Jaký výhled čeká zemědělství Evropské unie v následujících deseti letech? Obstojí v konkurenci globalizovaného trhu nebo budou evropští zemědělci nuceni hledat práci ve městech a opouštět půdu? Tím, co by mohlo naše zemědělství čekat v nejbližších deseti letech, se zabývají tři nedávno Evropskou komisí zveřejněné scénáře. Vycházejí z různých podmínek, v nichž se agrární sektor může v nejbližších deseti letech ocitnout. Jedno však mají společné: nehýří velkým optimismem.
V době, kdy finišují přípravy na ekonomickou strategii, kterou by se evropská sedmadvacítka měla řídit, aby se do roku 2020 dostala na světové výsluní, zveřejnila Evropská komise tři pravděpodobné scénáře budoucnosti zemědělství unie. Na rozdíl od první obdobné studie zveřejněné v závěru roku 2006, bere současný materiál komise na vědomí změny, které nastaly v uplynulém období.
Tři scénáře
• Referenční scénář vychází ze společné zemědělské politiky (SZP), bere však v úvahu změny, kterými prošla v době, kdy studie vznikala, a rozhodnutí, která byla v tomto období přijata. Jde zejména o 20procentní snížení rozpočtu společné zemědělské politiky v reálné hodnotě, plné odpojení (decoupling) jednotných plateb od produkce, s nímž se počítá po roce 2013, 30procentní pokles přímých plateb v reálné hodnotě a 105procentní nárůst Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Tedy o posílení druhého pilíře SZP (podpora rozvoje venkova) na úkor pilíře prvního (podpora zemědělství).
• Konzervativní scénář zachovává objem rozpočtu pro zemědělství v nominální hodnotě (tj. snížení o 20 procent v hodnotě reálné), ale mění poměr mezi oběma pilíři. Přebírá výsledky zdravotní kontroly (health check) SZP, které by se měly projevit po roce 2013, paušální sazby (regionální model) zavedené na národní úrovni spojené s produkcí podle health check, 15procentní pokles přímých plateb v nominální hodnotě a snížený (jen 45procentní) růst rozpočtu EAFRD.
• Liberalizační scénář počítá s ukončením všech opatření na regulaci trhu (exportní subvence, intervenční nákupy, podpora soukromého skladování apod. Rozpočet SZP by se podle něj snížil o 75 procent v reálné hodnotě (tj. o 55 procent v hodnotě nominální), odstranily by se všechny přímé platby a o 100 procent by narostl rozpočet EAFRD.
Společné pro všechny scénáře jsou předpokládané vnější vlivy, zejména podmínky mezinárodního obchodu. Ty vycházejí ze závěrů jednání WTO, které se konalo v prosinci 2005 v Hongkongu (tzv. Falconer Paper). Vzhledem k tomu, že množství zemědělských produktů importovaných do unie odpovídá stupni celní ochrany, měl by se agrární import do unie zvyšovat. Dá se předpokládat, že za plné liberalizace světového trhu bude růst i export členských států unie do třetích zemí. Dalšími vlivy, které je třeba vzít v úvahu, jsou to růst populace, makroekonomický růst, populační růst, preference spotřebitelů, technologie, environmentální podmínky a situace na světových trzích. Všechny tři scénáře počítají s tím, že se bude realizovat energetická směrnice EU, tj., že deset procent potřeby energie v unii uhradí v roce 2020 biopaliva.
Rostlinná produkce
Všechny scénáře počítají s nárůstem rostlinné výroby. Je však pravděpodobné, že k němu dojde zejména zvýšením výnosů. Půdy využívané pro rostlinnou výrobu bude spíše ubývat, nejvýrazněji podle liberalizačního scénáře. Velkou roli budou hrát ceny na otevřeném trhu. Na druhou stranu se mohou poptávku po rostlinných komoditách posílit i některé netržní faktory, zejména produkce biopaliv, kterou podporuje směrnice unie o obnovitelné energii. Ekonomika plodin, které je možné využít i pro výrobu biopaliv, by tedy měla být lepší, než ostatních. Větší efekt by se měl v tomto směru projevit u plodin používaných na produkci bioetanolu než na výrobu bionafty. Referenční scénář předpokládá, že by se produkce plodin na výrobu bioetanolu měla do roku 2020 zvýšit o 14 procent. Na druhé straně liberalizační scénář počítá s nárůstem o pouhá tři procenta. Přitom spotřeba bioetanolu by v roce 2020 měla být podle obou scénářů stejná, je ovšem otázka, nakolik budou suroviny na jeho výrobu nebo samotný bioetanol pouze z domácích zdrojů.
Využívání zemědělské půdy klesá pomalu v neunijních zemích Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), zatímco v rozvíjejících se zemích množství zemědělské půdy expanduje, zejména ve Střední a Jižní Americe (hlavně v Brazílii) a v Africe. Hybným faktorem pro rostoucí podíl zemědělské půdy je zvyšování poptávky po potravinách, a to jak domácí (Afrika), tak pro potenciální export (Střední a Jižní Amerika).
