Výroba bioetanolu z obilovin je významnou součástí využití rostlinné produkce k nepotravinářským účelům. V posledních letech se mnoho institucí a organizací v České republice věnuje výběru odrůd obilnin k produkci bioetanolu, a to zejména s ohledem na obsah škrobu a výnos zrna. Ten významně ovlivňuje celkovou produkci škrobu z hektaru.
Vzhledem k tomu, že pěstování obilnin pro produkci bioetanolu bude situováno zejména do méně příznivých agroekologických podmínek, je třeba se orientovat na druhy a odrůdy, které i v těchto podmínkách dosahují uspokojivých výnosů.
Neprávem opomíjená plodina
Při výběru vhodných odrůd obilnin pro produkci bioetanolu byla a je věnována pozornost zejména pšenici. Tritikale bylo doposud z tohoto pohledu spíše opomíjeno, přestože je pro produkci bioetanolu velmi vhodnou obilninou, jak naznačují i údaje uvedené v tabulce.
Tritikale se vyznačuje v porovnání s jinými obilními druhy mnoha přednostmi. Spočívají zejména ve vysokém produkčním potenciálu i v méně příznivých agroekologických podmínkách. Dále se cení stabilita výnosu a možnost zařazení po horší předplodině. Snáší kyselejší půdy, byla zjištěna též střední citlivost až tolerantnost k obsahu Al+++ iontů. Neméně významnou vlastností tritikale je menší náročnost na hnojení a dobrý zdravotní stav, takže spotřeba hnojiv a pesticidů patří k nejnižším ze všech ozimých plodin. Rozšíření ploch tritikale ve světě a zejména v zemích EU je podmíněno právě uvedenými vlastnostmi a možnostmi využití ke krmným účelům a k produkci bioetanolu.
Mohou se vyskytnout připomínky k odolnosti tritikale vůči zimním podmínkám v méně příznivých oblastech. Na to odpověděla kritická zima 2002/2003, kdy bylo pro špatné přezimování zaoráno pouze 7,5 % z osevní plochy tritikale, zatímco u pšenice 21 %, u ozimého ječmene
29 % a u ozimého žita jen 3 % ploch. Výše přezimování v odrůdových pokusech ÚKZÚZ byla u většiny odrůd tritikale téměř 90 %, kromě odrůdy Ticino. Také po zimě 2004/2005 bohaté na sníh bylo přezimování triti-kale velmi dobré (Ing. Beneš, ÚKZÚZ Brno).
Pěstování obilnin pro produkci bioetanolu v chladnějších oblastech s vyšší nadmořskou výškou má nesporný vliv na kvalitu zrna – v těchto oblastech dosahují obilniny obecně nižšího obsahu bílkovin a vyššího obsahu škrobu, což je právě pro produkci bio-etanolu žádoucí.
Vysoký obsah škrobu
Dosavadní návrhy jakostních parametrů tritikale pro produkci bioetanolu uvádějí minimální obsah škrobu 60 %. Tritikale však běžně dosahuje hodnot, které často přesahují 70 % obsahu škrobu v sušině zrna. Naznačují to i průměrné výsledky vybraných odrůd tritikale z OZ ÚKZÚZ Chrastava, Lípa a Hradec nad Svitavou ze sklizně roku 2006 (graf 1). Hodnoty obsahu škrobu v sušině zrna sledovaných sedmi odrůd tritikale se pohybovaly přibližně mezi 70 až 72 %. Přitom je třeba vzít v úvahu, že období tvorby zrna a dozrávání (červenec 2006) se vyznačovalo mimořádným suchem a vysokými teplotami, které syntéze škrobu neprospívají. V předchozím roce 2005 byly hodnoty obsahu škrobu v sušině zrna tritikale podle našich sledování ještě vyšší a dosahovaly i 73 až 74 %. Současně je třeba říci, že v porovnání s pšenicí jsou zpravidla mezi odrůdami tritikale v obsahu škrobu (a samozřejmě i bílkovin) v sušině zrna menší rozdíly, odrůdy jsou vyrovnanější.
Číslo poklesu se v návrzích jakostních parametrů obilnin pro produkci bioetanolu uvádí zatím jen u pšenice, v širokém rozmezí 150 až 300 s. U tritikale bývají hodnoty čísla poklesu podstatně nižší, protože tritikale má v porovnání s pšenicí vyšší aktivitu a-amylázy. Tento enzym štěpí škrob, a tak nižší hodnoty čísla poklesu pro kvasný proces nejsou na závadu. Extrémně vysoká aktivita a-amylázy však může způsobit porůstání v klasech, což by surovinu znehodnotilo. Graf 2 uvádí průměrné hodnoty čísla poklesu vybraných odrůd tritikale ze sklizně 2006. Ty se pohybují mezi 164 s (Tricolor) a 318 s (Sekundo). To jsou hodnoty, které jsou u tritikale mimořádně vysoké a evidentně se na nich opět podepsal průběh počasí v době tvorby zrna a dozrávání – mimořádné sucho v červenci 2006. Je přitom zřejmé, že nejspíše díky včasné sklizni ani vlhký, deštivý srpen 2006 již v tomto případě nedokázal hodnoty čísla poklesu negativně ovlivnit. V předchozích ročnících byly hodnoty čísla poklesu v našich sledováních podstatně nižší – v rozmezí 80 až 120 s. Z odrůd tritikale se zřetelně vymyká odrůda Sekundo, která dosáhla nejvyššího čísla poklesu jak v roce 2006 (318 s), tak i v průměru předchozích let (154 s), v roce 2003 dokonce 284 s.
Jako zvláštní doporučení se má též sledovat výskyt plesnivých a naplesnivělých zrn, nebo jinak mikrobiologicky poškozených. Naopak benevolentněji se může posuzovat obsah bílkovin, protože je v negativní korelaci k obsahu škrobu (tj. méně bílkovin – více škrobu), dále příměs cizích druhů obilnin a mechanicky poškozená zrna.
Do horších podmínek
Jak již bylo uvedeno, těžiště pěs-tování tritikale k produkci bioetanolu by mělo být v méně příznivých agroekologických podmínkách, tedy v obilnářské a bramborářské oblasti. Neobejdeme se však bez určité úrovně intenzity pěstování. Největší energetické vstupy představují dávky průmys-lových hnojiv, zejména dusíkatých (přibližně 60 až 80 kg N/ha). Další významný energetický vstup představuje použití pesticidů. Zde je možné hledat úspory v integrované ochraně a např. i v pěstování směsí vhodných odrůd. Doba setí nemá být předčasná, protože se zvyšuje riziko výskytu chorob a podzimní zaplevelení. Spodní hranice doporučovaného výsevku umožní vyniknout vlastnostem moderních odrůd – produkčnímu potenciálu klasu.
Závěrem lze konstatovat, že výsledky pokusů a praktické zkušenosti nás přesvědčují o vhodnosti pěstování tritikale v méně příznivých podmínkách pro produkci bioetanolu. Pěstitelský systém by se měl blížit integrované technologii. To však bude vyžadovat celostní přístup zemědělského podniku. Výrazná specializace jen na rostlinnou produkci, resp. na produkci obilí k lihovarnickým účelům, by přinesla značnou koncentraci ploch jedné plodiny, a tím vyšší výskyt chorob, škůdců a potřebu intenzivní chemické ochrany a hnojení. To by negativně ovlivnilo oceňované vlastnosti tritikale a celkové cíle a pojetí tohoto programu směřujícího k trvale udržitelnému zemědělství.
Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
