Tři zásadní otázky k Šumavě

Zástupci ŠumavaPro a Stínové vědecké rady NPŠ předali ministrovi životního prostředí Chalupovi společné stanovisko, v němž požadují odpovědné projednání tří zásadních, ale doposud nedostatečně diskutovaných otázek. Bez jejich uspokojivého vyřešení může být zákon pro národní park likvidační.

Další kulatý stůl k návrhu zákona o Národním parku Šumava svolal ministr Chalupa na pondělí 21. listopadu 2011. ŠumavaPro a Stínová vědecká rada NPŠ žádají ministra, aby byla vedena diskuse mimo jiné o:
1. poslání národního parku – ochrana přírody - musí být nadřazena všem ostatním zájmům. Jinými slovy: zákon vyhlašuje národní park kvůli přírodě, ne jako kulisu developerům;
2. regulaci územního rozvoje a stavební činnosti na území národního parku;
3. rizikách navrhovaného převodu státních pozemků na území národního parku na obce.
Základem národního parku přitom musí být významné území ponechané přírodním procesům. Jeho plocha by se neměla zmenšovat, ale zákon by měl naopak stanovit pravidla jejího postupného rozšiřování. Právě o zonaci parku má být pondělní jednání.
Senátor Miroslav Krejča, který je jedním z představitelů platformy ŠumavaPro, k tom říká: „Věříme, že společné diskuze u kulatého stolu jsou tou nejlepší cestou k celospolečensky akceptovatelnému návrhu zákona o Národním parku Šumava. To ale vyžaduje, aby všechny připomínky a výhrady účastníků těchto jednání byly řádně vypořádány.“
Představitelé platformy ŠumavaPro i vědci ze Stínové vědecké rady NPŠ se shodují, že v národním parku, nejvyšší kategorii chráněného území, musí být příroda a její ochrana nadřazena všem ostatním zájmům. Územní rozvoj, včetně stavební činnosti, musí mít jasná pravidla, a dělá-li se zákon o národním parku, tato pravidla v něm musejí být zahrnuta. Naopak není obvyklé, aby zákon dával státu povinnost převádět na kohokoli státní pozemky.