Srážkový deficit od července do počátku září dosahoval v hlavní bramborářské oblasti Evropy, nížinách Německa, Nizozemsko a Belgie 150 až 180 mm pod normálem. To mělo za následek zvýšení nákladů pěstitelů brambor na závlahu. Na nezavlažovaných pozemcích úroda velmi rychle usychá, a tím se urychlují sklizně. Navzdory těmto faktům silná konkurence, zejména ve zpracovatelském sektoru, snižuje ceny suroviny na výrobu hranolků a lupínků, v mnoha případech až o 50 eur/t. Uvádí to TISČR Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF).
V Belgii se očekává podle předběžných odhadů letošní sklizeň na úrovni 3,45 milionů tun brambor. To je ve výsledku o 4,1 % více než loni, úroda tak bude větší o 117,15 tisíc tun. Celkem byly brambory pěstovány na ploše 74 343 ha, z toho jen Bintje, odrůda vhodná k průmyslovému zpracování, na ploše 38 462 ha, to je tedy celkem 51,7 % celkové sadbové plochy, tedy více než polovina.
Do Německa byly v období červen 2008 – květen 2009 dovezeny konzumní a škrobové brambory (KN 070190) ve finanční hodnotě za 148,12 milionu eur. Nejvíce komodity pocházelo z Itálie (za 38,11 mil. eur), meziroční nárůst o 59,5 %, dále pak z Nizozemska za 30,67 milionu eur, meziroční vzestup o 1,3 %. Průměrná cena komodity byla 293 eur/t u italské komodity, u nizozemských brambor to bylo 171 eur/t.
V Dolním Rakousku se pohybovala cena farmářů na začátku září na úrovni 70 - 80 eur/t, tedy v nezměněné podobě proti předchozímu období. Poptávka by měla růst s poklesem venkovních teplot.
