Soukromí zemědělci trvají na splnění všech vládních slibů, rozdávaných zejména před referendem o vstupu do Evropské unie. Na valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která se konala minulou středu v Jihlavě, to řekl její předseda Stanislav Němec. Stát podle jeho slov tvrdě trestá jakékoliv - i neúmyslné - porušení pravidel, avšak sám svým závazkům není schopen dostát. Nejzářivějším příkladem je nefungující intervenční nákup obilí.
Jeden z hlavních nástrojů společné zemědělské politiky, kterým je v Evropské unii intervenční nákup obilí, u nás naprosto selhal, kritizují už delší dobu sedláci. Ministra zemědělství Petra Zgarbu proto požádali, aby prošetřil průběh státního nákupu a vyvodil personální a organizační závěry.
Zgarba má snahu, aby Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) aktivněji řešil problémy s obilím, ujistil účastníky valné hromady. „Nechal jsem prověřit, zda fond není při přejímkách zboží a sledování kvalitativních parametrů přísnější, než je tomu jinde – v Německu, Rakousku či Francii. Dokud nebudu mít výsledky takového srovnání, nedá se k tomu více říci,“ konstatoval ministr. Bez odpovědi ponechal dotaz, co se stane, pokud se prokáže, že fond se neoprávněně odvolával na nevyhovující kvalitu a odmítl převzít nabídnuté obilí. Zemědělcům pak nezbylo, než ho prodat za nízké ceny. Na výtky, že SZIF nesplnil úlohu záchranné sítě, když ceny na domácím trhu se propadly hluboko pod intervenční úroveň, ministr prohlásil, že fond není cenovým úřadem, aby mohl diktovat ceny.
Takové vysvětlení ale předseda ASZ odmítá: „Kvůli tomu, že fond není schopen nákup zúřadovat, nelze na tento základní nástroj společné politiky rezignovat. V celé Evropě se cena obilí díky záchranné síti vymezené 101 eur za tunu drží. Jenom za hranicemi s naší republikou je někdy nižší, a to jenom proto, že se tam odsud vozí laciné obilí.“
Zgarba ani nepředpokládá, že by SZIF stabilizoval cenu alespoň v příští sezóně. Odhaduje totiž, že u potravinářského obilí se nedostane na 3000 korun za tunu či víc.
Stínový ministr zemědělství ODS Jiří Papež uznal, že ASZ se snažila problém s obilím řešit, zatímco vláda ho včas nerozeznala. „Hrozí krach trhu po nové sklizni. Můžeme čekat, že řada zemědělců se dostane do existenčních potíží zaviněných neschopností státních úředníků,“ obává se.
Asociace po špatných zkušenostech s organizací intervenčního nákupu požaduje zahájit ho letos už od 1. září, aby se zlepšila jeho funkčnost a uklidnila situace na trhu. „Odmítáme přistoupit na argument ministerstva zemědělství, že by bylo komplikované obhájit v Bruselu změnu termínu. Stát si umí vyjednat mimořádné opatření, jak prokázal u prodloužení lhůty pro převzetí zboží ze čtyř na sedm měsíců,“ připomněl Němec. Sedláci přitom nechtějí jen lamentovat nad špatnými cenami obilí, proto vidí cestu i ve snížení jeho produkce. Tomu by měla pomoci změna dotačních pravidel ve prospěch nepotravinářského využití půdy, zejména jejího uvádění do klidu, zatravňování či podpora pěstování luskovin.
Z Jihlavy vzešel také požadavek na odstraňování byrokratických bariér ze strany státních úředníků vůči malému hospodaření. První rok po vstupu do unie byl opět ve znamená dalšího nárůstu často nesmyslné legislativy, zhodnotil předseda ASZ. „Pod rouškou tzv. implementace evropského práva se ovšem často přináší balast nadbytečných povinností. Někteří úředníci se snaží zakrýt svou neschopnost spravovat resort, jestliže uplatňováním nelogických podmínek se ze sedláků a daňových poplatníků snaží dělat hlupáky,“ řekl Němec a pro ilustraci zmínil kauzu kolem podvojného účetnictví u operačního programu, které – jak se ukázalo - Brusel vůbec nevyžadoval, nebo nereálné přepočty a limity zatížení u hospodářských zvířat v agroenvironmentálním programu, což musela později novela vládního nařízení upravit.
„V byrokracii jsme mezi ostatními státy na špičce. Tady vedení ministerstva zemědělství slaví velký úspěch,“ prohlásil poslanec Papež. ODS se podle něho připravuje na převzetí tohoto resortu a když ji k tomu volební výsledky pomohou, přistoupí k důkladné inventarizaci legislativy a zrušení všeho zbytečného. „Jde také o to, aby naši zemědělci nebyli zvýhodněni proti zahraniční konkurenci,“ uvědomuje si Papež.
