Účinná ochrana vnitřního trhu

Dokáže Evropská unie účinně kontrolovat agrární produkty dovážené na její jednotný trh ze třetích zemí? To je otázka, která do velké míry souvisí nejen s intenzitou ochrany spotřebitele, hospodářských zvířat a plodin před zavlečením nebezpečných nákaz, ale ve velké míře i s konkurenceschopností celého společenství.

O účinnosti a provázanosti hygienických, veterinárních a fytosanitárních kontrol dovozu potravin, krmiv, zvířat a rostlin vypovídá zpráva, kterou Evropská komise vydala v závěru uplynulého roku a adresovala ji Evropskému parlamentu a radě. Vypracovat tuto zprávu do konce roku 2010 uložila komisi rada v prosinci 2008. Zatímco ze zprávy je zřejmé, že zavedené kontroly dostatečně zajišťují bezpečnost dovoze uvedených komodit ze třetích zemí, diskuse o otázkách konkurenceschopnosti produkce v Evropské unii zdaleka není u konce. Jde v ní zejména o rozdíly mezi výrobními náklady v unii a ve třetích zemích, například pokud jde o cenu půdy, práce, kapitál a také preference spotřebitelů. I ty do velké míry na základě faktorů, jako je cena, dostupnost, kvalita či zvyklosti, ovlivňují rozhodnutí spotřebitele, zda si dané zboží koupí.
Unie není soběstačná Evropská unie je největším světovým dovozcem potravin a krmiv. Import tohoto zboží dosáhl v období let 2007 až 2009 hodnoty 85 miliard eur. Přestože je to číslo na první pohled vysoké, celkový dovoz agrárních komodit představuje podle Bruselu jen malý zlomek celkové produkce a spotřeby v EU. V roce 2008 přesáhla hodnota importu do unie cenu exportu z ní o sedm miliard eur, o rok později to bylo již jen 2,5 miliardy. Ve zmíněných číslech se kromě změn v objemu dovezeného zboží promítá finanční krize i kolísání cen zemědělské a potravinářské produkce, které se výrazně projevilo zejména ve zmíněných dvou letech. Podle uvedené zprávy je unie ve většině potravin do velké míry soběstačná. Určité zboží se však musí dovážet, protože je jeho produkce v EU buď malá, takže nestačí pokrýt poptávku (ryby, krmiva), nebo se nevyrábí vůbec (káva, kakao, koření). Dováží se i suroviny pro potrvinářský průmysl.
Jak zajistit bezpečnost Brusel ve své zprávě zdůrazňuje nutnost zajistit, že všechny potraviny na trhu unie jsou bezpečné bez ohledu na to, odkud pocházejí. Kontrola vychází z analýzy rizik a umožňuje stanovit nebezpečí, která souvisejí s dovozem konkrétního produktu z určité země. Po posouzení rizik je možné určit podmínky, ze nichž lze dané zboží dovézt. Následně je pak možné učit potřebné kontroly. Vzhledem k tomu, že rizika se neustále vyvíjejí a dovozní podmínky se časem mění, mění se také odpovídající kontroly. Čím vyšší je riziko plynoucí z jeho analýzy, tím přísnější jsou podmínky pro dovoz daného zboží do unie, a tím vyšší je i úroveň kontrol. Při určování dovozních podmínek a posuzování rizika se neustále zohledňuje škála faktorů - například informace o ohniscích nákaz, údaje o obchodu, zachycení nebezpečných produktů nebo výrobků, které nevyhovují požadavkům unie či vědecká stanoviska. Unie shromažďuje informace od obchodních partnerů o zárukách, které poskytují kontrolní režimy ve třetích zemích, jejich právní předpisy a normy. Zároveň Evropská komise zajišťuje inspekci v členských státech i ve třetích zemích dovážejících do unie. Jejich úkolem je posoudit způsoby a účinnost kontrol. Pokud Brusel dostane informaci o vypuknutí nákazy či jiném důvodu změny rizika, rozhodne o konkrétních opatřeních. Požadavky unie a její kontroly odpovídají mezinárodním normám stanoveným například Komisí pro Codex Alimentarius, Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE), Mezinárodní úmluvou o ochraně rostlin stanovenou v příslušné dohodě Světové obchodní organizace (WTO).
