Trh se sójou se letos zklidní?

Pěstování sóji na našem území není nic nového. Před druhou světovou válkou a během ní měla sója řešit nedostatek potravin v Evropě z místních zdrojů. V období minulého režimu se v bývalém Československu prosazovala sója v rámci tzv. bílkovinného programu za masivní podpory státu přímými dotacemi. Všechny tyto snahy skončily neúspěchem – sója se nehodila do evropských podmínek pro svůj nárok na délku vegetace.

Ve všech učebnicích a odborné literatuře se sice uvádělo, že se jedná o teplomilnou rostlinu nevhodnou do střední Evropy, ale problém spočíval hlavně v délce vegetace a nemožnosti sklidit sóju dozrávající v druhé polovině října až listopadu. Vše vyřešily až nové kanadské odrůdy, které se do Evropy dostávaly koncem osmdesátých let 20. století. U nás se s nimi začalo v roce 2001 a odrůda Korada dnes již patří mezi klasické. I ona však byla překonána v ranosti, výnosech i některých jiných vlastnostech.

Strategická plodina

Význam sóji není jistě třeba zdůrazňovat. Řadí se mezi největší světové zdroje bílkovin a olejů. Eurostat uvádí, že se sója používá celkem v 87 výrobcích pro lidskou výživu a ve 14 druzích pro výživu zvířat. Pro průmysl se zpracovává 93 druhů výrobků ze sóji.
Vzhledem k tomu, že rozhodující světová produkce sóji se odehrává mimo některé státy i kontinenty a její význam pro lidstvo je tak rozsáhlý, stala se strategickou surovinou stejně jako ropa a obilí. Hlavními faktory, které ovlivňují její cenu, je sklizeň v produkčních zemích a spotřeba v místech dovozu – Číně, Indii a Evropě.
Významnou roli v ekonomice pěstování sóji v jednotlivých kontinentech, ale i státech hraje přístup k otázkám genetické modifikace.
Česká republika dováží v současné době více než 600 000 tun sójového extrahovaného šrotu, a to převážně pro krmné účely.
Cena extrahovaného šrotu ovlivňuje cenu krmných směsí a určuje cenu sójových bobů produkovaných v Evropě a cenu plnotučné sóji extrudované (PSE) nebo hydrotermicky upravené (PSH), určené ke krmení.
Některé provozy přepočítávají cenu plnotučné sóji koeficientem 1,35 ve prospěch plnotučné sóji. Tento výpočet je sice jednoduchý, ale nepřesný. Pro výrobce krmných směsí je lepší počítat stínové ceny plnotučné sóji pomocí optimalizačního výpočtu receptur s uplatněním účelové funkce minimalizace nákladů.
Využití sójových bobů v ČR je v drtivé většině pro krmné účely, a to převážně v plnotučné formě (66 %).
Olej, který se vyrábí hlavně v krmivářských provozech, se také využívá z větší části ke krmení. Díky malým plochám sóji a slabé tradici v jejím využití k potravinářským účelům není sóji všeobecně věnována dostatečná pozornost, jakou by si zasloužila.
Přitom sója v naší stravě přináší hodnotnou bílkovinu (se svojí kompozicí aminokyselin se nejvíce blíží masu) a obsahuje cenné uhlohydráty (včetně dietní vlákniny), které mohou snižovat výskyt chorob tlustého střeva (včetně rakoviny).
Sója obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek přispívajících k vyvážené stravě a zdravé pohodě. Významnou roli hrají mimo jiné izoflavony genistein, daidzein a glycitein. Tyto látky jsou označovány jako fytoestrogeny s mnohanásobně vyšším účinkem, než je účinek ženského hormonu estrogen. Genistein se významnou měrou podílí na prevenci a léčbě rakoviny.
Význam sójových bobů v ČR tedy není strategický.
Proto je třeba tento stav postupně změnit. Začít by měli samotní zemědělci tím, že budou sklízet sóju v potravinářské kvalitě. Její cena za tunu by měla být o 1000 až 2000 Kč vyšší, než je cena sóji pro krmné účely.
Sója by měla být u nás sledována jako luskovina, kam také biologicky patří. Uvádět jí ve skupině „ostatní olejniny“ pod společnými čísly není správné.
Význam sóji pěstované v ČR stoupl s dovozem osiv raných odrůd.
Tabulka 3 uvádí plochy sóji od roku 2003 (Eurostat).

