
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných výsledků meziročně vzrostla o 8,3 procenta na 229 899 tun z 212 302 tun v roce 2024. Tehdy množství sklizené zeleniny naopak meziročně kleslo o šest procent. Pozitivní vliv na loňskou úrodu zeleniny mělo příznivé počasí bez velkých výkyvů.
Kvůli vysoké úrodě zeleniny v Evropě ale klesly její ceny. Data jsou ze situační a výhledové zprávy, kterou sestavilo ministerstvo zemědělství spolu se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).
Plocha polí se zeleninou loni meziročně vzrostla o 192 hektarů na 11 104 hektarů. Pěstitelé zvýšili například plochu polí s ředkvičkami, salátovými okurkami, celerem či křenem, naopak u košťálové zeleniny, paprik, salátů a česneku ZUČM zaznamenala pokles. "Sezonu charakterizoval poměrně příznivý vývoj počasí, a to v celé střední Evropě i v jižních pěstitelských zemích. Zeleniny se tak urodilo dostatek v poměrně dobré kvalitě," uvedla ZUČM.
Cenový vývoj v ČR byl loni určován především stavem na evropském trhu, kde díky mimořádně vysoké úrodě panoval po celou sezonu výrazný nadbytek zeleniny. "Zatímco na jejím počátku byly ceny ještě relativně příznivé, s postupující sklizní v celé Evropě začaly výrazně klesat. Nejvíce to bylo patrné u cibule, hlávkového zelí, květáku a rajčat, které reagovaly na silný tlak nabídky v celém regionu," upozornila ZUČM. Například farmářská cena tuny cibule loni meziročně klesla o tisíc korun na 11 363 korun, tuny rajčat z předloňských 46 297 korun na 34 300 korun a bílého hlávkového zelí z 8630 korun na 7416 korun.
Vyšší úroda zeleniny měla hlavně v druhé polovině loňské sezony podle ZUČM negativní dopad na ceny zemědělských výrobců, které klesly. Kvůli kombinaci nadúrody, nízkých cen a komplikací způsobených chladným a deštivým počasím čeští farmáři některé podzimní druhy zeleniny z polí ani nesklidili, protože by se jim to ekonomicky nevyplatilo. "Vzhledem k výskytu silných mrazů na konci listopadu zmrzly některé porosty pozdního zelí," stojí ve zprávě.*
