Menu
e-shop
Výkony motorů traktorů neustále stoupají, kde je hranice se dá jenom stěží předvídat. V současnosti traktory klasické konstrukce dosahují výkonu 350 koní (257 kW) a kloubové a pásové traktory jsou už na hranici 550 koní (405 kW). Koncem 80. let měly klasické traktory výkon až 160 koní (118 kW) a během první poloviny
90. let se výkony vyšplhaly na úroveň 260 koní (191 kW).
Během posledních 20 let je to dvojnásobný nárůst. Jasné je, že tento vývoj byl v první polovině 90. let ovlivněn hlavně zvětšující se velikostí zemědělských podniků a také druhy strojů, které se s těmito traktory agregovaly. Traktor přestal být jednoduchým zdrojem tahové síly, protože tak vysoké výkony přenést na podložku bez zhutňování a poškozování půdy není téměř možné. Výkon je tedy odebírán přes vývodový hřídel, hydraulickou soustavu a posledně i přes elektrickou soustavu traktoru.
Motor
Traktorové motory, podobně jako motory osobních a nákladních automobilů, musí plnit limity emisí škodlivin ve výfukových plynech. V současnosti pro všechny výkonové kategorie platí stupeň IIIA podle směrnice EU 2000/25/ES nebo Tier 3 podle předpisu EPA (Environmental Protection Agency). Atmosférické motory, hlavně s vyšším výkonem, jsou téměř bez šance, a tak moderní traktorové motory jsou přeplňovány turbodmychad-lem s regulací a s chlazením plnicího vzduchu v mezichladiči (Intercooler) vzduch-vzduch. Dostat potřebné množství vzduchu do válců, v celém rozsahu otáček motoru, pomáhá i čtyřventilová technika, mimochodem, je potěšitelné, že i náš největší výrobce traktorů Zetor má zvládnutou tuto technologii. Emise škodlivin jsou ovlivněny procesem hoření paliva ve válci. Připravit palivo pro vznícení a shoření je na vstřikovacím čerpadle a vstřikovačích. Soudobé motory jsou vybavovány systém Common Rail, vstřikovacím systémem s tlakovým zásobníkem, kde je, na rozdíl od vstřikovacího čerpadla, odděleno vytváření tlaku a vstřikování paliva. Vstřikování zabezpečuje elektromagneticky řízený ventil s vysokými vstřikovacími tlaky, které dosahují hodnot až 160 MPa. To je až sedminásobek tlaku klasických vstřikovacích čerpadel. vstříknuté palivo je lépe rozprášeno a tvorba směsi a proces hoření jsou dokonalejší. Motory s vyšším výkonem, nad 300 kW, jsou vybavovány sdruženými vstřikovacími jednotkami UI (Unit Injector) nebo sdruženými vstřikovacími čerpadly UP (Unit Pump), které dosahují vstřikovacích tlaků až 200 MPa. Elektronické řízení těchto vstřikovacích systémů přebírá na sebe regulaci celého motoru. Možnosti elektronické regulace jsou daleko větší než možnosti mechanického odstředivého regulátoru, který si musel vystačit s informací o poloze páčky dodávky paliva a otáčkách vstřikovacího čerpadla, respektive motoru. Elektronická řídicí jednotka mění vstřikovanou dávku paliva na základě propočtů údajů o poloze plynového pedálu (potenciometru) – přání řidiče, okamžitého zatížení motoru a provozního stavu motoru (točivý moment, otáčky, teplota paliva, chladicí kapaliny) podle algoritmů uložených v paměti řídicí jednotky. To umožňuje modelovat výkonové charakteristiky motoru – více výkonových úrovní motoru (Power Boost), průběh točivého momentu – převýšení točivého momentu, pokles otáček. Funkce Power Boost navyšuje výkon o 10 až 15 % a aktivuje se po splnění určitých podmínek, např. odběr výkonu (PTO – Power Take-Off), překročení určité rychlosti, odběr výkonu přes hydraulickou soustavu. Elektronická regulace umožňuje i funkci Tempomat, která udržuje konstantní otáčky motoru. Využití Tempomatu je
např. při sázení, hnojení nebo při aplikaci chemických ochranných látek.
