10.08.2004 | 03:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Trh s půdou zatím drží

Obavy z hromadného skupování zemědělské půdy cizinci, které panovaly před vstupem České republiky do Evropské unie, se zatím zřejmě nenaplňují. Ceny půdy sice pomalu rostou a především v příhraničních oblastech se stále objevují nabídky zahraničních kupců. Ti jsou však dobře informování o místních cenách a na pozemky, které hodlají koupit, mají vysoké nároky. Obchodníci s realitami tvrdí, že sedláci z ciziny, kteří se u nás chtěli usadit, už tady dávno jsou, a neočekávají mnoho dalších. Kolik cizinců dnes vlastní v České republice půdu ale z dostupných informací zjistit nelze.

Podle předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleby je ze strany cizinců zájem o zemědělskou půdu trvale vysoký, nové je v poslední době jen to, že se zajímají především o koupi velkých půdních celků s nejkvalitnější ornou půdou. Cena, kterou za takou půdu nabízejí například v západní části republiky podle Veleby často několikanásobně přesahuje cenu úřední. „Konkrétně v okrese Cheb, kde se průměrná cena půdy pohybuje kolem 35 tisíc korun za hektar, nabízejí cizinci až pětkrát kolik.To znamená, že čeští zájemci nemají šanci,“ říká. „Takové nákupy se zatím řeší přes restituční pohledávky, které skupují a čekají na vyhlášení prodejů půdy Pozemkovým fondem. Dělají to přes české občany, se kterými mají nějaký právní vztah, případně založí společnost a nakupují půdu to přes ní,“ dodává. Kolik zemědělské půdy cizinci zatím nakoupili, ale nedokáže Veleba odhadnout.
To potvrzuje i ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jiří Hladík, „Pokud se u nás zaregistruje zahraniční subjekt a nakupuje za zahraniční peníze půdu, není šance, jak to zjistit. Takové věci se dějí, a dokonce se dějí i při prodeji státní zemědělské půdy. Je to veřejné tajemství, ale při současných podmínkách a současné legislativě s tím není možné cokoli dělat,“ konstatuje. V jaké míře se tak děje ale dnes ani podle něj není možné zjistit, neboť zemědělská statistika eviduje pouze zemědělské subjekty a ne vlastníky. Těmito informacemi nedisponuje ani Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a vlastníka podle státní příslušnosti nerozlišuje ani Český úřad zeměměřičský a katastrální. Jedním z důvodů je zřejmě skutečnost, že u nás bylo v posledních desetiletích vždy nadřazeno užívání půdy nad jejím vlastnictvím. Do zjišťování takových informací se nikdo nepustil ani po vstupu země do EU, protože ani v souvislosti s převzetím principů společné zemědělské politiky unie, kdy jsou v rámci zjednodušených plateb evidováni uživatelé a půdní bloky, vlastnictví de facto nikoho nezajímá.
Vstupem do Evropské unie se ale podle Hladíka tuzemský trh s půdou nijak nezměnil. „Je pravda, že trh se zemědělskou půdou se v posledních dvou letech začíná rozjíždět a zvyšuje se zájem jak o státní zemědělskou půdu, které se loni prodalo přes 80 tisíc hektarů, tak i s půdou soukromou. Není to ale samotným vstupem do unie, jednak se zvýšila poptávka a jednak je to i důsledek pomoci, kterou stát při nákupu půdy nabídl. Cena zemědělské půdy, která někdy začátkem devadesátých let stagnovala na deseti dvaceti procentech své skutečné ceny, se postupně zreálňuje a podle informací zemědělců, kteří nakupují, se cena běžné zemědělské půda začíná dnes blížit ceně odhadní. To znamená, že v průměru se hektar běžně prodává v cenové relaci mezi 40 až 100 tisíci korunami. Dát dnes za hektar zemědělské půdy 50 tisíc korun není žádný problém,“ vysvětluje Hladík. Předpokládat, že by cena půdy prudce vzrostla na 200 či 300 tisíc korun za hektar, je však podle něj nesmysl. „Samozřejmě vyjma velmi atraktivních pozemků, například v okolí Prahy,“ dodává.
Jak pro náš týdeník uvedl mluvčí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Tomáš Vyšohlíd, průměrná cena zemědělské půdy, kterou nakupují zemědělci od soukromých vlastníků s pomocí podpůrného programu Půda, činí 35 tisíc korun za hektar.
S postupně rostoucí cenou lze očekávat i vyšší částky za pronájem půdy a podle Veleby také v příhraničí nájmy stoupají. „Jestliže byly v těchto oblastech ještě před rokem nájmy na úrovni 200 až 300 korun za hektar v současné době se to pohybuje přes 500 korun a pokud mají tuto půdu pronajatou cizinci, nájmy jdou přes tisíc a někde až přes dva tisíce korun,“ říká. Ředitel Hladík však soudí, že pohyb na trhu s půdou má vliv výši nájmů většinou jen tehdy, jsou-li uzavírány nové nájmy. „Odhadem na 95 procent zemědělské půdy jsou uzavřeny staré nájemní smlouvy s výpovědními smlouvami dva až pět let a tam se nic neděje. Obecně je zde vypláceno jako nájem zhruba jedno procento z ceny zemědělské půdy. Tedy 300 až 500 korun,“ říká a dodává, že nějaký radikální pohyb v této oblasti nelze v dohledné době očekávat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down