Tuzemští pěstitelé zeleniny v posledních dvou letech hlavně kvůli růstu cen elektrické a tepelné energie neinvestovali do rozšiřování plochy vytápěných skleníků, ve kterých mohou i v zimních měsících pěstovat rychlenou zeleninu. Celková plocha skleníků tak v letech 2023 a 2024 stagnovala na 62,3 hektaru, předtím ji pěstitelé každoročně zvyšovali o několik hektarů. Ve sklenících farmáři pěstují hlavně rajčata. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy zaměřené na zeleninu, kterou zpracovalo ministerstvo zemědělství společně se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).
"V roce 2024 nebyly dostavěny žádné nové moderní kryté plochy pro produkci zeleniny, celková výměra těchto ploch pod sklem tak činí 62,3 hektaru. Nejvíce jsou skleníkové plochy využívány pro produkci rajčat, dále pak salátových okurek, paprik a jen minimum ploch je využíváno pro předpěstování sadby," stojí ve zprávě. Na rajčata loni připadlo 49,6 hektaru skleníků a na okurky 10,1 hektaru. Papriky zelináři pěstovali ve sklenících zabírajících plochu 1,6 hektaru a sadbu na jednom hektaru.
Pěstitelé zeleniny i odběratelé se podle ZUČM poučili z vývoje let 2022 a 2023, kdy po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly ceny energií, a tím i náklady na pěstování ve sklenících. "V zimních měsících na přelomu roků 2023 a 2024 dodávalo na trh zeleninu pouze několik subjektů. Na období energeticky nejnáročnějších zimních měsíců většina farem omezila provoz a produkční plochy nechala pouze na části krytých ploch," uvedla ZUČM. Díky omezenému provozu skleníků v zimních měsících nebyla na českém trhu po nástupu nové sklizně loni na jaře tak velká kumulace zeleniny jako v roce 2023.
Poptávka v obchodech po menších rajčatech pěstovaných ve sklenících vybavených pěstebními světly stále roste. Česko kvůli tomu v minulých letech zažívalo rozmach jejich pěstování. Zatímco v roce 2017 rajčata ve sklenících zabírala plochu 13,4 hektaru, tak v roce 2021 to bylo 46,6 hektaru a loni bezmála 50 hektarů. Rozlehlé skleníky pro pěstování rajčat byly v uplynulých letech vybudovány například v Tvrdonicích na Břeclavsku, Haňovicích na Olomoucku, Mutěnicích u Hodonína, ve Smržicích nedaleko Prostějova, v Tušimicích na Chomutovsku či Kožichovicích na Třebíčsku.*
