Tlumení salmonel v Evropské unii

Rozšíření salmonel v chovech prasat je závažný zdravotně-hygienický a ekonomický problém z hlediska ochrany zdraví lidí, zajištění kvality a bezpečnosti potravin a jejich konkurenceschopnosti. Jeho význam se dále zvýšil v souvislosti s uplatňováním nových legislativních předpisů Evropské komise o zoonózách. Zavedení harmonizovaného programu monitorování a tlumení salmonel v produkčním řetězci vepřového masa je závazné pro všechny členské země Evropské unie.

Cílem je snižování výskytu salmonel na všech úrovních chovu prasat a zamezení kontaminace vepřového masa. Řešení tohoto problému bude vyžadovat preventivní uplatňování hygienických a technologických opatření k omezení vstupu a šíření salmonel v chovech prasat a jejich intenzivní surveillance. Pro účinné tlumení salmonelových infekcí v chovech prasat budou rovněž významné výsledky aplikovaného výzkumu v této oblasti.
Chovy prasat jsou významným rezervoárem zoonotických sérovarů salmonel, které vyvolávají u lidí salmonelózu, v mnoha zemích nejčastější alimentární onemocnění. Ve většině zemí Evropy je dominantním původcem salmonelózy prasat sérovar Typhimurium. Častý výskyt jeho multirezistentního klonu ACSSuT fágového typu DT104 u prasat je zvláště nebezpečný pro lidi, u kterých vyvolává závažná onemocnění obtížně léčebně zvládnutelná. Infikovaná prasata, zpravidla bez klinických příznaků onemocnění, vylučují salmonely trusem intermitentně po celou dobu výkrmu a přenášejí je na jatka. Prevalence salmonel v trusu výkrmových prasat je v jednotlivých zemích velmi variabilní, pohybuje se od 0 do 60 %. Vlivem stresu při přepravě a předporážkového ustájení se infekce rozšiřuje na další prasata. Po poražení prasat dochází ke kontaminaci vepřového masa salmonelami z trusu a rozříznutých mízních uzlin. Při nedodržování technologických postupů a hygienických předpisů na jatkách mohou být suroviny křížově kontaminovány salmonelami. Programy na tlumení salmonel v chovech prasat byly zavedeny od poloviny 90. let nejdříve v Dánsku a později v dalších západoevropských zemích a v Severní Americe. Z důvodů ochrany veřejného zdraví vydala Evropská komise nové předpisy o zoonózách (směrnice č. 99/2003/ES a 2160/2003/ES), jejich plnění je povinné pro všechny členské země. Tento koordinovaný program je založen na monitorování salmonel pomocí harmonizovaných metod odběru a analýzy vzorků a realizaci intervenčních opatření k tlumení salmonel. Předpokládá se, že koordinované národní programy pro tlumení salmonel u výkrmových prasat a v reprodukčních chovech budou v členských zemích EU zahájeny od roku 2010 a 2011.
Původci a onemocnění
Hlavními původci salmonelových infekcí prasat v České republice jsou tzv. hostitelsky nespecifické sérovary Typhimurium a Derby. Salmonella derby, která je hostitelsky adaptovaná na prasata, se vyskytuje zejména na farmách prasnic, odkud se přenáší na selata a do výkrmu. Dále následují sérovary Infantis, Agona a Enteritidis. V menší míře se na etiologii salmonelových infekcí prasat podílí široké spektrum různých sérovarů, které jsou označovány vzhledem k místu izolace a geografickému výskytu jako exotické – Branderburg, Heidelberg, Montevideo, Hadar, Tennessee, Newport, London a další. Jejich zdrojem je zejména kontaminované krmivo a prostředí. Salmonelové infekce se vyskytují u prasat nejčastěji v klinicky asymptomatické formě. Prasata po nakažení nevykazují klinické příznaky onemocnění, některá z nich se však stávají dlouhodobými bacilonosiči salmonel. V chovech vzniká stav latentní infekce, který je kultivačním vyšetřením trusu obtížně zjistitelný v důsledku nepravidelného vylučování salmonel a jejich nízkého počtu. Z těchto důvodů byla zavedena sérologická diagnostika salmonelových infekcí prasat testem ELISA, jehož senzitivita a specifita byla harmonizována u komerčně vyráběných souprav.