Další technologie, která umožňuje redukci dusičnanů ve výfukových plynech, je EGR systém (Exhaust Gas Recirculation) nebo recirkulace výfukových plynů, která vrací výfukové plyny zpět do válce k opětovnému spálení. Část výfukových plynů je ochlazena ve výměníku tepla a smísena s nasávaným vzduchem. Výfukové plyny mají méně kyslíku a více kysličníku uhličitého než nasávaný vzduch. To snižuje teplotu hoření a výsledkem je redukce oxidů dusíku (NOx) bez významného dopadu na tepelnou účinnost. EGR má i negativní vliv na kvalitu oleje, zvyšuje podíl popela a sazí. Redukce oxidů dusíku ve výfukových plynech ovlivňováním procesu hoření přece jenom je v protikladu s maximálním využitím energie obsažené v palivu. Systém SCR (Selecive Catalytic Reduction) nebo systém katalytické redukce, dobře známy z nákladních automobilů, se poprvé objevil u traktorů Massey Ferguson, snižuje podíl oxidů dusíku až ve výfukových plynech za spalovacím prostorem. Postup je jednoduchý, do horkých výfukových plynů je vstřikována směs močoviny a deionizované vody, známá jako AdBlue nebo DEF (Diesel Exhaust Fluid). Výfukové plyny obohacené o AdBlue vstupují do katalytické komory, kde se oxidy dusíku promění na dusík a vodu. Redukce škodlivin ve výfukových plynech není jediný přínos k ochraně životního prostředí.
Alternativní paliva dávají možnost využít obnovitelné zdroje energie a také určité možnosti ve snižování podílu škodlivin ve výfukových plynech. Traktory Deutz-Fahr Agrotron M NaturalPower se mohou pochlubit motory spalujícími rostlinné oleje, konvenční naftu a bionaftu (B100). Motory jsou vybaveny systémem DCR (Deutz Common Rail) se dvěma vstřikovacími čerpadly a elektronickým řízením, které sleduje podmínky pro vhodnější použití rostlinného oleje nebo nafty podle zatížení motoru. Systém samočinně přepne motor na naftu při volnoběžných otáčkách, řidič jenom manuálně zapne „diesel mode“ před zastavením motoru.
Úplně čistým řešením pohonu zemědělských traktorů by mohl být elektromotor, ale představa, že se za traktorem po poli táhne elektrický kabel, je komická. Skutečnost je ale jiná, elektrotraktor přestává být sci-fi a pomalu se stává realitou. Na letošní mezinárodní výstavě Simav Paříži společnost CNH (Case New Holland) představila plně funkční traktor New Holland NH2. Traktor k pohonu využívá vodík, jako rychlý a poměrně bezpečný akumulátor elektrické energie. Princip je jednoduchý: vodík získaný z elektrolýzy vody se naplní do nádrže traktoru, a pak je v palivovém článku proměněn na elektrickou energii. Traktor je vybaven dvěma elektromotory, jeden pro pojezd (trakci) a druhý pro vývodový hřídel.
Elektromotor má proti vznětovému motoru celou řadu výhod: vysokou účinnost a spolehlivost, nízkou úroveň hluku a regulace elektromotoru je schopna plnit funkci bezstupňové převodovky (CVT – Continuously Variable Transmission).
