Trh unie moc jednotný není

Ekonomická krize a rozhoupané ceny zemědělských komodit se loni neprojevily ve všech zemích Evropské unie stejně. Mezi některými státy se spotřebitelské ceny potravin lišily až o sto procentních bodů. Rozkolísaný trh unie měl tedy v potravinách do nějaké jednotnosti dost daleko.

Jak vyplývá ze šetření cen potravin, nápojů a tabáku evropského statistického úřadu Eurostatu, na trhu jednotlivých členských zemí Evropské unie loni rozhodně nepanovaly stejné podmínky. Alespoň pokud se cen uvedených komodit týče. Ty se mezi některými zeměmi výrazně lišily. Jestliže za základ, tj. 100 procent, vezmeme průměrnou spotřebitelskou cenu v celé sedmadvacítce, pak v Polsku dosáhla loni průměrná cena skupiny zboží, v níž jsou potraviny, nápoje a tabák, pouhých 64 procent průměru EU-27, zatímco v Dánsku se vyšplhala až na 139 procent. Velký rozdíl byl v alkoholických nápojích, které v Rumunsku stály 70 procent průměru unie, zatímco ve Finsku 170 procent. Obrovské rozpětí cen bylo zejména u tabáku, a to od bulharských 46 procent po irských rekordních 217 procent unijního průměru.
Eurostat připomíná, že v šetření posuzuje na 500 srovnatelných produktů. Kromě zemí unie poskytuje průzkum informace o cenové úrovni potravin, nápojů a tabáku i v dalších evropských státech.
Nejdražší potraviny v unii jsou v Dánsku
Ze všech 37 zemí sledovaných Eurostatem jsou potraviny nejdražší v Norsku. V Dánsku kupující zaplatí nejvíc za nealkoholické nápoje. Z členských zemí unie vede tabulku podle cen potravin (a také zmíněných nealkoholických nápojů) s přehledem Dánsko, Finsko má nejdražší alkoholické nápoje a Irsko tabák. Ze sledovaných evropských států je nejvýhodnější kupovat všechny typy produktů spadajících do dané skupiny v bývalé jugoslávské republice Makedonii. Mezi členskými státy sedmadvacítky má Polsko nejlevnější potraviny, Rumunsko alkoholické i nealkoholické nápoje a Bulharsko tabák.
Z přehledu všech 37 zemí je jasné, že nejnižší ceny daných výrobků jsou ve státech západního Balkánu a nejvyšší v zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO, členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). S výjimkou alkoholických nápojů je nejmenší rozptyl cen v eurozóně. Velké rozdíly cen tabákových výrobků jsou zejména důsledkem různé výše spotřební daně.
Maso a mléko měli nejlevnější Poláci Zajímavý je i pohled na cenovou úroveň hlavních skupin produktů, které se nejvíce podílejí na výdajích domácností za potraviny. Jde o pečivo a další výrobky z obilovin (17 procent výdajů domácností za potraviny), maso (25 procent), ryby (tři procenta) a mléko, výrobky z něj i vejce (19 procent).
Mezi 37 sledovanými zeměmi Evropy má Švýcarsko nejdražší maso a ryby Norsko mléčné výrobky a Dánsko pečivo. Podíváme-li se jen na státy unie, je Dánsko na vrcholu žebříčku drahoty i u pečiva a masa, ryby stojí nejvíc v Belgii a mléčné výrobky na Kypru.
Naopak nejlevněji je v Evropě v Makedonii, což platí pro všechny uvedené druhy potravin. Mezi členskými státy EU má nejnižší ceny masa a mléčných výrobků Polsko, pečivo Bulharsko a ryby Litva. Největší rozptyl cen v unii je ve zmíněné skupině potravin u pečiva, a to 64 procentních bodů, naopak nejmenší u masa – 31 procentních bodů. Ceny mléčných výrobků a ryb dosahují shodně rozmezí 45 procentních bodů.