Vývoj výroby krmných směsí v Evropě kopíruje změny ve stravovacích návycích zde žijící populace, tedy mírný pokles spotřeby hovězího masa a mléka, stagnace v oblasti vepřového masa a vajec a mírný nárůst ve spotřebě drůbežího masa. Jak je známo, tyto trendy jsou v České republice podobné, s výraznějšími rozdíly.
Západoevropské země s vyspělým zemědělstvím sehrály rozhodující roli v rozvoji krmivářského průmyslu ve 2. polovině 20. století a mnohé z nich jsou, přes rychlý rozvoj tohoto odvětví zejména v Asii, lídry v celosvětovém měřítku.
Český, dříve československý krmivářský průmysl má také na co navazovat. Výstavba podniků Zemědělského zásobování a nákupu (ZZN) v 60. až 80. letech minulého století, jejichž nedílnou součástí byly výrobny krmných směsí, způsobila, že do nových ekonomických podmínek po roce 1989 vstoupil náš krmivářský průmysl jako jeden z nejvyspělejších v zemích bývalého východního bloku.
Dalším z významných období pro výrobu krmných směsí v ČR byly roky 2001 až 2003, kdy v rámci implementace evropské legislativy zejména v oblasti schvalování výrobních provozů bylo investováno do modernizace výroby asi 2,5 mld. Kč. Cílem těchto investic bylo zejména splnění přísných požadavků souvisejících s výrobou bezpečných krmiv. Tento krok měl bezprostřední pozitivní dopad na kvalitu vyráběných krmných směsí, což nejlépe dokladují statistiky kontrolního orgánu, kterým je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), jenž deklaroval v tomto období výrazné snížení počtu nestandardních vzorků při průběžné kontrole kvality (25 % v roce 2000, 12 % v roce 2003).
Nejnovější období
V posledních letech se ukazuje, že krmivářský průmysl v Evropě je poměrně stabilním sektorem a rozvíjí se zejména, co se týká kvality a koncentrace živin v závislosti na zvyšující se úroveň genofondu hospodářských zvířat. Pokud jde o množství vyráběných krmných směsí, vzhledem k velmi pomalému růstu stavů hospodářských zvířat v rámci Evropy a zlepšující se konverze krmiv, se objem výroby krmných směsí příliš nemění. V roce 2006 bylo vyrobeno v EU (bez Malty, Lucemburska a Řecka) celkem 142,5 mil. tun krmných směsí oproti 141,9 mil. t v roce 2005. V České republice se v posledních letech pohybuje objem výroby krmných směsí podle různých zdrojů mezi 2,9 až 3,1 mil. tun a tvoří tak necelá 2 % celkové výroby v EU-27.
Trendy ve vývoji
Přestože se celkový objem výroby v Evropě příliš nemění (+1 % v zemích EU-27 v období 1998 až 2006), je možné pozorovat určité trendy v rámci jednotlivých zemí a v rámci jednotlivých kategorií hospodářských zvířat. Objem výroby v členských zemích EU v roce 2006 uvádí graf 2. Největší boom krmivářského průmyslu zažilo v posledních letech ze „starých členských zemí“ Španělsko, kde se v období 1985 až 2005 zvýšila výroba o 85 %, a z „nových členských zemí“ zejména Polsko (+48 % 2006 proti 1999), naopak v některých zemích došlo v poklesu výroby, což je nejzřejmější v případě Maďarska (–20 % za období 1999 až 2006).
Pokud jde o výrobu krmných směsí pro hlavní kategorie hospodářských zvířat v roce 2006 v relativním procentickém vyjádření, jsou data následující:
EU ČR
Skot 26,7 % 18,2 %
Prasata 34,1 % 40,2 %
Drůbež 32,0 % 30,4 %
Koncentrace, integrace a specializace
Dalším významným trendem je zvyšování intenzity a koncentrace výroby do menšího počtu výrobních jednotek. S rozvojem nových technologií v oblasti technologie výroby a dopravy krmných směsí hrají přepravní vzdálenosti relativně menší roli než v minulosti, rozhodující z hlediska konkurenceschopnosti se stává koncentrace výroby. Tento trend je jasně dokumentován v grafu 4 a je shodný jak pro EU jako celek, tak pro ČR.
Proces koncentrace výroby je úzce spojen s integrací výrobců krmiv do větších celků. V obecné rovině lze u krmivářského průmyslu rozlišit dva druhy integrací.
(Pokračování na str. 9)
(Dokončení ze str. 8)
Tzv. vertikální integrace je významným způsobem přítomna i na českém trhu, skupiny podniků Agrofert a Agropol představují dnes téměř 50 % výroby krmných směsí v ČR. Vertikální integrace, zahrnující kromě výroby krmiv porážky, zpracovatelský průmysl, skladování surovin, genetické firmy a další části řetězce výroby potravin živočišného původu, mají dlouhou tradici po celém světě. Na druhou stranu zejména v Evropě se od tohoto způsobu integrace upouští. Velké krmivářské firmy se rozšiřují horizontálně v celosvětovém měřítku a některé se zbavují výrobních odvětví, v nichž nezaujímají přední postavení na trhu.
Trend, ve kterém Česká republika zaostává za krmivářskými velmocemi, je specializace výrobních provozů na produkci krmných směsí pro určité kategorie hospodářských zvířat. V západní Evropě je běžné, že specializované výrobny produkují 200 až 300 tis. tun roční výroby, zatímco v České republice je drtivá většina výroben víceúčelová. Specializace přitom přináší významnou úsporu výrobních nákladů a i díky její absenci v ČR dochází k tomu, že cena krmných směsí u nás v poslední době významně převyšuje vyspělé krmivářské země v západní Evropě.
Perspektiva a hrozby budoucího vývoje
Krmivářský průmysl je pevně spjat s živočišnou výrobou a vývoj tohoto odvětví je ohrožen řadou zejména legislativních omezení platných pouze v zemích EU, která zvyšují nákladovost výroby krmných směsí v Evropě.
Jedná se zejména o zákaz používání některých surovin (např. zpracované živočišné proteiny) a doplňkových látek (např. antibiotika, některá antikokcidika a histomonostatika), dále omezení v oblasti GM surovin, nulová tolerance pro kontaminace všeho druhu, povinná aplikace biopaliv do pohonných hmot aj. Po liberalizaci trhu od roku 2013 lze očekávat, že se tento handicap evropské živočišné produkce, a tudíž i krmivářského průmyslu ještě prohloubí. Nezbývá, než doufat, pro zajištění konkurenceschopnosti evropského zemědělství, jak ji deklarují evropské i národní autority, budou podniknuta náležitá opatření.
Klíčové informace
- Krmná směs je podle platné české legislativy směsí krmných surovin s přídavkem nebo bez přídavku doplňkových látek.
- Krmná směs je určena jako kompletní nebo doplňkové krmivo ke krmení zvířat.
- Kompletní krmná směs svým složením pokrývá potřebu denní krmné dávky.
- Provozovatelé krmivářských podniků musí dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 o hygieně krmiv, aby jejich zkrmování garantovalo výrobu zdravotně bezpečných potravin.
Ing. Marek Kumprecht
Evropské sdružení výrobců krmiv (FEFAC)
