Jednou ze základních priorit prosazovaných Evropskou unií v rámci společné zemědělské politiky je udržitelný rozvoj zemědělství. V intencích tohoto principu je nezbytně nutné zachování dobré půdní úrodnosti jako základního nástroje intenzivní a kvalitní zemědělské výroby. Jedním z hlavních předpokladů zachování půdní úrodnosti je pravidelný přísun organických látek do půdy, které stabilizují obsah humusu v půdě a umožňují rozvoj půdní mikroflóry i půdního edafonu.
V podmínkách ČR se roční potřeba nehumifikovaných organických látek (OL) pohybuje v rozmezí 3,5–4 t/ha. Z této hodnoty je třeba v průměru ročně dodat 1,5–2 t ve formě organických hnojiv. V současné době je v ČR aplikováno ve statkových hnojivech odhadem pouze 0,4–0,5 t OL v průměru na 1 ha zemědělské půdy. Uvedený deficit je však v posledních letech řešen s ohledem na pokles stavu hospodářských zvířat stále více náhradními zdroji (sláma, chrást, zelené hnojení, komposty atd.).
Negativní bilance OL
Řešení problematiky negativní bilance OL při hospodaření na zemědělské půdě je jedním z prvořadých strategických úkolů v rámci zemědělské politiky České republiky a bylo učiněna řada kroků a opatření na podporu aplikace organické hmoty do půdy. Na konci devadesátých let minulého století existoval program na podporu aplikace kompostů na zemědělskou půdu. Dále byly opakovaně novelizovány legislativní předpisy v oblasti hnojiv s cílem zajistit bezproblémovou výrobu, skladování a aplikaci organických a statkových hnojiv.
Dalším podpůrným prostředkem je zařazení GAEC 3 v rámci kontrol cross compliance.
Jednou z podmínek GAEC 3 je, že žadatel o dotace je povinen minimálně na 20 % jím užívané výměry půdních bloků, případně jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda každoročně aplikovat tuhá statková hnojiva, s výjimkou separované prasečí kejdy, anebo organická hnojiva, a to v minimální dávce 25 tun na hektar, případně zajistit, že toto procento výměry, případně jeho odpovídající část, bude pokryto vybraným porostem plodin, případně jejich směsí s travami minimálně v termínu od 1. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku. Cílem zavedení standardu GAEC 3 je zvýšit používání hnojiv s vyšším obsahem organických složek, které zlepšují strukturu půdy a v dlouhodobém horizontu zvyšují její úrodnost. Pro splnění standardu GAEC 3 může zemědělec mimo jiné využívat také kompost.
Organická hmota určená pro dobrý kompost by měla být snadno rozložitelná pro mikroorganismy, které transformační procesy v kompostu uskutečňují. Kvalitní kompost musí obsahovat humusové látky, stabilizované jílem, se kterými vytvoří organominerální komplexy. Tím je zajištěno, že organická hmota dobrého kompostu mineralizuje celkem málo a je proto možné kompostem organicky hnojit i velmi lehké, provzdušněné půdy, ve kterých např. i hnůj velmi rychle mineralizuje.
Kvalitní komposty musí splňovat tyto základní agrochemické požadavky:
a) mikroflóra musí být dokonale rozvinutá,
b) složky musí být dokonale homogenizovány;
c) musí obsahovat dostatek koloidní minerální půdní frakce (jílu) v homogenizované formě;
d) nepřítomnost organických polutantů, zdrojů minerálních škodlivin a mikrobiálních jedů, těžkých kovů, insekticidů, obecně všech pesticidů, tuků a olejů.
Organická hnojiva vznikají zpracováním statkových hnojiv, příp. využitelných odpadů či jiných vhodných substrátů. Zákon o hnojivech vymezuje organické hnojivo jako „hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě“.
Organické hnojivo není možné, na rozdíl od statkových hnojiv, uvést do oběhu bez jeho registrace Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Za uvádění hnojiv do oběhu se přitom považuje nejen jejich prodej, ale i jiný způsob převodu a dále i jejich nabízení či skladování pro tyto účely.
Pokud však hnojivo odpovídá typu uvedenému ve vyhlášce o stanovení požadavků na hnojiva č. 474/2000 Sb., stačí od roku 2009 pro uvedení do oběhu místo registrace pouze tzv. ohlášení podle § 3a zákona o hnojivech. To však není případ kompostů.
Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva stanoví požadavky na hnojiva včetně organických hnojiv – kompostů. Jsou zde zakotveny limitní hodnoty obsahů rizikových prvků pro skupinu hnojiv, která je představována organickými hnojivy, substráty a statkovými hnojivy. Dne 27. srpna 2009 vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 271/2009 Sb. novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., která je účinná od 1. září 2009.
Z hlediska organického hnojení jsou důležité zejména změny limitů rizikových prvků ve statkových a organických hnojivech. Podle zákona o hnojivech (§ 3, odst. 2 a § 9, odst. 1) se totiž nesmí uvést do oběhu ani používat ke hnojení hnojivo, u něhož je obsah rizikových prvků vyšší, než stanoví právě tato vyhláška. Novelou se zvyšují povolené limity u arzenu (As), mědi (Cu) a zinku (Zn). U tuhých statkových a organických hnojiv (obsah sušiny nad 13 %) jsou limity nově stanoveny na 150 mg Cu a 600 mg Zn na jeden kilogram sušiny, při maximální aplikační dávce 20 tun sušiny na jeden hektar v průběhu tří let. U tekutých statkových a kapalných organických hnojiv (obsah sušiny 13 % a méně) jsou limity nově stanoveny na 250 mg Cu a 1 200 mg Zn na jeden kilogram sušiny, při maximální aplikační dávce deset tun sušiny na jeden hektar v průběhu tří let.