Živočišná výroba
Vliv různých podmínek trhu se v živočišné produkci projeví rozdílněji a může mít závažnější dopady než u plodin na orné půdě. Spotřeba masa by měla celosvětově růst spotřeba masa, to ovšem nemusí být hlavním podnětem pro evropskou živočišnou výrobu. Studie předpokládá, že mezinárodní konkurenci na otevřenějších světových trzích odolá spíše produkce vepřového a drůbežího masa než masa hovězího. A to přesto, že liberalizační scénář očekává, že spotřeba hovězího by mohla ve srovnání se spotřebu vepřového a drůbežího masa růst kvůli nižším cenám hovězího. Pokles cen hovězího předpokládá v souvislosti s liberalizací obchodu.
Trh s mlékem od trhu s masem odlišuje podle studie větší možnost transformace mléka do dalších produktů, a to másla, sýrů a sušeného mléka. V tomto směru by mohla mít EU u mléka i na plně liberalizovaném světovém trhu určitou konkurenční v případě sýrů.
Mimo unii je naproti tomu živočišná produkce stimulována třeba v Latinské Americe, Asii a Africe růstem spotřeby, která odpovídá růstu HDP na obyvatele. Zejména v Jižní Americe jde i o možnosti exportu. V
Podle referenčního scénáře by se měla produkce drůbežího masa zvednout do roku 2020 o 15 procent, vepřového o sedm procent, ale hovězího by měla unie vyrábět o 11 procent méně než nyní. Negativní vliv liberalizace obchodu by se mohl zmírnit, pokud by unie považovala skot za citlivý produkt. Podle liberalizačního scénáře, který počítá s odstraněním všech obchodních bariér, by růst produkce drůbežího a vepřového masa měl být o hodně menší než v referenčním scénáři. Výroba hovězího masa by však podle tohoto scénáře klesla dokonce o více než 35 procent. Podle rozkladové analýzy by tak hluboký pokles způsobily všechny scénáře. Důvodem by mohlo být i to, že naplňování směrnice o obnovitelné energii by ve svém důsledku znamenalo zvýšení poptávky po obilí. To by zdražilo krmivo i půdu potřebnou pro chov dobytka (např. pastviny). Tyto zvýšené náklady by nemohla podpora z druhého pilíře vyrovnat.
Zaměstnanost v zemědělství
Předpovídané změny v rostlinné a živočišné výrobě nebudou rovnoměrné v celé EU-27. Studie předpokládá, že relativně velké množství menších a nevýkonných zemědělských výrobních jednotek, které podle ní charakterizuje zemědělství nových členských zemí (EU-12), mezi něž patří i Česká republika, povede k poklesu příjmu v zemědělství a ke snižování zaměstnanosti v něm. Naopak větší farmy, které připisuje studie zemím EU-15, mohou profitovat z produkovaného velkého množství. Ztrátu pracovních míst v zemědělství v EU-12 bude umocňovat restrukturalizací procházející průmyslový sektor. V důsledku toho lze očekávat migrační tlak obyvatelstva z venkova do měst v EU-12 a z východu na západ v EU-27 jako celku.
Ceny zemědělské půdy
Pokud rostlinná produkce vzroste díky vyšší produktivitě a výnosům a postačí na ni méně zemědělské půdy, pak se to odrazí v poklesu cen půdy. V referenčním scénáři a ve scénáři konzervativním, je pokles cen půdy omezen jen na 3,5 procenta, respektive na jedno procento. Naproti tomu podle liberalizačního scénáře by ceny půdy klesly až o 30 procent.
Do cen půdy se mohou promítnout i další vlivy. Poptávku po půdě, a tím i její ceny může posílit Bruselem nařízená výroba biopaliv. Studie předpokládá i to, že k udržení cen půdy by mohla přispět opatření pro méně vhodné oblasti (LFA) a Naturu 2000 (obojí z druhého pilíře). Jejich vlivy se budou podle scénářů lišit.
Vliv liberalizačního scénáře na půdu v evropské sedmadvacítce je negativní navzdory silné poptávce po plodinách pěstovaných na orné půdě stimulované směrnicí o obnovitelné energii. Do hry totiž v dohledné době vstoupí biopaliva druhé generace. Pokud by pokryly čtvrtinu nároků směrnice, pak růst produkce plodin kvůli výrobě biopaliv bude podle referenčního scénáře až o čtvrtinu menší. S poklesem chovu skotu se bude snižovat i výměra pastvin a luk. Odstraněním prvního pilíře SZP v liberalizačním scénáři přijdou zemědělci o důležitý zdroj příjmů, což se může projevit ve snížení využívání zemědělské půdy. Omezení plateb z prvního pilíře v ostatních scénářích povede na jedné straně k intenzifikace využívání zemědělské půdy v hlavních produkčních oblastech proto, aby si zemědělci vydělali na slušné živobytí. Na druhé straně může dojít k opouštění půdy v marginálních produkčních oblastech, protože rostlinná výroba se v nich stane neefektivní.
Environmentální efekty Pokles rostlinné a živočišné produkce může mít v některých oblastech pozitivní vliv, protože se například v nich bude používat méně dusičnanů a bude v nich méně emisí metanu. Ale při větším omezení produkce zůstane zejména v méně produktivních a konkurenceschopných oblastech opouštěná půda. To může mít vážný negativní dopad na životní prostředí, a to i proto, že mnoho cenných lokalit a míst se specifickou biodiverzitou závisí na vhodné úrovni obdělávání půdy. Je také možné, že se začnou aplikovat nové technologie, které budou mít menší negativní dopad na životní prostředí.
(Dokončení článku vyjde v Zemědělci číslo 14)