Převodovky
Traktorový motor je schopný pracovat v rozsahu otáček od 1000 do 2500 1/min, ale hnací kola potřebují otáčky mnohem nižší. Aby traktor mohl plnit rozmanité úkoly, od polních prací až po dopravu, musí být mezi motor a kola vřazena převodovka, která umožní měnit rychlost traktoru podle potřeb. Dobrá traktorová převodovka má v rychlostním rozsahu od
4 do 12 km/h nejméně šest převodových stupňů. Další výbava převodovky by měla být volena podle předpokládaného využití traktoru. Reverzace pod zatížením (Power Shuttle) je vhodná pro traktor, který bude pracovat s čelním nakladačem. Nejčastěji je reverzace u mechanických převodovek řešena pomocí lamelových spojek ovládaných elektrohydraulicky. Ovládání těchto spojek prostřednictvím tlačítka na řadicí páce umožňuje řazení převodových stupňů v hlavní převodovce bez sešlápnutí spojkového pedálu. Redukci s plazivými rychlostmi od 200 m/h ocení uživatelé traktoru při práci v zahradnictví. Násobič točivého momentu, dvoustupňový nebo trojstupňový, usnadní ovládání a zvýší výkonnost traktoru při těžkých polních pracích.
Technicky vyspělejší jsou převodovky plně řazené pod zatížením (Full Power Shift) u traktorů vyšších výkonových tříd. Předlohové převodovky „power shift“ řadí jednotlivé převodové stupně prostřednictvím elektrohydraulicky ovládaných lamelových spojek. U planetových převodovek power shift se řazení převodových stupňů děje pomocí hydraulických lamelových spojek a brzd. Od elektrického ovládání je už jenom krok k elektronickému řízení převodovky nebo k elektronickému řízení převodovky spolu s motorem. Řidič může nastavit manuální ovládání převodovky nebo automatické pro polní a cestní režim. Elektronika také chrání převodovku před přetížením, neumožní rozjezd na libovolný rychlostní stupeň, nebo umožní zařadit vyšší rychlostní stupeň až po dosažení určité rychlosti.
Na technickém vrcholu jsou v současnosti převodovky CVT, které umožňují plynulou změnu pojezdové rychlosti. Bezstupňové převodovky pracují na principu řízeného diferenciálního převodu (převod se dvěma stupni volnosti), známého dlouhá léta, ale až rozvoj elektroniky umožnil jeho uplatnění v konstrukci traktorů. Výkon motoru se na vstupu do převodovky CVT dělí na dva toky: hydraulický a mechanický, aby se znovu sečetly v sumarizačním planetovém (diferenciálním) převodu do požadovaného točivého momentu a otáček. Rychlostní rozsah CVT převodovek, v obou směrech, protože sumarizační planetový převod umožňuje i reverzaci, je obdivuhodný, od plazivých rychlostí 50 m/h po maximální rychlost 50 km/h (i více, pokud byl odpojen omezovač). Propojení elektronického řízení motoru a převodovky prostřednictvím programového vybavení umožňuje pracovat traktoru ekonomicky, kvalitně a s minimálními nároky na obsluhu. Řidič si může navolit režim výkonnostní (zátěžový) nebo ekonomický. Při výkonnostním režimu se samočinně mění převodový poměr podle zatížení tak, aby byl udržen maximální výkon při těžkých polních pracích nebo během dopravy. V ekonomickém režimu převodovka při středních a lehkých pracích (setí, doprava) mění převodový poměr tak, aby otáčky motoru byly udržovány v oblasti s nejnižší spotřebou. Bezstupňové převodovky bývají někdy označovány také jako IVT převodovky (Infinitely Variable Transmission).
Nápravy a podvozky
Zadní náprava má již dlouhou dobu ustálenou konstrukci: kuželová rozvodovka, kuželový diferenciál a planetový nebo s čelním ozubením koncový převod. Největší změny doznalo ovládání uzávěrky diferenciálu. Elektrohydraulicky ovládaná lamelová uzávěrka, elektronicky řízená se rozepíná a zapíná za určitých provozních podmínek, např. elektronika rozepne uzávěrku při vytočení kol přední nápravy o 17° nebo při překročení pojezdové rychlosti 15 km/h. Ovládání uzávěrky diferenciálu se stává součástí souvraťového managementu.