Výběr odrůd 

V současné době je v EU registrováno celkem 310 odrůd sóji. Zdaleka ne všechny odrůdy se u nás dají pěstovat, i když to předpisy umožňují.
V České republice je registrováno již sedm odrůd a na českém trhu se jich v roce 2008 očekává 18.
Při posuzování vhodnosti odrůd pro domácí podmínky hodnotíme především délku vegetace a výnosový potenciál. Dále to je odolnost proti chladu, výška nasazení prvního lusku a odolnost proti chorobám. A právě kanadské odrůdy, z přibližně stejného zeměpisného pásma, jsou šlechtěny na tyto vlastnosti. Odrůdy z jižnějšího pásma jsou pro podmínky ČR méně vhodné.
Fotosenzibilita je další vlastností, na kterou je sója šlechtěna. Je třeba vyšlechtit takové odrůdy, jež nebudou reagovat na délku světelného dne a pak zeměpisné pásmo ztratí svůj podstatný vliv na kvetení, vytváření a zrání lusků.
Existuje ovšem celá řada dalších šlechtitelských cílů, jako je obsah proteinu, vhodnost pro výrobu tofu atd. Samozřejmé je i uplatnění genetické manipulace ve šlechtění sóji na odolnost proti herbicidům, která nachází ve světovém měřítku nejširší uplatnění ze všech výsledků genového inženýrství. Prozatím se tento proces využití v praxi odehrává mino Evropu.
Orientaci v sortimentu odrůd pro pěstitele podporuje i Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, která usiluje o zařazení sóji do Seznamu doporučených odrůd pro ČR. Tím budou zajištěny objektivní zkoušky základního sortimentu odrůd v ČR.
Dalším slibným krokem ve prospěch pěstitelů sóji je projekt Rajonizace pěstování sóji, který by měl pomoci zemědělcům vyhodnotit konkrétní půdní a klimatické podmínky pro pěstování sóji a předem propočítat ekonomiku pěstování sóji s ohledem na současné cenové relace, včetně zhodnocení příznivého vlivu sóji jako zlepšující plodiny.

Hodnocení jakosti 

Ve světovém obchodu se sója obvykle hodnotí podle USDA standardu, který rozlišuje US 1 až US 4 a může být v kontraktech specifikován o obsah oleje a vlhkost.
V ČR je vydána ČSN pro sóju. Ta je závazná, pokud se na tom smluvní strany dohodnou. Tato norma obsahuje mimo jiné parametry v tabulce 6.
Semeno sóji pro krmné účely se hodnotí podle vyhlášky MZe č. 451/2000 Sb. Tato prováděcí vyhláška k zákonu o krmivech uvádí sójové boby jako sójové boby toastované. Určitým problémem je výklad zmíněné vyhlášky, protože pokud bychom dodávky sójových bobů posuzovali jako ostatní semena, vztahuje se na ně povinnost deklarace NL, tuku nad 10 % a vlákniny. To jistě tvůrci vyhlášky nechtěli. Proto by se měl na sójové boby vztahovat stejný režim jako na obiloviny.
Semeno sóji pro lidskou výživu se posuzuje podle vyhlášky MZe č. 329/1997 Sb.
V praxi se setkáváme s hodnocením jakosti sóji podle standardu 1 a standardu 2. Toto hodnocení sleduje výkup sójových bobů zvlášť pro krmení (st. 2) a zvlášť pro potravinářské účely (st. 1). Nutno konstatovat, že toto členění se v praxi stále nedaří realizovat pro malý cenový rozdíl a problémy při manipulaci a uskladnění.

