04.09.2009 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Třicáté výročí varovného systému

Již třicet let funguje v Evropě Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva. Kromě sedmadvaceti členských zemí Evropské unie jsou do něj zapojeny i další státy, a to Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Na činnosti systému se podílí i Evropská komise či Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Systém se i dnes postupně vylaďuje. Z výroční zprávy za loňský rok, která vyšla v uplynulých dnech, je patrné, že subjekty, které do něj podávají hlášení, se lépe zaměřují na hodnocení rizik a jako varovná označují jen ta oznámení, která jsou opravdu závažná, a produkty, jichž se týkají představují nebezpečí pro spotřebitele a pohybují se již na trhu.

Jak vyplývá ze zmíněné zprávy, ve srovnání s loňským rokem zůstal loni celkový počet oznámení více méně stejný. Jen se změnilo jejich rozložení podle kvality – počet varovných oznámení klesl na polovinu. Z celkem přijatých tří tisíc hlášení bylo loni jen 528 varovných oznámení. Ta vyžadují rychlou reakci států zapojených do systému, která vede ke stažení výrobků z trhu. Kromě toho obdržela komise kolem čtyř tisíc následných oznámení, jež dostaly všechny členské státy.
Podle komisařky pro zdraví Androully Vassiliou je Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) rozhodujícím nástrojem pro zajištění bezpečnosti potravin a krmiv v Evropě.
Systém rozlišuje různé typy hlášení
Varovné oznámení se rozesílá tehdy, pokud potravina nebo krmivo, které představují závažné nebezpečí z hlediska zdravotní závadnosti, jsou již na trhu a je třeba okamžitě přijmout nějaké opatření. Těchto případů bylo loni 528. Téměř 70 procent z nich se loni vztahovalo na produkty vyrobené na území Evropské unie a většinu z nich objevila kontrola na trhu.
Informační oznámení se používá v případě, kdy se sice zjistilo, že potravina představuje nějaké riziko, ale okamžité kroky členských států nejsou nutné. V roce 2008 se většina informačních oznámení (54 procent) týkala produktů pocházejících ze třetích zemí. V této kategorii oznámení byly mezi nejčastěji hlášenými riziky potenciálně patogenní mikroorganismy, rezidua pesticidů a potravinářské přídatné látky.
V roce 2008 se začal používat nový typ oznámení, a to odmítnutí na hranicích. Dříve spadaly i tyto případy do informačních oznámení. Jedná se o oznámení týkající se produktů, jejichž vstup do unie byl odmítnut a které byly zaslány jinam nebo byly zlikvidovány. V 56 procentech případů se odmítnutí na hranicích týkalo příliš vysokých hodnot mykotoxinů.
Nejzávažnější případy
K nejzávažnějším případům z loňského roku bezesporu patří minerální olej ve slunečnicovém oleji z Ukrajiny. Dotkl se 39 zemí a souviselo s ním 99 následných oznámení. Celosvětový dopad měl melamin v potravinách z Číny. Týkalo se jej 84 hlášení prostřednictvím RASFF a 101 následných oznámení. Na pomyslné třetí příčce skončilo irské vepřové maso s obsahem dioxinů. Toto maso - nebo výrobky z něj - se dostalo do 54 zemí a bylo obsahem 230 následných oznámení. Jak zpráva Evropské komise zdůraznila, ve všech těchto případech zajistil systém rychlého varování koordinaci postupu svých členských států a zmírnění následků na minimum.
Velký podíl hlášení – až 40 procent – souvisí s odmítnutím potravin na hranicích unie. Pokud se zjistí, že dovážený produkt je rizikový, informuje RASFF i zemi původu. Loni tak dostaly třetí země 2342 sdělení o nebezpečných produktech, které pocházely z jejich území. Pokud unie ujistí, že jde o problém závažný a přetrvávající, pak Evropská komise písemně požádá příslušné státní orgány dotyčné třetí země, aby zajistily nápravná opatření. Patří k ni třeba vyřazení daného výrobního podniku ze seznamu firem, které smějí do EU vyvážet, blokování jeho vývozu nebo zvýšená intenzita kontrol.