Přední poháněná náprava za posledních patnáct let doznala významných konstrukčních změn. Poháněná je výhradně středovým kloubovým hřídelem nebo hřídelem vedeným přes výkyvný čep přední nápravy.
Nesymetrické umístění diferenciálu přední hnané nápravy se dnes už takřka nevyskytuje, protože stranový kloubový hřídel omezuje natočení kol a zhoršuje manévrovatelnost traktoru.
Diferenciály předních náprav jsou běžně vybavovány lamelovými uzávěrkami, ovládání je společné s uzávěrkou zadní nápravy. Revoluční řešení odpružení přední hnací nápravy u traktoru se objevilo u traktorů Fendt Favorit 800. Náprava byla zavěšena přes středový výkyvný čep na rámu, který byl na jedné straně otočně uložen na čepu upevněném na těle traktoru. Na druhé straně byl rám spojený s tělem traktoru hydraulickým válcem, u kterého byl tlak oleje pod a nad pístem udržován hydraulickým akumulátorem (hydraulickými pružinami). Tento systém postupně převzala většina výrobců traktorů a bylo jasné, že maximální rychlost traktoru 40 km/h nebude konečná. Konstruktéři u Fendtu opět překvapili originálním řešením, když u traktoru Fendt 936 zavěsili přední kola nezávisle na lichoběžníkové polonápravy. Plně elektronické řízení hydropneumatického odpružení zlepšilo kontakt kola s podložkou, stabilitu jízdy při vyšších rychlostech a jízdní komfort. Potvrzením toho, že toto uspořádání přední nápravy posouvá tahové a jízdní vlastnosti traktoru daleko dopředu, je i nápadně podobná konstrukce přední nápravy John Deere ILS (Independent Link Suspension), která se zakrátko objevila u traktorů řady 8030. Samozřejmě, to by nebyl John Deere, kdyby se nepokusil jít ještě dál a použít toto zavěšení kol i u zadní nápravy. Zkoušky prokázaly zlepšení tahových vlastností traktoru, ale do sériové výroby se traktor nedostal, zřejmě se objevily ekonomické problémy – vysoké náklady na výrobu. Z tohoto konstrukčního směru je patrné, že maximální rychlost 40 nebo dokonce 50 km/h nebude konečná.
Jeden z největších výrobců hnaných náprav, firma Carraro, oba systémy hydropneumatického odpružení hnaných náprav dovedl k značné miniaturizaci. Náprava Carraro S se skládá z pevného rámu, na kterém je pohyblivě uložena samotná náprava spolu s pružicím systémem. Montáž na traktor je stejná jako u výkyvné tuhé nápravy, prostřednictvím středového čepu. Náprava Carraro SI, kopíruje systém nezávislého zavěšení kol přes lichoběžníkové polo-osy. Náprava má středovou část, která je shodná s tradiční nápravou, s diferenciálem a středovým čepem, přes který je výkyvně namontována na traktor. Na středovou část jsou pak namontována lichoběžníková zavěšení kol s pružicím systémem.
U moderních traktorů se budeme čím dál více setkávat s rámovou konstrukcí podvozku. Tato konstrukce umožňuje vhodnější uspořádání agregátů v traktoru, tak aby se dosahovalo příznivějšího rozložení hmotností na nápravy. Stejný podíl hmotnosti traktoru připadající na obě nápravy (50 %/50 %) nebo dokonce více než 50% podíl hmotnosti traktoru připadající na přední nápravu, zlepšuje tahové vlastnosti traktoru. Další nespornou výhodou této koncepce podvozku je možnost vyššího zatížení náprav nesenými stroji nebo měnit výkonovou hmotnost traktor s přídavnými závažími (orba – 55 kg/k, příprava půdy – 45 kg/k, doprava – 35 kg/k).