Minulost a současnost

Rok 2007 patřil mezi roky s průměrným výnosem sóji.
Suché a chladné jaro nebylo pro vzcházení sóji moc příznivé. Sója nerovnoměrně vzcházela a zapojení porostů přišlo později, než je obvyklé. Pozdější vývoj počasí však tento handicap na většině území vyrovnal a sója dala v průměru asi 2,5 až 3 tuny z hektaru.
Sucho však přece jenom poznamenalo jižní Moravu a některé části Středočeského kraje. Zde byl hektarový výnos od 1,2 do 2 tun. Naopak nejlepší výnosy byly dosaženy na severní Moravě: u odrůdy Supra v okolí Ostravy činil 3,5 t/ha.
Zemědělská farma Jiří Kmínek hospodaří v řepařské oblasti na kvalitních hnědozemích na severovýchod od Prahy. Sóju pěstuje přibližně na 200 ha. Dosahuje velmi dobrých výnosů a vysokého zpeněžení produkce. Pěstování sóji se farmáři vyplácí. Proto mi na závěr dovolte citovat jeho zásady hospodaření (březen 2007).
n Pěstujeme pouze čtyři nosné plodiny v jednoduchém osevním postupu. Malý počet plodin nám umožňuje vysokou specializaci všech pěstitelských opatření směřujících k vytvoření vhodných podmínek pro růst rostlin.
n V maximální míře se snažíme prakticky využít všechny dostupné poznatky o pěstování dané plodiny. Každá ze čtyř pěstovaných plodin i každé provedené pěstitelské opatření musí vykázat dobrou rentabilitu. V současné době pěstujeme plodiny v tomto pořadí: pšenice, řepka, sója, mák.
n Využíváme bezorebné systémy zpracování půdy. Zásadní podmínkou je bezpodmínečné dodržování správné technologie zpracování půdy kvalitními stroji i nářadím. Totéž platí i o pěstitelských úkonech v době vegetace a při sklizni.
n Dosahujeme vysokých výnosů kvalitního zboží. Sóju a mák upravujeme na konečnou kvalitu a uskladňujeme za účelem lepšího zpeněžení ve vhodné době.
n Kompromisy v jakékoliv podobě se nevyplácejí. Používáme pouze nejkvalitnější certifikovaná osiva, stále hledáme nejvýkonnější odrůdy a nejvhodnější pesticidy. V případě sóji používáme nejkvalitnější očkovací látky.
Jaký bude rok 2008? Na tuto otázku hledá odpověď každý z nás.
Po roce, kdy ceny prakticky všech zemědělských plodin, včetně sóji, zaznamenaly až nenormální vzestup, se dá očekávat postupné uklidnění trhu (čehož jsme již svědky) a mírný pokles cen. Projeví se opět určitá nabídka zboží zadrženého na skladech do nového daňového období.
Ceny osiv by nemusely letos tak prudce vzrůst, jako vzrostly ceny merkantilu. Dobrý hospodář bude jistě postupovat uvážlivě a zachová skladbu produkce rostlinné výroby, odpovídající zásadám správného hospodaření s půdou.

Klíčové informace

- Sója je strategická plodina, patřící mezi největší světové zdroje bílkovin a olejů. 
- V EU je registrováno 310 odrůd, na domácím trhu letos můžeme najít 18 z nich, z toho 7 registrovaných v České republice.
- Dovoz osiv raných odrůd zvýšil význam pěstování sóji u nás.
- Po hektickém nárůstu cen sóji v roce 2007 lze očekávat jejich mírný pokles a postupné uklidnění trhu s touto komoditou.

Ing. Jiří Holeček
Zemědělská agentura, s. r. o.