Nejčastějším důvodem byly mykotoxiny
Nejčastějším rizikem v potravinách, zejména rostlinného původu, byly i loni mykotoxiny. Jde o jedovaté produkty některých druhů plísní. Představují poměrně různorodou skupinu látek s různým stupněm toxicity. Mohou způsobovat choroby zvířat i lidí, některé - jako například ochratoxin – jsou kancerogenní, vyvolávají tedy rakovinu. Loni se mykotoxinů týkalo celkem 931 oznámení a z nich v 902 případech šlo o aflatoxiny (tj. mykotoxiny plísně Asperillus flavus). Zatímco v předchozích letech se výskyt mykotoxiny kontaminovaných výrobků postupně snižoval, v loňském roce se tento trend poměrně radikálně obrátil. Oznámení o mykotoxinech přibylo o 23 procent, těch, které se týkaly aflatoxinů, bylo dokonce o 28 procent víc. Hlavní nárůst zaznamenala kategorie výrobků spadajících pod ovoce a zeleninu a také produkty cereální. K výrobkům z obilovin přišlo loni celkem 46 oznámení na přítomnost nadměrného množství aflatoxinů (o rok dříve jich bylo 17, v roce 2006 pět a v roce 2005 jen tři). Z toho se 28 vztahovalo na rýži, a to zejména z Pákistánu (těch bylo 19). Příčinou může podle zprávy být i skutečnost, že právě v rýži se našly mykotoxiny koncem roku 2007, a proto se kontroly v následujícím roce zaměřily ještě více na tuto komoditu. Stejný důvod může mít nárůst hlášení o výskytu mykotoxinů ve šrotech, u nichž se také četnost kontrol na základě nálezů vadných produktů zvýšila.
Irsko zasáhly dioxiny Ačkoliv dioxiny patří stále k velkým „strašákům“ potravinářů i krmivářů, loni se v systému RASFF objevilo jen sedm hlášení nadlimitního obsahu u potravin a deset u krmiv. Na konci roku však pouhá dvě z uvedeného počtu hlášení stála na počátku rozsáhlého případu a pátrání, které se celkem dotklo 54 zemí a vyvolalo vlnu následných oznámení. Během rutinní kontroly se totiž přišlo v Irsku na to, že vepřové maso obsahuje nadlimitní množství dioxinů. Prvního prosince zablokovali inspektoři první chov prasat, o čtyři dny později byl informován RASFF a den nato potvrdily laboratorní výsledky, že ve vepřovém mase je stonásobně více dioxinů, než dovoluje EU. Zdrojem kontaminace byl odpad z pekáren (zbytky pečiva, strouhánka), který se přidával do krmiva. Při sušení přišel do přímého kontaktu se sušicími plyny vzniklými spalováním paliva znečištěného transformátorovým olejem. Šetřením se ukázalo, že kontaminované krmivo se používalo na deseti farmách, které chovaly prasata, a ve 28 výkrmnách skotu v Irsku a v deseti chovech skotu v Severním Irsku, které je spolu s Velkou Británií součástí Spojeného království.
Produkce postižených chovů prasat představovala šest až sedm procent irské výroby masa. To šlo po porážce prasat do masných provozů, které v Irsku vyrábějí 80 procent veškerých masných výrobků. Přestože ze zmíněných farem pocházelo pouze asi šest až sedm procent vepřového masa, stáhly irské úřady z trhu veškeré maso z irských prasat poražených po prvním září 2008 a také všechny výrobky z něj. Prostřednictvím RASFF dostaly hlášení všechny členské státy systému. Oznámení dostaly i třetí země, do kterých mohlo být dioxiny kontaminované maso a výrobky z něj vyvezeny.
Pozor na plasty a glazury Potraviny mohou být kontaminovány nebezpečnými látkami i z věcí, s nimiž přicházejí do styku., a to nejen ve výrobě, ale i v kuchyni konzumentů. Tak napříklas loni dostal RASFF 29 upozornění na látky označované PAA, tj. primární aromatické aminy, které migrovaly do potravin z kuchyňského náčiní vyrobeného z nylonu dovezeného hlavně z Číny.
Počet oznámení s tímto obsahem bývá každoročně stejný. Přitom PAA jsou považovány za látky karcinogenní pro člověka. Podle legislativy unie nesmějí plasty, které přicházejí do styku s potravinami, tyto látky v detekovatelných množstvích obsahovat.
