Tuzemský trh biopotravin stále roste

Spotřebitelé v České republice mají stále větší zájem o biopotraviny, jejichž prodeje loni podle předběžných odhadů vzrostly o 35 až 40 procent k půl miliardě korun. Podle Toma Václavíka z agentury Green marketing k tomu přispívá rostoucí informovanost lidí.

Významnou roli hrají i některé řetězce, které rozšířily nabídku biopotravin. Ty ale stále představují méně než procento celkové spotřeby potravin a jejich konzumace na osobu je výrazně pod průměrem starých členských zemí EU.
Trh potravin vyráběných ekologicky šetrným způsobem podle Václavíka poroste i v dalších letech nejméně o 25 až 30 procent ročně. "Trend, který je dnes ve Spojených státech a západní Evropě poměrně silný, takzvaný zelený konzum, kdy spotřebitelé začínají přecházet ke kvalitnějším dražším produktům, protože v nich vidí i další hodnoty, například sociální, etické, ekologické, pomalu přichází i k nám," uvedl.
Domácí poptávka podle něj roste rychleji než nabídka a je stoupající měrou kryta dovozy. Předloni se podíl zahraničních produktů blížil 60 procentům a loni zřejmě ještě narostl.
Ekologicky obhospodařované plochy se u nás rozšiřují a představují zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v EU nadprůměrný podíl. V tuzemském ekozemědělství ale převládají louky a pastviny a orné půdy je méně než desetina z celkové výměry zhruba 275 tisíc hektarů. Dalším problémem je podle Václavíka to, že ekozemědělci jsou často schopni nabízet jen menší množství produktů, které odběratelům, třeba řetězcům nebo větším zpracovatelům, nestačí. Navíc jsou rozptýleni, což přináší problémy s logistikou. Nezřídka jim také chybí peníze na potřebné investice. Domácí nabídku pak omezuje i nedostatek zpracovatelských kapacit.
Světový odbyt biopotravin a bionápojů se podle nové studie Organic Monitoru od roku 2001 zdvojnásobil a dosáhl 40 miliard dolarů (přibližně 800 miliard korun). Nejrychleji rostoucí trhy jsou v Evropě a Severní Americe. Silný růst poptávky přitom vede v některých regionech k nedostatkům v zásobování, zejména masem, mlékem, ovocem a zeleninou v kvalitě bio. Nejzřetelněji je nedostatek nabídky citelný v Severní Americe, ale projevuje se i v řadě evropských zemí, uvádí studie. Například v Německu nestačí krýt ekologické zemědělství požadavky. Na trhu chybějí mimo jiné brambory, vejce, vepřové maso či krmné obiloviny. Deficit nejsou s to obchodníci doplnit ani nákupy v blízkém zahraničí, a tak musejí dovážet mimo jiné z Chile nebo Jihoafrické republiky.