Klinicky manifestní forma – salmonelóza, je málo častá. Příznakem akutně probíhajícího onemocnění je úporný průjem, často s příměsí hlenu a krve, doprovázený zvýšenou teplotou, nechutenstvím a postižením celkového zdravotního stavu u odstávčat a mladých prasat. Morbidita a mortalita jsou velmi proměnlivé v závislosti na dalších faktorech v postižených chovech. Na klinické manifestaci onemocnění se podílejí stresové faktory, které vznikají zejména po odstavu selat, transportu, při přeplňování kotců, hladovění, nízké úrovni zoohygieny, při nepříznivých klimatických vlivech aj. Salmonely se často přidružují k jiným virovým nebo bakteriálním původcům gastroenteritid prasat, jako je prasečí cirkovirus 2, Lawsonia intracellularis, Brachyspira hyodysenteriae a patogenní kmeny Escherichia coli.
Způsobují superinfekce a zhoršují průběh primárního onemocnění u prasat.
Zdroje a šíření nákazy
Rozhodující úlohu při přenosu nákazy mají bacilonosiči, zpravidla prasnice základního plemenného stáda nebo nakoupená zvířata, jež dlouhodobě vylučují salmonely trusem a udržují nákazu v chovu. Infikované vrhy sajících selat zpravidla do odstavu neonemocní, protože jsou chráněna kolostrální imunitou. Nákaza se v chovu dále šíří pomocí vektorů, kterými mohou být krmivo, prach, hlodavci, hmyz, přepravní prostředky i obsluhující personál. Prasata se nakazí od bacilonosičů v raném věku, nejčastěji fekálně orální cestou, ale i pomocí aerosolů – kapénky sekretů, trusu a prachu. Rizikovými faktory pro šíření nákazy na farmách jsou kontaminované budovy a typ ustájení. Roštové ustájení výrazně snižuje přenosy salmonel, v důsledku omezení kontaktu prasat s trusem, oproti podestýlce na pevné podlaze. Krmivo je potenciálním zdrojem salmonel, zejména v případech nesprávné výroby (kontaminované suroviny). Dále se salmonely mohou šířit krmivem po jeho sekundární kontaminaci v průběhu jeho skladování (trusem hlodavců, ptáků aj.) a zkrmování v halách (prachem, trusem prasat, hlodavců aj.). Bylo prokázáno, že rizikovým faktorem pro vznik onemocnění je zkrmování granulovaného krmiva. Prasata krmená sypkou, hrubě mletou krmnou směsí nebo fermentovaným tekutým krmivem měla nižší hodnotu pH v žaludku, která výrazně snižovala vylučování salmonel trusem.
Diagnostika
Pro diagnostiku salmonelových infekcí prasat je rozhodující výsledek bakteriologického vyšetření. Při pozitivní kultivaci jsou salmonely izolovány z pitevního materiálu (střeva, mízní uzliny, orgány), ze vzorků trusu, rektálních výtěrů, prachu i stěrů z prostředí chovů. Pro určení sérovaru jsou izolované kmeny typizovány s aglutinačnímy O a H séry. Dále je hodnocena citlivost izolovaných kmenů na antibiotika. Kmeny S. typhimurium a S. enteritidis jsou pro epidemiologické účely subtypizovány pomocí fágové typizace a genotypizace (analýza DNA, detekce genů rezistence metodou PCR aj.). Nepřímým průkazem infekce salmonelami je stanovení specifických protilátek pomocí sérologického vyšetření ELISA, které je velmi vhodnou diagnostickou metodou pro prošetřování chovů prasat.