Vývodové hřídele
Při revizi normy ISO 500 v roce 2000 proběhly úvahy a návrhy na zavedení čtvrtého typu koncovky pro výkony nad 225 kW (ISO/DIS 500:2000).
K uvedeným jmenovitým otáčkám vývodového hřídele přibyly ekonomické otáčky 540E (750 1/min) a 1000E (1250 1/min). Tento nárůst otáček je pochopitelný, protože se zvyšujícím se přenášeným výkonem by při nízkých otáčkách vývodového hřídele vznikaly vysoké točivé momenty, a to by se odrazilo na rozměrech kloubových hřídelů. Traktory jsou běžně vybavovány kombinací otáček PTO 540/1000 nebo 540E/1000, některé traktory se mohou pochlubit trojkombinací 540/540E/1000 a společnost SDFG (Same Deutz-Fahr Group) u některých svých rodin traktorů nabízí dokonce čtyřrychlostní PTO (540/540E/1000/1000E). Vývodové hřídele jsou dost často zdrojem úrazů v zemědělství, proto je na místě připomenout, jak je zabezpečené ovládání vývodového hřídele. Spuštění motoru není možné, pokud je spojka PTO zapnuta nebo traktorů s elektronickým ovládáním spojky PTO je po vypnu-
tí motoru spojka rozepnuta. Elektronicky řízené spojky PTO umožňují postupné zapínání, řidič si může navolit dobu pro sepnutí např. 1, 2 nebo 3 sekundy, podle druhu připojeného stroje.
Většina výrobců traktorů nabízí, ať na přání, nebo ve standardu, i přední vývodový hřídel (ISO 8759-1). Firma Zuidberg, která je dodavatelem této doplňkové výbavy, má ve výrobním programu vývodové hřídele se všemi typy koncovek, s normalizovanými otáčkami 540, 1000, nebo 540/1000 a s oběma směry otáčení.
Hydraulika
Hydraulický systém traktoru je spolu s PTO dalším prostředkem pro poskytování výkonu agregovaným strojům.
V současnosti jsou traktory s výkonem do 150 koní (110 kW) vybavovány otevřeným hydraulickým systémem se zubovým hydrogenerátorem (čerpadlem).
Traktory s vyšším výkonem jsou téměř výhradně vybavovány uzavřeným hydraulickým systémem s axiálním pístovým hydrogenerátorem s proměnlivým objemem, který je schopen dodávat až 230 l/min. Uzavřené okruhy jsou samočinně řízeny systémem Load-Sensing (snímání zatížení), když hydraulický systém traktoru není zatížen, není odběr výkonu, regulační systém zmenší objem hydrogenerátoru, průtok oleje poklesne spolu s příkonem hydrogenerátoru.
Vnější okruh hydraulického systému může mít až šest párů rychlospojek s elektronicky řízenými proporcionálními ventily s možností nastavení hranice pro vysouvání a zasouvání pístnice lineárního hydromotoru (válce), zablokování při přepravě, doby a velikosti průtoku hydraulické kapaliny.
Vnitřní okruh hydraulického systému pro ovládání tříbodového závěsu (TBZ) má zpravidla elektronickou regulaci. U jednodušších traktorů nebo levnějších verzí se vyskytuje ještě mechanická regulace. Elektrohydraulická regulace (EHR) může pracovat v režimu: polohové regulace, silové regulace, smíšené regulace, tlakové regulace a prokluzové regulace. Polohová regulace má senzor na vačce hřídele zdvihacích ramen. Snímání signálů pro silovou regulaci zabezpečují siloměrné čepy na dolních táhlech, protože těžší traktory pracují v převážné většině s návěsnými pluhy, případně stroji pro zpracování půdy. Některé traktory mají propojeno ovládání TBZ s vnějším okruhem, při zvedání ramen TBZ jde tlak i do rychlospojky. Elektronická regulace TBZ umožňuje tlumení rázů od neseného nářadí při přepravě. To je nezanedbatelný příspěvek k zvyšování dopravní bezpečnosti a přepravní rychlosti, protože kmity jsou pohlcovány a přední kola zůstávají v kontaktu s vozovkou. Samozřejmě, že vrcholem nebo ideálem elektronického řízení traktoru by měl být stav, kdy se mezi sebou bude dohadovat motor, převodovka a TBZ. Když už motor nebude stíhat, musí přispěchat na pomoc převodovka a měnit pracovní hloubku nářadí by mělo být až to poslední, aby byla zachována kvalita práce.