Zásady a pravidla registrace organických hnojiv (kompostů) vyrobených při použití bioodpadů a zbytkové rostlinné biomasy:
Kompost je organické hnojivo vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů a biomasy procesem kompostování.
Chemické a fyzikální vlastnosti kompostu jako výrobku jsou výsledkem použitých surovin (BRO) a technologického procesu kompostování.
Jak již bylo zmíněno, kompost, který má být uveden do oběhu, nesmí poškozovat životní prostředí, půdu, zdraví lidí nebo zvířat, musí splňovat požadavky na označování, balení a skladování a nesmí být znehodnocen. Ověření převážné části těchto požadavků je součástí procesu registrace.
Formulář žádosti o registraci hnojiva je ke stažení na webových stránkách ÚKZÚZ. Žadatel o registraci zde získá i příslušné kontakty a informace o nutných přílohách, jejich rozsah může ověřit osobní, telefonickou či e-mailovou konzultací s pracovníky oddělení registrace hnojiv. Z dokumentace se vyžaduje zejména platný provozní řád kompostárny a návrh příbalového letáku. Žadatel si může prostudovat již existující příbalové letáky z registru hnojiv, stačí zadat klíčové slovo „kompost“.
Pokud kompostárna zpracovává i tzv. vedlejší živočišné produkty podle nařízení č. 1069/2009), musí se prokázat schválením od příslušné krajské veterinární správy. Při registraci se samozřejmě posuzuje skladba BRO („surovinová skladba“) použitých při kompostování (vše je uvedeno v provozním řádu). Pro registraci kompostu je rovněž nezbytné předložit vzorek pro jeho laboratorní analýzu, v určitých případech může ÚKZÚZ akceptovat výsledky analýz provedených jiným akreditovaným pracovištěm.
Zcela zásadní je, aby dodaný vzorek byl reprezentativní, tedy aby odpovídal tomu, co bude na kompostárně za běžných podmínek vyráběno, a byl odebrán správným způsobem. Jinak hrozí, že po prvním úředně odebraném vzorku bude prokázán nesoulad s podmínkami registrace a dojde k jejímu zrušení. U vzorku se stanovuje vlhkost, spalitelné látky, celkový dusík jako N, pH, poměr C:N, nerozložitelné příměsi a obsah rizikových prvků. V rámci registrace rovněž probíhá fyzická návštěva kompostárny, tzv. prověrka, kdy se příslušný pracovník ÚKZÚZ na místě přesvědčí, zda předložená dokumentace odpovídá skutečnosti a zda jsou tím vytvořeny předpoklady pro trvalé udržování jakosti výrobku – kompostu. Za běžných podmínek je tak registrace vcelku snadnou záležitostí.
Následně registrovaný výrobek podléhá odbornému dozoru v rámci úředních kontrol, které spočívají ve fyzických kontrolách kompostáren, odběrech a analýzách vzorků. Tyto činnosti zajišťují inspektoři ÚKZÚZ. Hodnotí se mimo jiné též účinnost technologického procesu kompostování. Sledují se data zakládání kompostu, data překopávek, způsob měření teplot, dodržování teploty vzhledem k použitým surovinám, výsledky vstupní kontroly jak z hlediska ovlivnění jakostních parametrů budoucího kompostu, tak s ohledem na výsledný limitní obsah rizikových látek, případně další parametry. Zjišťuje se způsob skladování jak vstupních surovin, tak hotového výrobku (nutno odděleně, bez dalších cizích příměsí). Na surovinovém složení kompostu i na dodržení technologické kázně zcela závisí výsledné vlastnosti výrobku. Dostatečný a nezávislý dozor nad hnojivy vytváří předpoklady jejich trvalé kvality a bezpečnosti pro uživatele.
Použití kvalitního registrovaného kompostu dává zemědělcům záruku aplikace vysoce kvalitní a stabilizované organické hmoty do půdy s vyhlídkou dlouhodobého zvýšení půdní úrodnosti. Zároveň je uživateli registrovaného kompostu poskytována jistota, že při hnojení kompostem nedojde ke kontaminaci půdy těžkými kovy, dalšími cizorodými látkami a patogenními zárodky.
Klíčové informace
– Základními legislativními normami, které zajišťují aplikaci zbytkové rostlinné biomasy a kvalitních organických hnojiv na zemědělské půdě, jsou zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd v plném znění (dále jen zákon o hnojivech) a vyhláška č. 474/200 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.
– Zákon o hnojivech, který je účinný od 1. 9. 1998, řeší mimo jiné problematiku registrace hnojiv a pomocných látek (tj. pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů) před jejich uvedením do oběhu a problematiku jejich označování, skladování a používání.
Ing. Michaela Budňáková
Ministerstvo zemědělství
odbor komodit
oddělení polních plodin
Ing. Miroslav Florián, Ph.D.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
sekce úřední kontroly