Trendy v konstrukci mulčovačů

Za významný a mnohdy nezastupitelný agrotechnický zásah lze považovat mulčování ve správnou dobu s využitím vhodné techniky. Tento způsob ošetření se využívá ve všech oblastech hospodaření na zemědělské půdě, tedy jak na orné, tak při obhospodařování trvalých travních porostů či trvalých kultur. Jen při správně zvoleném postupu můžeme dosáhnout požadovaného efektu.

Zařazení mulčování do agrotechnických postupů přináší různá očekávání, na konci tohoto procesu je dostatečně a precizně rozmělněná hmota rostlinného původu. Na orné půdě je třeba rozmělnit poměrně velké množství posklizňových zbytků, které budou následně zapraveny do půdního profilu. Jde především o posklizňové zbytky obilnin, řepky, kukuřice, případně dalších plodin pěstovaných na orné půdě.
Význam mulčování narůstá zejména v oblastech, kde se pěstuje kukuřice na zrno. Je třeba – s ohledem na likvidaci škůdců, případně chorob a plevelů – rozdrtit nejen strniště, ale i kukuřičnou slámu.
Důležité je takové rozmělnění a narušení hmoty, při němž získáváme materiál se strukturou velkého aktivního povrchu (členité a roztřepené části). Uvedený materiál je ideálním substrátem pro rychlý přístup půdního roztoku obsahující látky organické a anorganické povahy, které zajišťují následný rozklad rostlinného materiálu. Toto pravidlo platí rovněž pro „zpracování“ rostlinného materiálu půdními organismy rostlinného a živočišného původu. Vhodné množství posklizňových zbytků v půdě přispívá k rozvoji půdního života, který je nezbytný pro trvalé a dlouhodobé hospodaření na orné půdě.
Další kulturou, kde se hojně využívá technologie mulčování, jsou trvalé travní porosty nebo porosty pícnin na orné půdě.
Cílem tohoto zásahu je rovněž rozmělnit materiál, a to v souvislosti s ošetřováním pastvin a „úklidu“ luk při velmi malých výnosech hmoty, kdy není ekonomické provádět její klasickou sklizeň. Zpravidla jde o druhé, spíše třetí seče v půdně-klimatických podmínkám, které neumožňují dosahovat požadovaných výnosů a kvality travního porostu.
Uplatnění nacházejí mulčovače rovněž v systémech hospodaření v sadech a vinicích. Jde o údržbu travních ploch v meziřadích trvalých kultur, ale i drcení dřevního materiálu, případně různých výrůstků, které zaplevelují travní pásy. Jednotlivé modely mulčovačů pro různé typy kultur je možné vybavit různým příslušenstvím dodávaným na přání, které umožňuje splnění požadavků daných konkrétními podmínkami.