Riziko pro zvířata i rostliny Vysoké riziko představuje zejména dovoz živých zvířat a produktů živočišného původu. Mohou velmi vážně ohrozit nejen konzumenty, ale i chovy hospodářských zvířat v unii. Živá zvířata a živočišné produkty mohou proto vstoupit na území unie jen přes schválená stanoviště hraniční kontroly (u nás je to pouze na letišti Ruzyně). Zvířata i zboží živočišného původu je možné dovážet jen ze schválených třetích zemí (výrobky jen ze schválených provozů) s doprovodem požadovaných veterinárních atestů. V případě, že ve třetí zemi, která do unie některé z těchto produktů dováží, vypukne nějaká nebezpečná nákaza zvířat, může unie zavést omezení dovozu, aby zabránila jejímu zavlečení na své území. Podobně se však postupuje i v případě, že nebezpečná nákaza vypukne na území některého státu unie (příkladem je v poslední době slintavka a kulhavka v Bulharsku). Při příjezdu zvířat či zboží živočišného původu na hranice unie dělají pracovníci hraniční kontroly, zejména dokladů a totožnosti a také fyzické, jimiž ověřují, že zboží odpovídá popisu a dovozním podmínkám EU. Součástí těchto kontrol mohou být i analytické rozbory. Všechna dovážená živá zvířata musí veterináři kontrolovat. Kontroly živočišných produktů mohou omezit v případě, že pocházejí ze zemí, s nimž unie uzavřela veterinární dohody a které jsou schopné zajistit stejnou úroveň bezpečnosti jako EU. Po kontrole je vydán společný veterinární vstupní doklad, který umožňuje, aby zboží bylo uvolněno na trh unie.
Podobné podmínky platí i pro dovoz živých rostlin a rostlinných výrobků. Všechny živé rostliny a některé výrobky rostlinného původu musí doprovodit úřední rostlinolékařské osvědčení vydané příslušným orgánem dovážející třetí země. Fytosanitární kontroly se dělají u všech zásilek rostlin a regulovaných rostlinných výrobků ve schváleném místě vstupu do unie. Povinné jsou kontroly ve stanoveném místě vstupu do unie rovněž pro dovoz některých potravin a krmiv jiného než živočišného původu, u nichž bylo zjištěno známé nebo nově vzniklé riziko. Jde například o ořechy a některé ovoce a zeleninu. Tyto potraviny jsou na seznamu, který unie čtvrtletně prověřuje a doplňuje.
Jak to funguje Zmíněná zpráva komise detailně popisuje jaké požadavky musí splnit třetí země, jež hodlají vyvézt do EU produkty pokládané za rizikové. Tyto požadavky mohou zahrnovat některé či všechny následující body:
• formální předložení písemné žádosti o vývoz do EU,
• ověření veterinární, fytosanitární a hygienické situace ve třetí zemi, včetně příslušných právních předpisů, systémů kontrol, laboratorních zařízení a opatření pro dozor nad nákazami,
• poskytnutí veterinárních, hygienických nebo rostlinolékařských osvědčení dokazujících, že produkty, které mají být dovezeny do unie, splňují její požadavky,
• schválení obchodních zařízení, která hodlají vyvážet produkty do EU, v němž je potvrzeno, že tato zařízení splňují příslušné požadavky unie, a to zejména v případě živých zvířat a živočišných produktů,
• předložení a schválení plánu sledování reziduí látek, které jsou v EU zakázané či podléhají omezením.
U některých vysoce rizikových produktů probíhají povinné kontrolní mise, které mají ověřit, zda se právní předpisy EU dodržují. Jsou-li zavedeny dovozní podmínky a plní-li je daná třetí země nebo jsou-li stanoveny předvývozní povinnosti týkající se zařazení na seznam nebo kontrol, musí před povolením dovozu po poradě s členskými státy přijmout komise formální rozhodnutí. Po schválení se soulad pravidelně vyhodnocuje při inspekcích organizovaných komisí a na základě výsledků kontrol prováděných členskými státy.
Inspekce v členských státech i ve třetích zemích zajišťuje Potravinový a veterinární úřad (FVO). Posouzení rizika má mimo jiné a jiných organizací na starosti hlavně Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Obchodní řídicí a expertní systém (Trade Control and Expert Systém - TRACES) poskytuje on-line informace o dovozu zásilek živých zvířat a živočišných produktů. Unie, jak známo, disponuje dvěma systémy varování, a to Systémem včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a systémem EUROPHYT, který slouží pro rostliny a výrobky z nich.
Nespat na vavřínech Komise si je vědoma toho, že území unie bude do budoucna stále více vystavováno nebezpečí nových nákaz, jejichž šíření souvisí nejen s rostoucím globálním obchodem, ale také s měnícím se klimatem. Jako příklad zpráva uvádí nový typy ptačí chřipky, šíření katarální horečky ovcí či háďátka, které postihlo borovice ve Středozemí. Je také třeba předvídat kontaminaci potravin, která může být náhodná, nebo dokonce v době rostoucí aktivity teroristů i záměrná. Do úvahy se musí vzít i nové technologie používané při výrobě potravin, například biotechnologie či nanotechnologie. Proto komise ve zprávě uvádí, že je třeba dosavadní systém stále modernizovat stejně jako příslušné právní předpisy, zdokonalovat hodnocení rizik i provázanost kontrolních a dalších zavedených mechanismů.
Komise zdůrazňuje, že žádnou ze závažných zdravotních krizí, k nimž v EU v poslední době došlo, nezpůsobil dovoz či nedostatky při jeho kontrole. Každoročně vyčleňuje 300 milionů eur na boj s nákazami a dalších sto milionů eur na opatření týkající se bezpečnosti potravin a krmiv. Buduje také kapacitu pro rychlé reakce na krize a nová ohrožení.