Dalších 46 hlášení se týkalo ftalátů v plastech. Z levného kuchyňského nádobí z plastů se může také do potravin dostávat formaldehyd a melamin. Příliš mnoho olova a kadmia a často obou nebezpečných prvků se může uvolňovat z malovaných keramických nebo skleněných hrnečků či skleniček. Oznámeních vztahujících se k těmto věcem bylo loni téměř dvakrát víc než v předchozím roce (19 proti 10).
Nepovolené GM organismy
Letos, jak známo, postihly zejména krmiváře a chovatele hospodářských zvířat nálezy příměsí v unii neschválených geneticky modifikovaných (GM) odrůd plodin v zásilkách krmiv z USA. Nepovolené GM organismy byly v dodávkách krmiv i potravin do unie také v loňském roce. Celkový počet oznámení vztažených k tomuto problému se však loni meziročně snížil ze 48 a 34. Šlo hlavně o problémy s rýží dováženou z Číny, v níž byly příměsi v unii nepovolených GM odrůd. Podobná oznámení se týkala i kukuřice. Zpráva zdůrazňuje, že asynchronní schvalování GM produkců ve světě a v EU a rozšiřování pěstování v unii neschválených odrůd povede ke stále častějšímu výskytu jejich příměsí v zásilkách do unie. Na druhé straně mnohé z exportujících zemí přikročily k opatřením, která mají náhodným znečištěním zásilek v unii nepovolenými GM odrůdami nebo produkty z nich zabránit. Oznámení se pětkrát častěji týkala potravin než krmiv.
Stálým problémem jsou i rezidua pesticidů Zanedbatelný nebyl loni rozhodně ani počet hlášení, která se vztahovala k potravinám či krmivům s nadlimitním obsahem pesticidů. Celkem jich bylo 178. Šlo například o 32 oznámení o amitrazu v broskvích, nebo dimetoátu a metonylu v různých druzích ovoce a zeleniny a nepovolené látky EPN v zelenině z Thajska. Přitom zpráva připouští, že nárůst oznámení o amitrazu v broskvích souvisí zejména s tím, že Německo a Rakousko zařadily broskve do svých programů monitoringu.
Otravy a nákazy Loni zaznamenal systém 26 případů otrav z potravin. Zpráva zdůrazňuje, že pod pojmem otrava z potravin nemyslí jen případy způsobené patogenními baktériemi nebo viry, ale také nežádoucími chemikáliemi nebo třeba špatným složením potravinových aditiv. Stejně tak velké problémy může způsobit i nedostatečné značení, pokud na obalu potraviny není uvedeno, že obsahuje nějakou látku vyvolávající alergii. Do systému se samozřejmě nedostávají hlášení o různých otravách, které mají jen lokální dosah, ale stejně jako u ostatních zmiňovaných bodů jde vždy jen o takové události, které mohou překročit hranice jednoho státu.
K větším otravám, jež měly dosah do více zemí, patřil loni například biotoxin azaspiracid, který se vyskytl v předvařených slávkách z Irska. Jde o toxin, který se teplem nerozkládá. Další větší problémy způsobila salmonela v masných produktech z irského podniku dodávaných výrobcům dalších potravin, například do podniků připravujících sendviče. Zpráva připomíná také velké případy, které se objevily mimo Evropu, a to například salmonelu v paprikách a rajčatech v USA nebo propuknutí nákazy listériemi spjaté s masnými výrobky jednoho kanadského producenta.
Systém dbá i o krmiva
Systém se vztahuje nejen na potraviny, ale také na krmiva. Je to logické, protože jakost krmiv rozhoduje o kvalitě a zdravotní nezávadnosti produktů ze zvířat, která je konzumovala. Příklad zmíněného irského problému s dioxiny jasně ukazuje, jaké důsledky mohou vadná krmiva mít. Podle zprávy se loni krmiv týkalo 181 oznámení, zatímco o rok dříve jich bylo 163. Náplní valné části z nich byly salmonely (90, z toho 25 případů v krmivech pro domácí mazlíčky). Dále bylo deset oznámení o nadlimitní přítomnosti dioxinů. Většinou šlo o malé překročení mezního obsahu u premixů a additiv do krmiv. Mykotoxinům se věnovalo 14 oznámení. Převážně se jednalo o vysoký obsah aflatoxinů, a to hlavně v arašídech. Polsko upozornilo na tři případy chloramfenikolu v kaseinu a sušeném mléce z Ukrajiny.

.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down