Vnější ovládání TBZ, jednoho páru rychlospojek a PTO zvyšuje bezpečnost práce a usnadňuje agregaci strojů nebo nářadí s traktorem. Podle směrnice EU 86/415/EHS musí být vnější ovládání TBZ provedeno tak, že při každém použití ovladače dojde
k maximálnímu zdvihu ramen o 100 mm, nebo ovladač musí pracovat na principu „mrtvého muže“.
Předním TBZ bývá, podobně jako přední PTO, nadstandardní výbava na přání. Firma Zuidberg dodává přední TBZ s elektronickou regulací EFC (Electronic Frontlift Control). Ovládací displej systému EFC umožňuje nastavit parametry pro polohovou regulaci a obsahuje i havarijní tlačítko, které rozepne spojku PTO a TBZ zvedne do dopravní polohy.
Tažná zařízení
Traktor traktorem dělají tažná zařízení, k výkyvnému táhlu postupně přibyl závěs pro přívěs a tažný hák (hitch). Nejmladší tažné zařízení, koule průměru 80 mm, si získává stále větší oblibu pro svou snadnou obsluhu a čtyři tuny přípustného vertikálního zatížení. Univerzálnost traktorů zvyšují hydraulicky ovládané spodní kazetové závěsy, které umožňují záměnu výkyvného táhla a háku.
Řízení
Hydrostatické řízení s nastavitelným volantem je dnes celkem běžné, ale existují i neobvyklá konstrukční řešení, která zlepšují manévrovatelnost traktoru. Traktory New Holland řady T8000 mohou být pro zmenšení poloměrů zatáčení vybaveny systémem SuperSteer. Konstruktéři uložili přední nápravu na rám, který je otočný okolo čepu pod motorem traktoru. Při zatáčení se natáčejí kola a současně se natáčí rám s celou nápravou, tak jak to známe u kloubových traktorů. Možnost neskutečného natočení kol až 65° ale nepříznivě ovlivňuje stabilitu traktoru při práci na svahu a rozložení hmotnosti na nápravy v základní hmotnosti.
Značka Fendt opět potvrdila svou pověst průkopníka v elektronizaci a neustálém zvyšování rychlosti traktorů, když traktory řady 900 Vario v rychlostní verzi 60 km/h začala vybavovat dvou-okruhovými brzdami FBS2 (Fendt dual-circuit Braking Systém) a systémem FSC (Fendt Stability Control). Systém FSC eliminuje působení odstředivé síly, které způsobuje vychýlení traktoru při průjezdu zatáčkou tak, že zvyšuje tlak v hydraulickém válci nezávislého zavěšení kola na vnější straně zatáčky. Výsledkem je vyšší jízdní stabilita a rychlost průjezdu zatáčkou.
Usnadnění práce řidiče při otáčení na souvrati představují systémy rychlého zatáčení z jedné krajní polohy do druhé. Otočení volantu o několik stupňů zajistí rychlé natáčení předních kol. Tyto systémy jsou ve výbavě traktorů společnosti CNH pod označením Turn Assist pro traktory Case IH a FastSteer pro traktory New Holland. Podobným systémem, který umožňuje nastavení citlivosti řízení, je systém Tru Trak od společnosti AGCO (Allis-Gleaner Corporation) pro traktory Challenger řady MT600C. Řidič si může navolit, kolik otáček volantu bude zapotřebí k natočení předních kol z jedné krajní polohy do druhé.