Svislá nebo vodorovná osa

Mulčovače můžeme rozdělit do jednotlivých skupin podle charakteristických konstrukčních prvků.
Základní rozdělení mulčovačů vychází z konfigurace osy otáčení (rotace) pracovních orgánů (rotor, disk, atd.). Hovoříme o provedení s horizontální (vodorovnou) nebo vertikální (svislou) osou rotace. V podmínkách našeho zemědělství se nejprve prosadily mulčovače a drtiče posklizňových zbytků s horizontální osou, avšak nyní je tato konstrukce doménou spíše menších pracovních záběrů a strojů pro práce v trvalých kulturách, popř. v komunálním sektoru. Pracovní záběry se pohybují v rozsahu asi 0,5 až 2 m. V posledních deseti letech se velmi výrazně prosazují mulčovače se svislou osou rotace, které nacházejí uplatnění zejména i techniky s větším pracovním záběrem či opět u speciálních strojů pro trvalé kultury a komunální sféru.
Technika pro mulčování s vodorovnou osou rotace pracuje na principu rychle se otáčejícího válce, který je spojen s nosnou konstrukcí mulčovače osami uloženými na koncích v ložiscích. Rotující válec je osazen různým počtem pracovních orgánů, které mají odlišnou podobu. Jde o kladiva, čepele a nože různého tvaru, případně o řetězy či kombinace různých pracovních orgánů.
Kromě klasických kladiv a nožů existují modifikace pro různé trhy se specifickými požadavky, např. na šavlovité nože nebo čepele pro drcení porostů tabáku. Pohon rotoru zpravidla zajišťuje boční převodovkou s řemenicí, která je poháněna přes rozvodovku od vývodového hřídele energetického prostředku. V závislosti na pracovním záběru jsou tyto mulčovače osazeny jednou, nebo dvěma bočními řemenicemi. Pracovní rotor (válec) se dodává jako jeden díl pro celou šířku záběru, nebo jsou zvoleny dva rotory, které dohromady zabírají pracovní záběr celého stroje. U strojů do pracovního záběru asi 2,5 až 3 m se setkáváme s jedním celistvým rotorem a jednou hnací řemenicí. Provedení s dvojicí řemenic nabízejí mulčovače se záběrem 3 až 3,5 m. Záležitostí větších pracovních záběrů až do 6 m jsou potom dva rotory usazené na bocích stroje a uprostřed.
Mulčovače, které mají pracovní záběr přibližně 3 až 5 m, jsou většinou v pevném provedení, modely s pracovním záběrem 4,5 až 6 m se nabízejí i v hydraulicky sklopném provedení, což usnadňuje a urychluje přepravu po pozemních komunikacích.
Mulčovače se svislou osou rotace jsou záležitostí především velkoplošných záběrů, které dosahují zpravidla 4,5 až 8 m, na některých trzích se prosazují i modely atakující hranici 10 m, nebo ji dokonce přesahují. Další využití nachází tato konstrukce u speciálních viničních strojů, setkat se s nimi můžeme rovněž v případě menších modelů s pracovním záběrem do 4 m. Vertikální osa rotace je také u komunální techniky a zahradních traktorů vyšších výkonových kategorií. Pracovním orgánem je v tomto případě rotor se svislou osou otáčení tvořený hřídelem, který je na konci opatřen unášečem, jež může mít různou podobu. Řada výrobců si je patentuje. Unášeč nese pracovní nože, a to s různou geometrií i uspořádáním. Někteří výrobci používají nože usazené v jedné rovině, jiní upřednostňují tzv. etážové zavěšení ve dvou rovinách, kdy kombinují sací a drticí efekt jednotlivých úrovní. Na spodní stranu rotoru montuje většina výrobů ochranný kluzný disk. Pohon rotoru zajišťuje většinou úhlová převodovka poháněná kardanovým hřídelem, a to od centrální převodovky umístěné na stroji. U malých modelů a komunální a zahradní techniky se setkáváme rovněž s pohonem klínovými řemeny. Centrální převodovka získává energii od vývodového hřídele traktoru či nosiče nářadí. Podle pracovního záběru stroje a jeho konstrukce jsou mulčovače osazeny jedním až pěti pracovními rotory, velké záběry kolem 10 m nabízejí větší počet rotorů. Stejně jako u horizontálního provedení, také u vertikálních strojů jsou pracovní sekce u větších záběrů zavěšeny tak, aby bylo možné dosáhnout kopírovacího efektu, což platí zejména o větších pracovních záběrech od 4,5 m výše.

Pracovní funkce mulčovačů

Aby mulčovače splňovaly požadavky zemědělské praxe a byly užitečnými pomocníky při údržbě krajiny, drcení posklizňových zbytků, zpracování biomasy a likvidaci chorob a škůdců, je nutné sestavit mulčovací techniku tak, aby vyhovovala konkrétním požadavkům. Stroje s horizontální osou rotace jsou tvořeny kromě samotného rotoru také nosným krytem, neboli skeletem mulčovače.
Tento kryt může být konstruován jako jednoduchý nebo dvojitý, přičemž volba vychází zejména z předpokládaných nároků na zacházení a práci v náročném terénu. Zadní část krytu může být konstruována jako pevná, některé modely nabízejí rovněž možnost otevírání krytu, díky kterému lze výrazně zlepšit kvalitu práce v jednotlivých kulturách. Například při drcení travního porostu je kryt uzavřen a dochází k dokonalému rozdrcení. Naopak při drcení obilné slámy lze kryt otevřít a jeho vnitřní stranu osadit rozprostíracími plechy, díky nimž dochází ke kvalitnímu rozprostření hmoty po povrchu půdy, což usnadňuje následné zapravení.
S konstrukcí rotoru souvisí možnost záměny jednotlivých pracovních orgánů. Při práci v členitém a často kamenitém terénu nacházejí uplatnění zejména těžká pracovní kladiva, která si poradí také s náletovými dřevinami a hutnou hmotou. Snesou hrubší zacházení, neboť zejména v případě likvidace porostů na okrajích pozemků či příkopů není nouze o kameny a jiné překážky. Kladiva jsou součástí mulčovačů pro sady a vinice, kdy slouží také jako drtiče větví. Samozřejmostí jsou různé typy čepelí a nožů pro drcení hmoty trav a zpracování slámy i ostatních posklizňových zbytků. Některé typy mulčovačů nabízejí osazení rotoru noži o různé délce, které pak vytvářejí na rotoru kulisu kopírující řádky brambor s roztečí 0,75 a 0,9 m a lze je používat jako drtiče natě. Skelet mulčovače umožňuje montáž protiostří, které umocňuje drticí efekt. Dalším konstrukčním prvkem jsou nivelační, kopírovací a pojezdová kola, nebo nivelační a kopírovací válec. Výhodou kol klasické konstrukce s pneumatikami je především možnost práce ve velmi členitém a nerovném terénu. Tato kola je možné rovněž využít k přepravě, čehož se využívá u strojů s pracovní šířkou nad 3 m tam, které nejsou konstruovány jako hydraulicky sklopné. Naopak, nivelační válec je uložen v celém pracovním záběru mulčovače a přispívá k možnému urovnávání pozemku.

