U koní v Česku se objevila nemoc leishmanióza, je přenosná i na lidi

U koní v Česku se objevil jeden z druhů nemoci leishmaniózy, který je přenosný i na lidi. Vědci mezi lety 2019 až 2023 popsali čtyři nezávislé případy, a to v Olomouckém, Pardubickém a Ústeckem kraji. Jak se do ČR nemoc dostala a jaký hmyz ji přenáší, vědci neví, hledají proto přenašeče a snaží se zjistit další případy, aby mohli zamezit šíření. Výzkumníci vyzývají také chovatele, aby si více všímali příznaků nemoci. Na výskyt upozornila v tiskové zprávě Česká zemědělská univerzita (ČZU).

Případy leishmaniózy v Česku spolu nesouvisí

Ročně ve světě onemocní více než milion lidí, zhruba 30 000 v důsledku nemoci zemře. "Ty čtyři případy, které jsme našli, spolu nesouvisí a ta nákaza neputuje, takže ona někde koluje, aniž by se o ní vědělo. Je přehlížená," řekl David Modrý z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. Od roku 2023 zatím vědci neví o dalším případu. Leishmanióza totiž nepatří v EU mezi nákazy povinné hlášením, Státní veterinární správa (SVS) tak nemá žádnou oficiální statistiku potvrzených případů onemocnění, uvedla. Diagnostiku podle Modrého komplikuje i to, že část infekcí leishmaniózy může připomínat sarkoid, kožní nádor často diagnostikovaný u koní. "My si myslíme, že řada případů, které jsou diagnostikované jako sarkoid, ve skutečnosti můžou být leishmanióza," uvedl Modrý. Leishmaniózy existují desítky druhů. Zatímco jiným druhům leishmaniózy se vědci věnují už po desetiletí, o infekci potvrzené v ČR mnoho informací nemají, protože se dosud ve střední Evropě nevyskytoval. "Na té nemoci je nejzajímavější to, že vlastně o ní vůbec nic nevíme. Je to takové tajemné onemocnění v celosvětovém kontextu, a teď ještě navíc se vyskytlo překvapivě u nás, což vlastně nikdo moc nečekal," sdělil Modrý. Zmíněný druh nákazy se objevuje i v dalších zemích, v posledním týdnu se podle Modrého objevily například dva případy u koní ve Francii. Podle Modrého existuje víc teorií, jak se šíří - buď se mohla do ČR dostat s již nakaženým koněm nebo prostřednictvím jiného zvířete. "Není pochyb o tom, že infekci přenáší krevsající dvoukřídlý hmyz. O kterého přenašeče se ale v ČR jedná, zatím nevíme, intenzivně po něm pátráme," dodal Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědci dosud při svých výzkumech například zjistili, že infekce je schopná přežívat i v experimentálních hlodavcích. Výzkum je ale bez dalších vzorků komplikovaný. "Potřebovali bychom najít další případy a na základě dalších infikovaných stád nebo skupin koní postupně analyzovat, jak se tam nemoc přenáší, a co s ní dělat, aby se zabránilo šíření," řekl Modrý. U koní se nemoc projevuje jako zduřelé kožní uzly v okolí očí nebo jinde na hlavě, které se s rozvojem onemocnění mohou měnit v plošné otevřené rány. Kdysi se leishmanióza vyskytla ve světě i u krav nebo krys, uvedl Modrý. Zatímco u koní je nákaza léčitelná, pro lidi je více nebezpečná, protože se projevuje jako celkové onemocnění, kdy nevznikají kožní léze, ale parazit proniká do vnitřních orgánů. "U lidí s poruchami imunity může způsobit smrtelnou infekci," dodal Modrý. Modrý předpokládá, že se onemocnění bude šířit dál, vědci proto vyzývají chovatele, aby si častěji všímali příznaků, a také by podle nich pomohlo, kdyby veterinární lékaři nemoc zařadili mezi hypotetické diagnózy.

Na výzkumu spolupracuje s terénními veterináři a majiteli koní tým složený z odborníků z Masarykovy univerzity v Brně, ČZU, Veterinární univerzity Brno, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, Státního veterinárního ústavu a Univerzity veterinární medicíny ve Vídni.*