Součástí řízení moderních traktorů se staly naváděcí systémy umožňující přesné zemědělství. Řidič traktoru se může plně věnovat práci nářadí, zatímco traktor je řízen automatickým naváděcím systémem. Tyto systémy zaručují úplně přesné paralelní jízdy po přímce, po křivce nebo v kruhu za každých pracovních podmínek, na svahu, za nepříznivého počasí nebo v noci.
Brzdy
Se zvyšující se rychlostí traktorů jsou kladeny stále větší nároky i na brzdové systémy. Brzdy zadní nápravy jsou nejčastěji mokré, lamelové (diskové). Suché bubnové brzdy se používají už jenom ojediněle u levných verzí traktorů. Traktory s rychlostí nad 30 km/h už musí být vybaveny brzdami obou náprav. Brzdění přední nápravy může být zabezpečeno automatickým sepnutím spojky předního pohonu, přes kterou se brzdný účinek zadních brzd přenese i na přední nápravu, nebo suchou kotoučovou brzdou na hnacím hřídeli přední nápravy. Ovládání je hydraulické, buď hydraulickým systémem traktoru s prioritou dodávky oleje, nebo hydraulickým okruhem převodovky opět s prioritou dodávky oleje pro brzdový systém. Brzdy traktorů s rychlostí nad 40 km/h (kategorie T5) musí vyhovovat požadavkům směrnice EU 71/320EHS, která stanovuje požadavky na brzdy motorových vozidel, tedy dvouokruhovost a ABS (Anti-lock Braking System). Už zmíněný brzdový systém FBS2 traktorů Fendt řady 900 Vario brzdí každé kolo a dvouokruhový už je, ale ABS mu stále chybí, takže na evropskou homologaci pro rychlost 60 km/h ještě nemá.
Kabiny a karoserie
Kabina musí v první řadě chránit řidiče v případě převrácení traktoru (ochranná konstrukce ROPS – Roll-Over Protective Structure). Musí umožňovat dobrý výhled na řízení traktoru a na pracovní nářadí nebo stroj, dále musí zabezpečovat pracovní prostředí s vhodným mikroklimatem, vhodným uspořádáním ovladačů a v neposlední řadě musí chránit řidiče před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnota hluku při uchu řidiče je podle směrnice EU 77/311/EHS 86 dB(A), pro měření bez zatížení. S touto hranicí zápolí už jenom kabriolety nebo technicky méně vyspělé traktory. Současné traktory s kabinou se bez problémů dostávají pod hranici 80 dB(A) a některé traktory se mohou pochlubit hodnotou 72 dB(A).
Běžná montáž kabiny na traktor je prostřednictvím silentbloků. Ale ani zde se vývoj nezastavil a traktory vyšších výkonových tříd mají kabinu uloženou na traktoru prostřednictvím pružin a tlumičů. Traktory Fendt řady 900 Vario mají pneumatické odpružení kabiny s integrovanou úrovňovou regulací, která zabezpečuje vyrovnávání kabiny v průběhu brzdění a náklonu traktoru. Na letošní mezinárodní výstavě Sima bylo oceněno dynamické uložení kabiny OptiRide Plus u traktorů Massey Ferguson řady 8600. Kabina je uložena na čtyřech řízených hydraulických pružinách (hydraulické válce s hydraulickými akumulátory tlaku). Elektronická jednotka vyhodnocuje údaje zadané řidičem a získané ze snímačů traktoru (polohové senzory kabiny, zrychlování/brzdění, podélné kývání kabiny a rychlost).
Kabiny traktorů s výkonem nad 120 koní (88 kW) jsou už ve standardu vybaveny klimatizací. Ke komfortnímu vybavení kabiny patří i elektricky nastavitelná zpětná zrcátka.