Agregace plošných strojů

Důležitým konstrukčním prvkem jsou různá provedení závěsů, podle způsobu agregace lze rozdělit mulčovače na plošné a boční. Plošné mulčovače nalezneme mezi horizontálními i vertikálními modely. Tato agregace vypadá tak, že středová osa mulčovače prochází středovou osou trakčního prostředku. Horizontální mulčovače se připojují prostřednictvím tříbodového závěsu (TBZ) traktoru, a to jak k předním, tak i zadním ramenům hydrauliky. U vertikálních mulčovačů menších pracovních záběrů se setkáváme opět s agregací do předního, nebo zadního tříbodového závěsu, u větších pracovních záběrů slouží k připojení k traktoru klasická oj s tažným okem, či jiným zakončením.
Zejména u menších, komunálních a viničních mulčovačů nalezneme možnost posuvu pracovní sekce mimo osu traktoru. Konzola pro připojení do TBZ je opatřena mechanickým, nebo hydraulickým systémem posuvu, což oceňují uživatelé v trvalých kulturách, nebo majitelé velmi členitých pozemků. Výhodné je to také u menších mulčovačů, jejichž pracovní záběr nedosahuje celkové šířky traktoru a toto je možnost, jak ošetřit i okraje pozemků. Dále se můžeme setkat se závěsy u bočních mulčovačů, které jsou doménou zejména horizontálních strojů. Samotný mulčovač je spojen s konzolou pro agregaci do TBZ přes hydraulicky nastavitelné a polohovací rameno.

Možnosti bočních mulčovačů
Boční stroje lze díky hydraulicky polohovatelnému rameni vychýlit mimo osu traktoru, a to v celém jejich pracovním záběru, či naopak zaklopit mulčovací hlavu přímo za trakční prostředek. Nastavení pracovní sekce se rovněž provádí prostřednictvím mulčovací hlavy uložené na čepu. Toho se využívá při kopírování terénních nerovností a ošetřování břehů vodotečí a příkopů. Úhel naklopení dosahuje zpravidla –70 až +90°. V řadě podniků dali přednost těmto strojům před klasickými příkopovými rameny. Příkopové rameno je další z možností, jak agregovat zejména horizontální mulčovače. Řada z nich nabízí rovněž možnost výměny pracovních orgánů a mulčovacích hlav.
Existují rovněž speciální závěsy s hydraulicky polohovatelnými rameny, které slouží k agregaci plošných mulčovačů a umožňují práci mino osu traktoru. Tento způsob se využívá tam, kde je nutné mulčovat široké travnaté pásy kolem cest, avšak je žádoucí, aby se trakční prostředek pohyboval po zpevněné komunikaci. Další možnost agregace přichází spolu s rozšiřováním samojízdných žacích strojů s pracovními záběry nad 9 m. Vzhledem k tomu, že jde o jednoúčelové stroje, jejichž ekonomika je zajímavá při překročení ročního nasazení asi od 2500 až 3000 ha, je možnost zaměnit žací stroje za mulčovače vítaným využitím této investičně náročné, avšak velmi funkční techniky. V tomto případě jde pouze o několik málo výrobců, z hlediska konstrukce se využívají mulčovače s horizontální osou rotace.
Pro vertikální mulčovače a speciály
K příslušenství vertikálních mulčovačů patří kromě různých provedení protiostří i nivelační a kopírovací kola, která u velkých záběrů slouží zpravidla k přepravě, nebo nivelační a kopírovací válce. U některých velkoplošných vertikálních strojů je rovněž možná montáž pomocných kopírovacích kol do vnějších rohů bočních sekcí mulčovače v jeho přední části. Některé velké modely mají i centrální odpružení podvozku vhodné k přepravě po pozemních komunikacích. Jiné modely lze osadit individuálním odpružením podvozku, které nachází využití také při samotném pracovním nasazení. U všech mulčovačů by pak neměly chybět veškeré náležitosti související s provozem na pozemních komunikacích a bezpečností silničního provozu, především přepravní osvětlení a výstražné tabule.
Také v případě mulčovací techniky existují konstrukční řešení, která z obecně platných kategorií vybočují. Asi nejběžnějším provedením jsou vyžínací ramena pro kraje vozovek, příkopy či břehy vodních toků. Jde o horizontální mulčovač poháněný zpravidla hydraulickým systémem (vlastním nebo hydraulikou trakčního prostředku). Mulčovací hlava se záběrem asi 1,5 až 2 m je upevněna na hydraulicky polohovatelném rameni s dosahem několik metrů. Obdobně jsou konstruovány speciální mulčovací hlavy, které se upínají na hydraulická ramena techniky pro zemní práce, uplatnění naleznou i v komunálních službách a stavebnictví. Určité speciality s sebou přinášejí stroje do sadů a vinic. Zajímavé jsou modely s variabilním pracovním záběrem, které vycházejí z konstrukce vertikálních mulčovačů. Pracovní rotory jsou spolu s krytem upevněny na hydraulicky posuvných ramenech a z kabiny trakčního prostředku je možné měnit pracovní záběr stroje od 2 do 4 m. Některé mulčovače pro sady a vinice mohou být též opatřeny rotorem pro sběr a vyčesávání ostatního dřevního materiálu, který je následně rozdrcen samotným mulčovacím rotorem.

