skotu.
Babiš připomněl, že Agrofert vybudoval komplexní zemědělsko-potravinářský holding. Má řádově 250 firem a podniká v oblastech chemie, zemědělství a potravinářství. V poslední době se soustředí na podnikání hlavně ve střední Evropě. „Nyní je podnikání hlavně o surovinách. Jsme závislí na ropě, plynu, což jsou oblasti, které již nemůžeme ovlivnit. Jediný obor podnikání, kde si můžeme sáhnout na surovinu, je zemědělství,“ podotkl Babiš. Proto začali budovat vertikály a dneska realizují všechny vstupy a výstupy ze zemědělství. „Jsou některé vertikály, které jsme nevybudovali, což vidíme jako chybu. Jde například o sladovny, sladovnický ječmen, pivovary,“ poznamenal Babiš.
Podle něj holding má určité rezervy také v lidských zdrojích. Proto je důležité navázat spolupráci s vysokými školami. „Bez lidí se nedá nic dělat,“ prohlásil. Podle představitelů Agrofertu je v současnosti potíž sehnat na některé pozice mladé lidi.
O potřebě spolupráce s praxí je pak přesvědčen i děkan Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity Miloslav Šoch.
Ztrácíme potravinovou soběstačnost
Ve své přednášce se Babiš dotknul i otázky Evropské unie. Hlavní rozpočet v EU se týká zemědělství. Pokud by ČR nebyla v EU, hlavní dopad by to mělo na tento resort. Připomněl, že do českého zemědělství směřuje asi 35 miliard korun v podobě dotací. „Naše platební bilance s Bruselem je pozitivní. Můžeme proto být rádi, že jsme v EU. Pokud bychom tam nebyli, nevím, kdo by měl být naším ekonomickým spojencem,“ poznamenal.
Podle něj subjekty, podnikající v českém zemědělství a potravinářství by se měly dále sjednocovat, jednotně vystupovat a snažit se získávat spojence. „Bohužel naši politici, respektive stát nevěnuje zemědělství dostatečnou pozornost,“ konstatoval Babiš s tím, že stát také vůbec nevnímá, že ČR postupně ztrácí potravinovou soběstačnost a stále zvyšuje dovozy. Celkově některé sektory mají veliký problém, jde například o chov prasat, chov kuřat či výrobu mléka. Nejlépe je na tom klasická rostlinná výroba. Je to dáno nadstandardními zisky z řepky a podobně. Problém však tkví právě v poklesu živočišné výroby. Česká republika se tak dostává do pozice pouhé výroby surovin, upozornil.
Rozevírající nůžky mezi rostlinnou a živočišnou výrobou jsou podle generálního ředitele společnosti Zemědělské zásobování a nákup Zdeňka Kubisky mimo jiné důvodem zvyšujícího se přebytku obilí. Z loňské sklizně ho bude třeba vyvézt asi tři miliony tun, informoval Kubiska.
Člen představenstva společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek poznamenal, že jako společnost se donedávna aktivně nevěnovali společné zemědělské politice. Vyzvali proto k určitému sjednocení všechny nevládní organizace a současně se této aktivity zúčastnili i velcí výrobci. Spojili se kvůli tomu, že chtějí být u procesu vyjednávání budoucí společné zemědělské politiky. Co se týká otázky zastropování, které by snížilo dotace pro velké firmy, argumentovali tím, že velké firmy jsou na venkově nositeli zaměstnanosti. „Tento argument do jisté míry pohnul s názorem úředníků a povedlo se navýšit odpočty o skutečně vyplacené osobní náklady. Pokud by tento princip byl schválen radou ministrů a Evropským parlamentem, nemělo by to mít pro Českou republiku fatální dopady,“ míní Faltýnek a informoval, že objem peněz z Bruselu pro ČR by byl v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 asi o pět procent nižší. „Nicméně setrváváme na názoru, že jde o princip. Proč by měly být velké firmy trestány za úspěšnost,“ prohlásil. Pak je tu otázka greeningu, kdy je 30 procent přímých plateb vázáno na určitá opatření týkající se ochrany životního prostředí. V posledním návrhu budoucí společné zemědělské politiky se objevilo sedm procent půdy, která by měla být uvedena do klidu. To znamená, že kdo chce dostat 30 procent přímých plateb vázaných na greening, musí uvést sedm procent půdy do klidu. „To je podle nás nesmysl. Pro orientaci bych chtěl říct, že sedm procent orné půdy v Evropě představuje výměru orné půdy v ČR, je to zhruba 3,5 milionu hektarů. Pokud Evropa chce být konkurenceschopná ve výrobě potravin proti světu, tak uvést do klidu ze dne na den je absurdní nesmysl. To je další věc, proti které se snažíme bojovat,“ sdělil. Poukázal i na skryté dotace z národních rozpočtů některých států.
Babiš dodal, že přes všechny problémy zemědělství představuje určitou stabilitu. Zemědělec v západní Evropě má prestiž ihned po lékaři. V České republice má zemědělství nálepku, která není příliš pozitivní. Je to však obor, který používá nejnovější technologie, zabezpečuje produkci potravin a stará se o krajinu. „Proto bychom měli pracovat na tom, aby se image zemědělství zlepšilo,“ konstatoval Andrej Babiš.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down