Kapotáž a blatníky jsou už dnes zcela běžně z plastů, které tlumí hluk šířený od motoru, převodů a hydraulického systému.
Dokonalé osvětlení pracoviště v nočních hodinách zabezpečují halogenová a xenonová světla namontovaná v masce kapoty a na přední a zadní straně kabiny.
Traktory v těchto cenových relacích musí pracovat v krátkých agrotechnických lhůtách v prodloužených směnách nebo i nepřetržitě.
Sedadla
Hvězda mezi sedadly u evropských těžkých traktorů je Grammer Maximo Evolution active a u amerických traktorů je to sedadlo Sears VRS2000 (Vibration Reduction System & Semi-Active Suspension Systém). Systémy EAC (Electronic Active Control) zavěšení sedadla Maximo Evolution active a systém Semi-Active u sedadla Sears minimalizují zdraví ohrožující vibrace a otřesy.
Sedadla spolujezdců jsou už také nabízena v provedení s odpružením a vybavena bezpečnostním pásem, mají ale jeden problém, a to že při zkoušce ochranné konstrukce se nepočítá s chráněným prostorem pro cestujícího. V případě převrácení traktoru je tedy chráněn jenom řidič.
Pneumatiky
Mezi traktorovými pneumatikami jednoznačně vedou radiální bezdušové, milimetrové řady. Tyto pneumatiky mají profilové číslo (percentuální podíl výšky pneumatiky ze šířky pneumatiky) od 55 do 90 s odstupňováním po pěti. Radiální konstrukce pneumatiky má měkčí bočnice jako radiální pneumatika, tím se zvětšuje styčná plocha s podložkou a snižuje se tlak na podložku, nosnost pneumatiky je vyšší, zlepšuje se přenos výkonu na podložku, zvyšuje se komfort jízdy a prodlužuje se životnost pneumatiky. Pro porovnání, diagonální pneumatika Mitas TD-02 18,4-38 8PR má nosnost 2180 kg při rychlosti 40 km/h a huštění 140 kPa, jí odpovídající radiální milimetrová pneumatika Mitas RD-01 460/85 R 38 149 A8 má za stejných podmínek nosnost 3010 kg (nárůst o 36 %).
Na trhu se zemědělskými pneumatikami se objevila nová řada pneumatik, která stojí za zmínku, Continental SVT (Super Volume Tire) s „hexacore“ technologií. Největší pneumatika této řady 710/75 R 42 má pozoruhodné parametry, zátěžový index 175 (6900 kg) pro rychlost 65 km/h (rychlostní symbol – D) nebo 178 (7500 kg) pro rychlost 40 km/h (A8). Nosnost této pneumatiky se při snížení rychlosti na 10 km/h a huštění 200 kPa zvýší o 50 %, na 10 350 kg. Za těchto podmínek je schopna přenést výkon až 240 kW (326 k).
Širokým pneumatikám nebo dvoumontážím, ve Spojených státech jsou běžné i trojmontáže, úspěšně začínají konkurovat individuální pásy. Jedná se o náhradu kola adaptérem, který má malý podvozek s gumovým pásem. Tento systém je dobře známý z kloubových traktorů Case IH řady STX Stei-ger Quadtrac.
Klíčové informace
- Současný traktor a traktor blízké budoucnosti směřují
k využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie.
- Pohon na vodík se zdá jako vhodná alternativa, ale bohužel jde jenom o rychlou a technicky poměrně snadnou akumulaci elektrické energie.
- Při přechodu celého traktorového a vozového parku na vodík proto narostou požadavky na výrobu elektrické energie.
Ing. Peter Pernis
Státní zkušebna
zemědělských strojů, a. s.
Praha
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobry den mam hloupou otazku mam jit jezdit na tezky traktor mam zatim jen zkusenosti na zetorech je to tezke se to naucit ovladat tezke traktory dekuji