Podsekávače ohradníků

Mezi speciální techniku můžeme rovněž zařadit stroje pro obsekávání kůlů, ohrad, sloupů, svodidel či kmenů stromů. Tyto mulčovače se nabízejí jako samostatné stroje nebo mohou být součástí příslušenství ke klasickým plošným mulčovačům vertikální nebo horizontální konstrukce. Tvoří je žací hlava s rotačním nožem (připomíná rotační sekačku na trávník) umístněná na hydraulicky polohovatelném rameni, nůž je poháněn hydraulicky. Žací hlava je dále doplněna čidlem (hmatačem), které může mít podobu silného drátu z pružné oceli nebo speciálního nárazníku. Při kontaktu s překážkou (stromem, kůlem) dostane pokyn od tohoto hmatače hydraulický rozváděč, který po překonání překážky opět vrátí rameno spolu s žací hlavou zpět do pracovní polohy. Existují také jednodušší, ryze mechanické verze, hmatač dává pokyn pro vychýlení ramene (unášeč) mulčovací hlavy prostřednictvím táhel a pružin. Na některé mulčovače pro sady a vinice či komunální služby je možné rovněž montovat nádrže s aplikačními tryskami pro dávkování herbicidů.
Zajímavým prvkem dodávaným na přání k některým typům bočních mulčovačů může být hydraulicky poháněný příčný dopravník pro posuv hmoty. Připomíná shazovací dopravník, který známe z některých typů žacích strojů, a využívá se při ošetřování břehů vodních toků, travnatých pásů v okolí pozemních komunikací nebo příkopů, kdy je žádoucí, aby byla rozdrcená hmota uklizena přímo na travnatý pás. Dopravník odebírá proud biomasy z rotoru a odvádí ji požadovaným směrem.
Pro majitele trvalých kultur jsou k dispozici mulčovače určené zejména pro drcení větví, které zároveň mulčují travní pásy mezi výsadbou. Tyto stroje jsou osazovány rotory s těžkými kladivy a jednotliví výrobci udávají průměr drcených větví na úrovni 60 až 80 mm.

Klíčové informace

- Mulčovače s horizontální osou rotace se vyrábějí v záběrech od 0,5 m do 6 m.
- Stroje se svislou osou rotace dosahují zpravidla záběru 4,5 až 8 m, na některých trzích se prosazují i modely atakující hranici deset i více metrů.
- Pro úpravu krajů vozovek, příkopů či břehy vodních toků jsou určena vyžínací ramena s mulčovací hlavou o záběru asi 1,5 až 2 m, která je upevněna na hydraulicky polohovatelném rameni s dosahem několika metrů.
- K obsekávání kůlů, ohrad, sloupů, svodidel či kmenů stromů slouží speciální technika se žací hlavou, rotačním nožem a hmatačem.

Filip Javorek,