Prevence a tlumení
Přenos salmonel na jatka výkrmovými prasaty pocházejícími z latentně infikovaných chovů je hlavním zdravotním rizikem kontaminace vepřového masa a porážecí linky. Rozsah intervenčních opatření proti salmonelám je závislý na nákazové situaci v konkrétním chovu prasat. Podle zkušeností z Dánska a z dalších západoevropských zemí jsou chovy výkrmových prasat rozděleny na základě séroprevalence zjištěné testem ELISA do tří kategorií: 1 – Nulová až nízká prevalence, kde je méně než 20 % vzorků pozitivních. 2 – Středně vysoká prevalence, kde je více než 20 % a méně než 40 % vzorků pozitivních. 3 – Vysoká prevalence, kde je více než 40 % vzorků pozitivních. V chovech kategorie 1 se neprovádí žádná intervenční opatření. V chovech kategorie 2 a 3 jsou následně prováděny odběry vzorků ke kultivačnímu vyšetření na salmonely a jejich typizaci. Dále je nutné v těchto chovech zavést opatření pro tlumení a prevenci salmonelových infekcí podle zpracovaného intervenčního plánu a programu ozdravování. Kromě toho jsou chovy se střední a vysokou séropozitivitou dle rozhodnutí organizace Danish Bacon and Meat Council penalizovány ve výši 2 až 8 % z celkové ceny prasat dodaných na jatka. Léčba antibiotiky podle zjištěného stavu citlivosti u izolovaných kmenů je nezbytná pouze v případech klinických onemocnění, k omezení utrpení zvířat a ekonomických ztrát. Po ukončení léčby je nutné její účinnost opakovaně kontrolovat kultivačním vyšetřením vzorků trusu. Vzhledem k častému výskytu rezistence vůči antibiotikům, zejména u izolátů S. typhimurium, není medikace účinná. Široké používání antibiotik není žádoucí, protože komplikuje průběh tlumení salmonelových infekcí v chovech prasat, narušuje jejich přirozenou střevní flóru, a tím zvyšuje vnímavost k infekci. Dále je nežádoucí z hlediska zdravotního rizika vzniku antibiotické rezistence a jejího šíření na jiné bakterie. Současná koncepce tlumení salmonel je založena na realizaci komplexních opatření k zamezení pronikání salmonel do chovů prasat, jejich šíření a perzistenci v prostředí. Dále na omezení nakažení zvířat a posílení jejich odolnosti proti infekci salmonelami. Použití vakcinace pro tlumení salmonelových infekcí prasat vyvolaných S. typhimurium, S. derby a dalšími často zastoupenými sérovary salmonel není doposud vyřešeno. Přestože probíhá intenzivní výzkum a vývoj živých a inaktivovaných vakcín, jejich použití v praxi je zatím velmi omezené. Předpokládá se, že v blízké budoucnosti bude vakcinace využívána v chovech prasat s vysokou prevalencí salmonel. Účinným postupem pro tlumení salmonel a dalších specifických patogenů je repopulace chovů prasat spojená se stavebními úpravami a modernizací technologií pro ustájení a krmení. Tato metoda, která je ekonomicky náročná, je využívána zejména v zemích s nízkou prevalencí v chovech prasat (Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko).
Preventivní opatření
l Prošetření nákazové situace v chovu laboratorním vyšetřením (kultivace vzorků trusu, prachu aj. a stanovení protilátek testem ELISA)
l Zajištění mikrobiologické nezávadnosti krmných směsí
l Účinné provádění DDD činnosti před naskladněním zvířat (čištění, dezinfekce, hubení hlodavců a hmyzu)
l Striktní dodržování zásad správné farmářské praxe a biologické ochrany chovů (optimalizace zoohygienických podmínek a minimalizace stresu)
l Zlepšení řízení a organizace chovu prasat (zavedení uzavřeného obratu stáda a turnusových provozů, systém all in – all out)
l Úprava krmení (granulované krmné směsi nahradit sypkými nebo fermentovaným tekutým krmivem)
l Okyselování krmiv a napájecí vody acidifikátory obsahujícími organické kyseliny (mravenčí, mléčná, benzoová, propionová), které inhibují růst salmonel a dalších enteropatogenních bakterií
l Aplikace přípravků ke zvýšení odolnosti prasat proti salmonelám (probiotika a prebiotika)
l Průběžná kontrola účinnosti přijatých preventivních opatření pomocí kultivace a sérologického vyšetření testem ELISA
Po zavedení preventivních opatření v postižených chovech prasat se jejich účinnost projeví v průběhu několika měsíců výrazným snížením záchytů salmonel a poklesem séropozitivity.
Práce byla finančně podporována grantem MZe ČR QD 1192 a výzkumným záměrem MZe 0002716201.

MVDr. František Šišák, CSc.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno