Typy a vybavení skladovacích prostor

Skladování zrnin je nedílnou a nezbytnou součástí hospodaření s obilním fondem. Zrniny jako sezónní produkt jsou spotřebovávány průběžně. Musí proto být skladovány od sklizně až po použití ke zpracování na finální výrobky, případně k přímé spotřebě. Sklizené zrniny jsou živou hmotou. Jejich životní pochody je třeba posklizňovou úpravou, vhodnými skladovacími podmínkami a správným ošetřováním omezit, aby byla zajištěna požadovaná skladovatelnost zrnin s minimálními skladovacími ztrátami.

V obilném zrnu, jako v každém živém organismu, probíhají stále složité biochemické pochody, jimž souhrnně říkáme dýchání. Při tomto procesu se zásobní látky pomocí enzymatické činnosti mění na cukry a ty jsou přeměňovány na oxid uhličitý, vodu a teplo. Tyto uvedené pochody probíhají intenzivněji při vyšších teplotách a vlhkostech, a naopak jsou minimální při nízkých vlhkostech a teplotách.
Proto je při každém posklizňovém ošetřování a skladování zrnin cílem snížit jejich teplotu a vlhkost a odvádět zplodiny dýchání z mezizrnových prostorů. Současně je nutno odvádět i zplodiny dýchání mikroorganismů, tj. plísní, kvasinek a případně i skladištních škůdců. Tyto nežádoucí zplodiny se nejčastěji odvádějí z mezizrnových prostorů pomocí přehazování nebo přepouštění.
Technologie skladování jednotlivých druhů obilovin je závislá především na typu skladovacího prostoru a na jeho technickém vybavení. Zrniny se skladují převážně po dobu několika měsíců až jednoho roku, stálé zásoby i několik let. Podmínky skladování musejí odpovídat vlastnostem uložených produktů i jejich následnému účelovému použití, aby nedošlo ke snížení užitných hodnot skladovaných zrnin.

Specifikace a typy skladů podle stavebně technického řešení
Nemechanizované skladyJsou nejjednodušší adaptované nebo pro účely skladování stavěné halové prostory. Naskladňování, manipulace i vyskladňování je prováděno různými mechanizačními prostředky (pásové dopravníky, zrnomety, traktorové nakladače a další).
Nevýhodou této mechanizace je omezená výška naskladnění (2–3 m), takže v častých případech není možné plně využít stávající kapacitu skladu. Další nevýhodou těchto skladů je nutnost ponechávat značný volný manipulační prostor pro ošetřování zrna přehazováním. Během dlouhodobého skladování je nutné provádět minimálně dvojí přehazování za účelem provzdušnění a zchlazení zrna, aby se zabránilo jeho samozahřívání a rozvoji skladištních škůdců. Vzhledem k tomu, že při tomto způsobu skladování je pokles vlhkosti zrna minimální nebo vůbec žádný, je nutno skladovat zásoby s vlhkostí, která je vhodná pro konečné zpracování, tj. do 15 %. Jedná se většinou o zrniny, určené ke krmným účelům, nebo takové, které budou před expedicí upraveny na odbytovou jakost, pokud se tak již nestalo před jejich naskladněním.
Mechanizované skladyVýhodnější skladování je jak ve skladech halových, tak i podlahových, kde je již vestavěná mechanizace umožňující naskladnění, přepouštění a případně i vyskladňování zrna. Tyto sklady jsou vhodné především pro sladovnické ječmeny a pšenice pro mlýnské zpracování. Velká výhoda je v tom, že jednotlivé partie je možné bez velkých obtíží oddělovat a případnou manipulací udržet ve velmi dobré jakosti.
Věžové skladyNejvětší výhody při skladování po stránce manipulace poskytují věžové sklady, které umožňují libovolné přemisťování zrna z jedné buňky do druhé. Přestože tato manipulace je maximálně mechanizovaná (dálkové ovládání), lze do těchto skladů ukládat bez nebezpečí narušení jakosti jen suché zrno s vlhkostí do 14 %. V těchto skladech je však nutné provádět pravidelné přepouštění zrna za účelem provzdušnění a hlavně snížení teploty, aby se zabránilo nežádoucímu samozahřívání a případnému výskytu skladištních škůdců. Jedním přepouštěním zrna dojde ke snížení teploty asi o 2–4 °C. Při dlouhodobém skladování se zpravidla provádí 2–4násobné přepouštění, které se uskutečňuje od naskladnění v době sklizně do jarních měsíců, pokud teplota vnějšího vzduchu je nižší než teplota skladovaného zrna. Skladování sladovnických ječmenů bez aktivního provětrávání v těchto skladech není vhodné.
Skladování bez aktivního větráníPodstatou skladování v uvedených typech skladů je zajistit snížení teploty zrna a odstranění nežádoucích zplodin dýchání z mezizrnových prostorů. Protože technické vybavení těchto skladů dovoluje pouze přehazování nebo přepouštění zrna, je výměna vzduchu minimální a často nedostatečná. Proto je nutné tento úkon opakovat i za cenu vysokých nákladů na přehazování a u mechanizovaných skladů i značně zvýšeného poškození zrna (zlomky, otěr). U suchého zrna s vlhkostí do 15 % se manipulace provádí 2–4krát. U vlhkých partií je nutno zajistit provětrávání i několikrát za týden až do poklesu vlhkosti na potřebnou hranici asi 15 % nebo do doby přesušení. Přestože pokles teploty bývá znakem dostatečné manipulace, v některých případech u vyšších vlhkostí a nižších násypných výšek není věrohodným znakem. Dobré výsledky zajišťuje jen pravidelné a účinné provětrávání manipulací podle stupně vybavenosti skladu.
Skladování pomocí aktivního větráníNejúčinnější a nejekonomičtější obměna vzduchu v mezizrnových prostorech skladovaných partií je pomocí aktivního větrání. Hlavní výhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že při něm odpadá další manipulace se zrnem nebo je značně omezena. Mimoto je možné zvýšit skladovací kapacitu asi o 30–100 %, protože není nutné ponechávat volný manipulační prostor a je možné zvýšit násypnou výšku proti dosavadnímu způsobu skladování.
Aktivní větrání zrna je v podstatě nucená výměna vzduchu v mezizrnových prostorách pomocí ventilátorů. Do obilí se vhání nebo nasává venkovní vzduch buď uměle zchlazený pomocí chladicích zařízení, nebo neupravený, zpravidla v závislosti na jeho relativní vlhkosti a teplotě vůči skladovanému zrnu. Při aktivním větrání rozeznáváme tři hlavní systémy: sací, tlačný a kombinovaný.
1. Sací systém
Tento systém je výhodný při dochlazování zrna určeného pro dlouhodobé skladování v silových skladech. Odsátý vzduch je možno čistit, takže prostory nad obilím jsou současně aspirovány. Buduje se též tam, kde by náklady na zhotovení tlačného systému (rozvod vzduchu pod buňkami) byly neúměrně vysoké.
2. Tlačný systémTento způsob je nejvhodnější budovat hlavně při současném dosoušení a dochlazování zrna, zvláště při větším přetlaku vzduchu. Se zvyšováním tlaku vzduchu dochází současně i k jeho ohřívání, a tím i k poklesu jeho relativní vlhkosti, což kladně působí na sušicí schopnost. Pro dochlazování je méně vhodný, neboť zvýšená teplota vzduchu snižuje jeho účinnost. Využívá se též v těch případech, kde není možné pro netěsnost stropu zavádět sací systém.
3. Kombinovaný systémVyužívá se hlavně při provětrávání obilí ve vysokých vrstvách, neboť snižuje nároky na přetlak vzduchu. U sací části je možná filtrace vzduchu, takže nedochází ke znečišťování horního podlaží ani okolí skladu. Výjimečně (u některých typů) je možno dosáhnout pomocí velkých axiálních ventilátorů přetlaku v celém prostoru pod buňkami, takže odpadá nákladná stavba rozvodného potrubí. Teplota vstupujícího vzduchu do obilí je v tomto případě blízká teplotě venkovního vzduchu (např. při prvních mrazech je rozdíl teplot vzduchu venku a pod buňkami až 15 °C).
Rozvod vzduchu v podlahových skladechV zásadě rozeznáváme rozvod vzduchu nadpovrchový a podpovrchový s centrálním kanálem anebo s přímým přívodem. V našich podmínkách se nejvíce rozšířil a osvědčil nadpovrchový rozvod bez centrálního kanálu. Je to z toho důvodu, že tento typ má minimální ztráty tlaku vzduchu, je levný a velmi snadno realizovatelný do univerzálních skladů.
Z hlediska tvaru nadpovrchového vzduchového kanálu jsou využívány kulaté větrací roury a trojboké větrací roury (obojí obvykle potažené pytlovinou), dále pak trojboké hranoly pro větrání hromad tvaru kuželů.
Využívá se také podpovrchových typů větracích kanálů. Tyto typy jsou nákladnější, avšak své opodstatnění mají především v případech několikanásobné obrátkovosti skladování nebo při nové výstavbě či náročnější rekonstrukci skladu. Systém rozvodu vzduchu větracími kanály je závislý i na rovnoměrnosti vrstvení obilí i na únosnosti bočních stěn skladu.
Sklady s rovnoměrným vrstvením obilíPři únosných a neprodyšných stěnách se obilí vrství po celé šíři skladu ve stejné výši. Větrací roury se skládají od stěny ke stěně. Tento systém je vhodný i pro obilí o vyšších vlhkostech, neboť všechny vrstvy jsou rovnoměrně provětrávány a nevznikají zde ztráty vzduchu vlivem nerovnoměrného uložení obilí. Přesto ale v praxi je tento způsob málo rozšířen, neboť málo skladů má únosné boční stěny.
Sklady s nerovnoměrným vrstvením obilíTento způsob je nejrozšířenější a je nejvíce využíván ve skladech, kde stěny mají malou únosnost, ale ve střední části skladů lze obilí vrstvit až do výše několika metrů. Tím se však stává, že povrch hromady je od podlahy nerovnoměrně vzdálen, a proto je nutno podle toho skládat větrací kanály. V tomto případě platí zásada, že za ventilátor se dává tolik metrů plných (nevětracích) rour, kolik metrů je násypná výška ve střední části skladu. Potom se teprve instalují větrací roury.
Na druhé straně ke stěně se ponechá volný prostor tolik metrů, kolik metrů bylo plných rour. Tento způsob lze však doporučit při použití běžných axiálních ventilátorů jen pro vlhkosti do 18 %.
Rozteč kanálůZákladní rozteč kanálů pro obilí s vlhkostí do 17 % je taková, že se rovná výšce násypu. Pro suché obilí je možno doporučit rozteč větší a pro mokré obilí zase naopak menší. Protože hlavním cílem provětrávání obilí je zajistit jeho odsušení a bezpečné skladování i o vyšších vlhkostech, nedoporučuje se instalovat větší rozteč kanálu než 3 m. Pro využívání přechodných skládek, kam je ukládáno zpravidla mokré obilí, by se rozteč kanálů měla pohybovat okolo 2 m. V případě suché sklizně není nutno všechny ventilátory osazovat větracími kanály. Při délkách kanálů nad 15–18 m je nutno montovat výkonnější ventilátory. Větší délky kanálů nad 25–30 m se nedoporučují.
Násypná výška větraného obilí V hangárových skladech se násypná výška zrna pohybuje okolo 3–4 m. Při použití rozmetacích kotoučů u pásových dopravníků je možné zvýšit vrstvu na 5–6 m. Uvedené typy ventilátorů postačí i pro vyšší vrstvy. Při uskladnění je však nutno dodržet stejnou vzdálenost povrchu hromad od větracích rour. Při vlhkostech nad 18 % je zapotřebí násypnou výšku úměrně snižovat nebo zajistit větší množství vzduchu výkonnějšími ventilátory. V některých případech je nutno pravidelně rozrušovat horní „potní vrstvu“. Nezvyšování teploty je znakem dostatečného množství vzduchu v m3/h/t zrna.
Věžové sklady s násypnou výškou 10–20 m lze využívat i k dosoušení vlhkých partií. Podmínkou je však dodávka velkého množství vzduchu asi do 25 m3/h/t. Věžové zásobníky s násypnou výškou zrna 20 m i více slouží hlavně k dochlazování suchého zrna.

Technologické vybavení skladů
Strojně technologické vybavení stávajících skladovacích prostorů se skládá z příjmových a posklizňových linek. Instalovaná jmenovitá výkonnost příjmových a posklizňových linek je 32, 63, 75 a 120 t/h. Vyšší výkonnosti příjmu posklizňové úpravy se docilují násobky těchto linek.
Příjmové zásobníkyU stávajících skladů je příjem zrna řešen podúrovňovými příjmovými zásobníky, které jsou ve většině případů přejezdné nebo částečně přejezdné. Kapacita zásobníků je 20 až 80 t, délka až 13 m, některé umožňují sklápění zrna z automobilových souprav najednou.
Nejrozšířenější ovládání uzávěrů příjmových zásobníků (dávkování zrna) je řešeno ve spodní části, u nově vybudovaných příjmových zásobníků je ovládání uzávěrů již řešeno shora. Ve většině případů je výkonnost příjmu limitována počtem příjmových zásobníků. Počet příjmových zásobníků je u stávajících skladů rozdílný podle toho, zda linka umožňuje příjem dvou nebo více druhů zrna současně. Pod příjmovými zásobníky jsou u stávajících příjmových linek používány řetězové dopravníky (redlery) – méně vhodné pro dopravu potravinářských zrnin.
Předčištění zrnaSklízecí mlátičky nejsou schopny vyčistit zrno na komerční čistotu, tj. aby hmotnostní podíl semen hlavní plodiny byl alespoň 98 %. Proto je třeba sklizený produkt před vlastní úpravou předčistit. Předčištění zrna spočívá v oddělení příměsí (úlomky slámy, hrudky) a větší části lehkých nečistot. Sklizené zrno lze třídit podle tloušťky, délky a hmotnosti. Na předčističkách (čističkách) je zrno tříděno podle šířky a tloušťky. Z tohoto důvodu jsou předčističky i čističky vybaveny síty s kruhovými a podélnými otvory. Na sítech s kruhovými otvory je zrno tříděno podle šířky, na sítech s podélnými otvory je zrno tříděno podle tloušťky.
Z těchto důvodů je proto účinné předčištění sklizeného zrna od hlavního podílu hrubých, létavých a dlouhých nečistot velmi důležitým technologickým požadavkem. Jejich odstranění má i význam ekonomický, neboť svojí vyšší vlhkostí podstatně ovlivňují náklady na sušení, a tak např. sklizená řepka o průměrné vlhkosti 20 % obsahuje hrubé organické nečistoty o vlhkosti 30–50 %. Při skladování zrna s těmito nečistotami dochází v krátké době (do 24 hod.) k předání vody ostatnímu sušícímu zrnu. Proto je třeba při řazení jednotlivých technologických zařízení do posklizňových linek dbát na to, aby součástí příjmu bylo předčištění zrna.
K předčištění zrna se u stávajících nákupních organizací využívá třídění podle velikosti a aerodynamických vlastností. Základním požadavkem je odstranit jedním průchodem 90 % velkých (hrubých) nečistot s příčným průřezem nad 15 mm nebo s délkou nad 30 mm a 60 % létavých nečistot a zajistit spolehlivou průchodnost zrna s vlhkostí až do 30 %. Vlastní předčištění zrna vykazuje malé ztráty hodnotného zrna. Podle typu zrnin se výše těchto ztrát pohybuje podle zkušeností z ověřovaných provozů od 0,1 do 0,5 %.
U nákupních organizací se v současné době k předčištění zrnin používají tato zařízení: válcový vzduchový čistič VC 630 (výrobce TMS Pardubice), předčistička obilí PO 750, 1200 (výrobce TMS Pardubice), předčistírenský aspiratér ASP 630 (výrobce TMS Pardubice), aspiratér K-523, K-527 (výrobce bývalá NDR), aspiratér HEID 250 (Rakousko), aspiratér SCHMIDT--SEEGER AG (Německo). Výkonnost těchto zařízení se pohybuje od 25–75 t/h.
Takto předčištěné obilí od hrubých a létavých nečistot je připraveno ke krátkodobému skladování v manipulačních skladech nebo k horkovzdušnému sušení. Samozřejmě, že doba skladování takto upraveného zrna závisí na jeho vlhkosti a použité metodě konzervace.
Sušení zrninZ hlediska sušení jsou sklady vesměs vybaveny sušárnami šachtového typu, které jsou situovány do venkovních prostor v bezprostřední blízkosti manipulačního skladovacího prostoru. Velká skladovací střediska s kapacitou nad 20 tisíc tun jsou vybavena výhradně velkokapacitními sušárnami typové řady LSO (výrobce TMS Pardubice) o výkonnosti 40–50 t/h při odsušení vlhkosti z 19–15 %.
Menší skladovací prostory pod 20 tisíc tun uskladněného zrna jsou osazeny menšími typy sušáren o výkonnosti 20, resp. 16 t/h. Výrobce těchto sušáren byl zpravidla TMS Pardubice a Kovodružstvo Strážov na Šumavě a dovážené typy STELLA, RIELA, MC-COMPANY, LAW a další.
Topným médiem je zemní plyn nebo ultralehký topný olej. Dopravní cesty k sušárnám a zpět jsou vesměs uloženy v podúrovňových technologických kanálech a v drtivé většině případů jsou použity řetězové dopravníky (redlery) pro horizontální dopravu a korečkové elevátory pro vertikální dopravu. Dimenzování výkonnosti je sladěno s výkonností sušáren.
Třídění zrninFinální operací u posklizňových linek je třídění zrna, které je určeno k dalšímu zpracování (sladovnický ječmen, potravinářské obilí apod.). Nejrozšířenějším reprezentantem těchto strojů je sítový třídič ASP 750 (výrobce TMS Pardubice) nebo sítový třídič K-527 A (výrobce Petkus Wutha). Výkonnost těchto zařízení je při třídění 20–40 t/h podle požadované kvality. Tato zařízení třídí zrno podle tloušťky (síta s podélnými otvory) a podle šířky (síta s kruhovými otvory). Dále se využívají v omezené míře další dovezené stroje především západoevropských výrobců.
Některé posklizňové linky jsou vybaveny triéry, které třídí zrno podle délky. Výkonnost těchto zařízení se pohybuje od 1,5 do 10 t/h.
Běžně se používají válcové triéry jednočinné (jamky mají stejné rozměry) nebo dvojčinné (jamky mají dvojí rozměry, např. ve vstupní polovině válce jsou jamky ovsířové, ve výstupní koukolové). Běžně válcové triéry tvoří samostatné bloky (2–8 válců) s jamkami různých rozměrů a se sériovým, paralelním, případně kombinovaným tokem směsi. Triérové válce jsou většinou u posklizňových linek nákupních organizací koncovým prvkem čisticích a třídicích strojů, které zpravidla tvoří odstavitelný blok.

Specifikace velkokapacitních skladů podle kapacity a technického vybavení
Stávající technologická zařízení posklizňových linek jsou ve většině případů zastaralá a jejich modernizace probíhá pomalu. Především se to projevuje u sušáren, čisticích a třídicích strojů. Např. sušárny vznikly v době, kdy nebyl tak důležitý požadavek na energetickou úspornost. Sušárny typu LSO mají až 5x vyšší spotřebu elektrické energie než současné špičky těchto strojů. Ve spotřebě tepla současné sušárny překračují současnou špičku o 20 až 40 % (podle sušené komodity). Sušení je nehospodárné a ústí ve vysoké ceny služeb za sušení, které ve srovnání se západoevropskými zeměmi jsou dvoj až trojnásobné.
Při sušení je používán technologický postup kontinuálního sušení, který je pro velké objemy zcela adekvátní. Pokud se týká kvality práce, jsou stávající sušárny LSO značně zastaralé a způsobují i poškození kvality. Nové generace sušáren používají již kvalitativně vyšší úroveň procesu sušení, indikace a řízení kvality.
U vertikálních a horizontálních dopravních cest stávajících posklizňových linek je situace obdobná. Korečkové elevátory jsou zastaralé konstrukce, pro horizontální dopravu zrna jsou používány řetězové dopravníky (redlery). Tyto dopravníky z hlediska poškozování dopravovaného zrna nejsou vhodné pro dopravu potravinářských zrnin a luskovin. V zahraničí se běžně u posklizňových linek nákupních organizací pro vertikální dopravu zrna používají korečkové elevátory s polyamidovými korečky, pro horizontální dopravu zrna se používají převážně pásové dopravníky nové konstrukce (elektrobubny, teleskopické dopravníky, smyčkové pásové dopravníky).
Technický popis a hlavní technologické parametry nejvíce rozšířených a rozhodujících typů skladů a jejich strojního vybavení je uveden v následujícím přehledu. Jsou v něm zahrnuty sklady zrnin, které jsou v současné době používány.
Železobetonové velkokapacitní skladovací prostoryJedná se obecně o gravitační zásobníky pro zrniny, které jsou sestaveny do linky z jednotlivých skladovacích buněk a mezibuněk, k nimž je přičleněna strojovna s dopravním, příjmovým, výdejovým a čistírenským zařízením, někdy i sušárenským, a to podle kapacity skladování. Do této kategorie patří zásobníky na 6, 7 a 12 tis. tun. Kapacita příjmu (1–2 příjmová místa) a předčištění bývá 32 až 64 t/h, sušení 5–10 t/h, expedice obvykle 32 t/h.
Velkokapacitní skladovací linky na 21–23 tis. tun obilí s posklizňovou úpravou – železobetonovéDo této skupiny lze zařadit skladovací linky tvořené šestibokými buňkami v čele se strojovnou, příjmovým objektem, výdejem, vodorovnou a vertikální dopravou, čistírenským a sušicím technologickým zařízením. Kapacita příjmu (obvykle 2–4 příjmové zásobníky) bývá celkem 60–126 t/h. Některé linky jsou vybaveny i samostatným vlečkovým vagónovým příjmem s výkonností až 75 t/h. Kapacita předčištění je obvykle 126 t/h. Výkonnost sušárny bývá 24 t/h nebo u modernizovaných linek 40–50 t/h. Výkon expediční části linek je 63, 126 až 150 t/h a lze jej ještě zvýšit přidáním dalších expedičních zásobníků. Linky obvykle mají zařazeny obilní a mostní váhy a zásobníky na odpady po čištění.
Velkokapacitní skladovací linky na 50–92 tis. tun obilí – s posklizňovou úpravou zrna, železobetonové, tvořené zásobníkovými buňkamiŽelezobetonový zásobník na 50 tis. tun je tvořen vždy několika bateriemi, obvykle s devíti zásobníkovými buňkami o průměru 6 m a výšce 32 m. Baterie jsou taženy přímo ze základové desky. Asteroidní prostory mezi buňkami jsou využity ke skladování. Dvanáctipodlažní strojovna (12 x 23 m) o výšce 44 m je založena 4 m pod terénem.
Celkové skladovací kapacitě odpovídají i výkonnosti jednotlivých strojních zařízení, jako jsou horní a spodní dopravní linky (300 t/h), vertikální výtahy (460 t/h), předčistírenské linky (200 t/h), příjmové zásobníky (2 x 16 t), příjmové linky (2 x 120 t/h), výdejová linka (120 t/h), vagónový příjmový zásobník (90 t), dvě sušárny LSO 50 (s linkami o kapacitě 2 x 50 t/h). Tento typ linek je vybaven měřením teplot v buňkách v pěti rovinách (585 míst), aspirací, dálkovým ovládáním technického zařízení, signalizací z centrálního velínu.
Železobetonová skladovací linka na 92 tis. tun obilí je tvořena čtyřmi bloky hlubinných zásobníků. Strojovna je umístěna ve středu bloku obdobně jako zásobníkové buňky tažené od základové desky v posuvném bednění. Je zde navržen systém vyprazdňování zásobníkových buněk z rovného dna proudem usměrněného vzduchu (současně použito pro provzdušňování obilí v buňkách). Příjem obilí lze provádět současně třemi povozovými a jedním vagónovým příjmovým zásobníkem. Hlavní doprava do zásobníku jsou čtyři řetězové dopravníky v napojení na tři elevátory (obvykle RT 360 a EV 220). Propojení příjmových objektů pomocí tří naskladňovacích a jednoho vyskladňovacího dopravníku.
Naskladňování buněk pomocí dvou řad řetězových dopravníků RT 360. Měření teplot v buňkách termistorovými teploměry. Sušení obilí dvěma sušárnami LSO 50 t/h. Vyskladňování obilí do vagónů a povozů je přes automatickou váhu o váživosti 1000 kg.
Dalšími možnostmi skladování zrnin jsou jednotlivé velkoprůměrové železobetonové buňky montované z prefabrikátů, a to buď samostatně, nebo v sestavách do linek až do celkové skladovací kapacity až 50 tis. tun.
Velkoprůměrová buňka na 5200 tun obilí – železobetonová – montáž z prefabrikátůCelomontovaná konstrukce kruhového půdorysu o průměru 23 m ze železobetonových dílců tvaru TT – panelu o tloušťce stěny 12 cm, šířce 140 cm, výšce žeber 60 cm a celkové délce 18 m. Spodní stavba je montována s průběžným vzduchotechnickým a dopravním kanálem a se soustavou příčných vzduchotechnických kanálků.
Střecha montovaná ze železobetonových prefabrikátů má nástavbu – „lucernu“ s roštovou podlahou a naskladňovacím rozmetačem obilí. Roštová podlaha slouží k odvádění vzduchu při naskladňování a provětrávání obilí. Vyprazdňování buňky je oběžným vyhrnovacím šnekem do dopravního kanálu. Těsně při buňce pod spojovacím mostem je konstrukce dvou čtvercových buněk KUD s ocelovým schodištěm a vyskladňovacím zařízením a elevátorem OKE 8032. Na opačném konci vzduchotechnického a dopravního kanálu je vzduchotechnické zařízení s ventilátorem. Velkoprostorové buňky jsou určeny ke skladování obilí jednoho druhu o vlhkosti do 14 %.
Využití velkoprůměrových buněk je možné v různých sestavách do požadovaných kapacit (např. při sestavě skladovací kapacity 50 tis. t).
Ocelové kapacitní skladovací prostoryDalší možností skladování zrnin jsou ocelové skladovací prostory, které jsou obvykle tvořeny zásobníky o kapacitách 400, 500, 1000, 2000, 3000 až 5000 tun. Zásobníky v sestavách obvykle tvoří skladovací linky obilí o velice rozdílných celkových skladovacích kapacitách.
Jako příklad řešení jsou uvedeny parametry linek:
Skladovací linka s ocelovými zásobníky na celkovou kapacitu tři tis. t zrnin – KUD Starší typ konstrukce KUD – Uhlířské Janovice. Montováno z ocelových dílů, z profilově ohýbaného tenkostěnného plechu, přivařovaných na rohové ocelové sloupky. Tímto způsobem sestaveno 16 x 4 buněk rozměrů 2,12 m x 2,12 m o výšce 14,6 m. Výška zásobníku s galerií 21,3 m, strojovny 24,5 m. Založeno na železobetonové desce. Přízemí obezděno 15 cm silnou zdí. Příjmový zásobník pod převislým zastřešením je umístěn pro přímý vtok do elevátoru.
Vybavení: čistička Petkus K 523, řetězové dopravníky vrchní a spodní, elevátory, ovládání klapek ruční. Vyrovnávací zásobníky, posklizňová linka má pojízdnou sušárnu ZSPZ-8 o výkonu 8 t/h a chladicí zařízení CHZOB. Příjmová a vyskladňovací kapacita zásobníku je 32 t/h. Čisticí kapacita 32 t/h.
Skladovací linka s ocelovými zásobníky na celkovou kapacitu čtyři tis. t zrnin – VŽKG Starší typ konstrukce VŽKG – Vítkovice – modře smaltované skladovací buňky na 400 t obilí. Průměr buněk je 6 m, výška nosné konstrukce 3,74 m, výška vlastní buňky 17,23 m, výška podlahy galerie pro řetězový dopravník 21,9 m od základové desky. Buňky jsou sestaveny montáží z dvanácti dílových skruží spojených šrouby, mají kuželové výsypky a kuželové zastřešení s otvorem pro plnění. Podpěry nosného prstence věže jsou z oceli a kotvené do základových desek jednotlivých buněk.
Vybavení: příjem – násypný zásobník na 16 t obilí. Korečkový elevátor OKE 5620, čistička obilí K 523, odlučovač prachu TOP 125, automatická váha na 200 kg. Horizontální doprava – spodní a horní řetězový dopravník R 250. Strojně technologické vybavení je pro každou řadu separátní, navzájem však propojené. Všechny klapky a výpustě dálkově ovládané, v buňkách registrace hladin obilí a závěsné teploměry. Dopravní cesty blokovány, výstražná signální zařízení ovládána z velínu v rozvodně.
Skladovací linka s ocelovými zásobníky na celkovou kapacitu 20 tis. t zrnin – TMS Zásobníky na skladování celkem 20 tis. t zrnin – TMS – ocelové mají 15 kruhových ocelových buněk o průměru 7,6 m, stavěné ve třech řadách v osové vzdálenosti 8,5 m. Ke skladování jsou využity i asteroidní mezibuňky. Výška buněk s galerií je 40 m, výška strojovny 45 m. Obvodové pláště zásobníků jsou izolovány minerální rohoží mezi dvěma plechy.
Příjmový objekt je sestaven z ocelových podpor a girlandových vazníků. Po straně zásobníku je umístěna sušárna LSO na 40–50 t/h s výměníky a vzduchotechnikou. Předčistírenská linka má zařazeny VC 63 o kapacitě 2 x 50 t/h s třídicími zásobníky na 438 t. Dočištění po sušení má aspiratér o výkonnosti 63 t/h. Čistírenská linka má výkonnost 5 t/h.
Skladovací linka s ocelovými zásobníky na celkovou kapacitu 28,5 tis. t zrnin – TMS Skladovací linky se zásobníky na 28,5 tis. t obilí – TMS – ocelové mají obdobnou konstrukci a stejné prvky. Jsou rozšířeny o tři buňky, takže mají 18 skladovacích buněk o průměru 7,6 m a deset hvězdicovitých buněk. Dvanáctipodlažní strojovna rovněž ocelové konstrukce má rozměry 19 x 7,7 x 47,5 m.
Dále je linka vybavena šesti příjmovými zásobníky (936 t), dvěma výdejovými zásobníky (168 t), třemi zásobníky na odpady (38 m3), čtyřmi příjmovými zásobníky (60 t), dvěma příjmovými linkami (240 t/h), jednou výdejovou linkou (120 t/h), dvěma stroji na intenzivní čištění (120 t/h), dvěma technologickými váhami (120 t/h), jednou sušárnou LSO 50 (50 t/h).
Skladovací linky s ocelovými zásobníky na celkovou kapacitu 50 tis. t zrnin – TMS – ocelové velkokapacitníVychází z koncepce ocelových zásobníků TMS kapacity 20 a 28,5 tis. t. Má dvě baterie zásobníků po 18 buňkách o průměru 7,6 m a 2 x 10 asteroidních buněk. Válcové ocelové buňky spočívají na ocelovém věnci s osmi sloupy kotvenými do železobetonových základů. Střecha a stěny jsou opláštěny hliníkovým plechem s minerální meziizolací. Výkon příjmových linek je 2 x 120 t/h a výkon manipulační linky 60 t/h. Výdej má výkonnost 120 t/h. Přímý výdej je možný na čtyřech místech s kapacitou 120 t/h. Pro sušení obilí jsou dvě sušárny LSO 50 s výkonností celkem 100 t/h. Doprava, manipulace, ošetření obilí (bubnové třídiče BT 03, aspiratéry ASP 630) jsou zapojeny v různých kombinacích s využitím nebo vynecháním jednotlivých technologických zařízení. Strojovna má dvouetážový suterén a dalších jedenáct etáží nad terénem (23,5 x 8,4 x 48,6 m), tříramenné schodiště ve zděném prostoru a nákladní výtah (500 kg). Je vytvořena z ocelové konstrukce s opláštěním z vlnitého plechu s minerální izolací.
Dřevěné skladovací prostory – jednoetážový sklad na 3–3,5 tis. t obilíJedná se především o sklady zrnin staršího provedení a s nižší skladovací kapacitou. Zrno je uskladněné v přízemní dřevěné montované hale založené na průběžných betonových pásech. Dřevěné vazníky jsou dimenzovány na zatížení naskladňovací linky a na zatížení sněhem podle sněhových oblastí. Obvodové stěny a nosné příhrady jsou navrženy na tlak obilí násypné výšky 4,5–5 m. Krytina a opláštění jsou z vlnitého eternitu (alternativně z hliníku). Základní rozměry 58,5 x 18, výška 7 m pod vazník. Pro aktivní provětrávání obilí zde mohou být na podlaze umístěny klecové roury (v osových vzdálenostech 2,25 m) nebo podúrovňové provzdušňovací kanálky kryté přejezdovými rošty (v osových vzdálenostech 4,5 m). Naskladňovací linka je stacionární, přes násypný zásobník, elevátory, předčističku a soustavu pásových dopravníků. Maximální vlhkost obilí činí 18 %.

Specifikace skladů u zemědělských podniků podle kapacity a technického vybavení
Pro ošetřování a skladování zrnin v zemědělské prvovýrobě se v současné době převážně používají věžové zásobníky LIPP a Denis-Privé. V obou případech se jedná o jednotkovou skladovací kapacitu 150, 200, 400, 500, 1000 a 2500 tun uskladněného zrna. Zásobníky typu LIPP jsou z ocelového plechu, lakované speciální barvou, nezávadnou pro potravinářské zrniny. Zásobníky Denis-Privé jsou z ocelových plechů, pozinkované. Rovněž v ČR se vyráběly ve Vítkovicích smaltované ocelové zásobníky o jednotkové skladovací kapacitě 400, 100 a 1650 tun uskladněného zrna.
Průměry věžových zásobníků výše uvedených typů jsou obvykle 6, 8, 10, 12 a 20 m. Zásobníky jsou s rovným nebo kuželovým dnem, je možné je využít samostatně nebo řadit do linek o celkové skladovací kapacitě 1, 2, 4, 15 až 20 tis. tun uskladněného zrna. Zásobníky jsou obvykle vybaveny zařízením pro aktivní provzdušňování zrna.
V posledních asi šesti letech se dále do ČR dovážejí a montují věžové zásobníky od španělské firmy DINA nebo původně americký a nyní v Rakousku licenčně vyráběný typ BROCK.
V omezeném počtu se dále používají:
– zásobníkové věžové sklady (typ Štolfa) plně mechanizované s aktivním provzdušňováním,
– haly s provzdušňováním, nemechanizované i mechanizované s kapacitou tři až pět tisíc tun uskladněného zrna.
Podle výsledků ověřování výše uvedených typů dochází při skladování přibližně k těmto ztrátám:
– u podlahových skladů otevřených do 2 %,
– u podlahových skladů uzavřených do 1 %,
– u skladů věžových do 0,5 %.
Nepodchycené ztráty na jakosti skladovaných zásob obilovin jsou odhadovány za současného stavu na 3 % u obilovin napadených škůdci a na 10 % obilí napadeného plísní.
U zemědělské prvovýroby se skladují obiloviny do jednoho roku, a to ještě jsou-li skladovací prostory tvořeny věžovými zásobníky. U podlahových skladů se obiloviny skladují max. několik měsíců.
Podobně jako u nákupních organizací, je v řadě případů používaná technologie zařízení již zastaralá a bude vyžadovat daleko větší investice, které v současné době chybí. Je třeba podotknout, že nově budované linky na příjem, ošetřování a skladování zrnin jsou schopny potravinářské zrniny řádně ošetřovat, skladovat, třídit podle délky, šířky, tloušťky a případně i podle hmotnosti.
Pro názornost a přehled o typech a kapacitách jednotlivých výrobců jsou parametry seřazeny do následujících tabulek (v případě firmy DINA).
Dalším výrobcem věžových zásobníků je Polsko, jsou rovněž dodávány do ČR. Zásobníky jsou vyrobeny z vlnitých nebo trapézových pozinkovaných plechů a vyráběny s plochým rovným dnem nebo s výsypkou (s úhlem výsypky 45° nebo 60°). Zásobníky s rovným dnem jsou postaveny na základové desce z armovaného betonu. Celé dno zásobníku je perforováno, což umožňuje doplnit zásobník ventilátory pro aktivní provzdušňování.
Zásobníky se vyrábějí v těchto parametrech:
– průměry zásobníků: 6,; 7,7; 9; 10,5; 12; 15; 18 a 22,5 m,
– výška zásobníku: 6,5 až 29,5 m,
– kapacita zásobníku: 100 až 7430 t,
– nejvíce využívané jsou průměry zásobníků 9; 10,5 a 12 m o jednotkové kapacitě 500 až 1200 t.
Jako příklad jsou uvedeny parametry zásobníků DINA.

Skladovací kapacity: současný stav
V současné době se v ČR sklízí asi 6500 – 8500 tis. t obilovin, bez kukuřice na zrno.
Z toho na:
– potravinářské účely je spotřebováno 2000 – 2500 tis. t,
– krmné účely 4000 – 5000 tis. t
– osiva 350 – 400 tis. t.
Celkové požadavky na skladovací kapacitu jsou:
– ošetřit a uskladnit asi 6812 tis. t obilovin, včetně kukuřice na zrno,
– ošetřit a uskladnit asi 520,5 tis. t řepky,
– ošetřit a uskladnit 103,6 tis. t luskovin pro potravinářské účely.
Tedy potřebná orientační celková skladovací kapacita je asi 7500 až 8500 tis. t.
Z toho odhadem celková skladovací kapacita je 4500 až 5000 tis. t, která by mohla splňovat požadavky EU pro vytvoření např. intervenčních středisek pro obiloviny. Tyto skladovací kapacity u nákupních organizací, podniků ZZN a zemědělské prvovýroby jsou plně mechanizované, umožňují příjem i více druhů zrna současně, umožňují předčištění zrna před jeho dalším ošetřováním, respektují požadavky na ošetřování potravinářských zrnin i požadavky citlivých komodit na jejich ošetřování a skladování. U podniků ZZN a větších nákupních organizací je poměrně dobrá úroveň výkonnosti vyskladňování zrnin. Některé podniky ZZN jsou vybaveny i železniční vlečkou pro příjem a expedici zrna.
Samozřejmě, že v ČR existují i jiné skladovací prostory (halové sklady – nemechanizované, mechanizované, vícepodlažní sýpky atd.). Tyto skladovací prostory nejsou kompatibilní s požadavky EU pro vytváření intervenčních středisek pro obiloviny. Řada těchto skladovacích prostorů nemůže být využita ani jako manipulační sklady.

Doporučení pro skladování komodit citlivých z hlediska ošetřování
Na stávajícím technologickém zařízení u skladovacích prostorů, které vlastní nákupní organizace, je z hlediska ošetřování citlivých komodit nutno vhodnost použití diferencovat. Běžně lze na současném vybavení na stávajících posklizňových linkách ošetřovat speciální druhy nebo obiloviny pro speciální určení. Velice dobře je v nákupních organizacích ošetřována (sušena) řepka.
Problémem zůstává zrnová kukuřice, pro její ošetřování jsou stávající sušárny nevhodné – dochází k vysoké spotřebě energie a k poškozování kvality. Stávající sušárny se nehodí pro sušení především malých partií – do 20 t, to nelze vůbec, a do 100 t je to nehospodárné. V posledních letech se situace se sušením zrnové kukuřice začíná zlepšovat. Jsou instalovány a uváděny do provozu především u prvovýrobců nové typy sušáren s vyšším výkonem jak na zrniny, tak i na kukuřici. Jedná se především o typy Stela, Law a další. Pro některá citlivá semena, s účelem použití na osiva, se rovněž stávající sušárny nehodí. Jsou především nevhodné k sušení máku, kmínu a jiných potravinářských speciálních semen.
Nejdůležitějším ukazatelem správnosti technologického postupu sušení je teplota náhřevu zrna nebo semen. Dalším velmi důležitým parametrem úrovně sušení je procento odsušku. Z toho důvodu by se měly zrniny prověřovat před sušením i po něm. Přípustná výše odsušku zrna jedním průchodem sušárny je u každého typu předepsaná a pohybuje se od 4 do 6 %. Například při vlhkosti obilovin do 19 % a vlhkosti olejnin a luštěnin do 18 % se provádí běžné sušení tak, že obě komory sušárny pracují souběžně. Při vyšších vlhkostech se provádí sušení postupně. Každá komora pracuje podle principu stupňového sušení. Částečně odsušené zrniny z první komory sušárny jsou přesunovány do druhé komory, kde se provádí sušení. Zrno po vysušení musí být okamžitě zchlazeno pod 25 OC. Při skladování je třeba zrno kontrolovat, především teplotu. Běžně se provádí dochlazení zrna pomocí aktivního větrání.

Klíčové informace

– Požadavky na skladování zrnin se zvyšují nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Zrniny se sklízejí sklízecími mlátičkami, a tím rostou nároky na jejich ošetřování. 
– Koncentrace skladovacích kapacit vyžaduje nutnost kontroly zásob a jejich ochranu před skladištními škůdci. 
– Struktura skladovacích kapacit na zrniny i skladba druhů a typů skladovacích prostorů jsou v podmínkách ČR značně různorodé.

Příspěvek byl zpracován na základě výsledků záměru MZE0002703102.

Ing. Jaroslav Skalický, CSc.
Ing. Jiří Bradna, Ph.D.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i.