Zejména příslib uhlíkového kreditu, tj. podpory pěstování energetických plodin, prodloužení plateb na plochu a možné pozdější nastartování cross complince je nejzajímavější pro zemědělce z nových členských států na posledním rokování šéfů agrárních resortů.
Ministři zemědělství z nových členských zemí Evropské unie prosadili požadavek finanční podpory pěstování plodin pro energetické účely ve všech státech unie. Bude to bez ohledu na systém podpor uplatňovaný v jednotlivých zemích. Informovala o tom tisková mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová. Jak vysvětlila, odlišný dotační systém byl dosud překážkou využívání peněz z EU na podporu pěstitelům energetických plodin i u nás. Na radě šéfů zemědělských resortů, která proběhla minulý týden v Bruselu, se ministři shodli na tom, že do konce letošního roku schválí návrh Evropské komise tak, aby od 1. ledna 2007 mohla platit novela nařízení rady č. 1782/2003. Díky ní budou moci finanční podporu ve výši 45 eur na hektar čerpat v celé unii ti zemědělci, kteří budou pěstovat energetické plodiny. Podmínkou je, aby na jejich odbyt měli uzavřenu smlouvu s odběrateli, kteří z těchto plodin vyrobí biopaliva nebo je přímo použijí k výrobě tepelné či elektrické energie. Podpora se bude týkat například pěstitelů řepky olejky určené na výrobu metylesteru řepkového oleje, cukrovky pro produkci bioetanolu a různých energetických bylin.
Králová uvedla, že v souvislosti s požadavky nových členských zemí chce rada ministrů navíc schválit rozšíření plochy pro přiznání této podpory o půl milionu hektarů, tedy z dnešních 1,5 až na dva miliony hektarů pro celou evropskou pětadvacítku. Rozdělení této plochy mezi jednotlivé státy bude záležet na tom, jak budou tuto podporu využívat.
Zmíněná novela nařízení má také zavést možnost poskytnout 50procentní dotaci z národního rozpočtu na založení rychle rostoucích dřevin pro energetické účely.
SAPS se prodlužuje
V novele zmíněného nařízení se objeví také prodloužení platnosti systému přímých plateb SAPS o dva roky až do roku 2010. Ministři přitom debatovali o možnosti dalšího prodloužení SAPS až do roku 2013. Podle komise by se mělo o této eventualitě rozhodnout při prověřování fungování společné zemědělské politiky, které by mělo proběhnout v roce 2008.
Od kdy cross compliance
S tím souvisí i zavedení požadavků křížové shody (cross compliance) šetrné zemědělské praxe pro nové členské státy. Jednotlivé členské země se liší v názoru na termín pro jejich zavedení do zemědělské praxe. O této otázce se bude nadále diskutovat. Podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Marian Fischerové Boelové by se tento problém měl probírat v průběhu německého předsednictví, kdy patrně proběhne důkladnější diskuse o cross compliance.
Za Českou republiku tlumočila ministryně Milena Vicenová názor, že by se požadavky křížové shody a jejich následná kontrola měly zavést postupně, ne počínaje rokem 2009. „V té době ještě čeští zemědělci nebudou dostávat stejně vysoké přímé platby jako jejich kolegové z původní evropské patnáctky. Nutnost úplného splnění požadavků cross-compliance by naše zemědělce tudíž stavěla do nerovnoprávné pozice,“ prohlásila ministryně.
Pomalá restrukturalizace cukrovarnického průmyslu
Komisařka vyzvala ministry k zesílení úsilí o restrukturalizaci cukrovarnictví v unii. Připomněla, že cílem reformy je zrušit přibližně šest milionů tun kvót, a zajistit tak rovnováhu na trhu po uplynutí čtyřletého přechodného období. V prvním roce restrukturalizace se zrušilo 1,5 milionu tun kvót. Lhůta pro podání žádostí na rok 2007/08 uplyne dne 31. ledna 2007. Vzhledem k tomu, že konzultace se zúčastněnými stranami mohou trvat až 45 dní, je podle komisařky třeba oznámit restrukturalizační záměry do začátku prosince. Záměry vzdát se kvóty na rok 2007/08, které doposud komise dostala, představují pouze 0,7 milionu tun. To je mnohem méně, než s čím reformátoři počítali.
"Výrobci cukru, kteří nejsou konkurenceschopní, by měli ve vlastním zájmu a v zájmu celkové rovnováhy trhu ukončit svou činnost. To je cílem naší reformy,“ prohlásila komisařka a dodala: „Doposud odřeknuté množství je mnohem nižší než naše očekávání v době, kdy jsme reformu plánovali. Jde-li o konečný výsledek, budeme mít nadbytek ve výši 4,5 milionů tun, což odpovídá 25 procentům kvóty na hospodářský rok 2007/08. Komise však průmysl zachraňovat nebude. Ve spolupráci s členskými státy musí cukrovarnický průmysl převzít odpovědnost, a usnadnit tak proces restrukturalizace. Jestliže režim restrukturalizace nebude úspěšný, důsledky jsou jasné každému – žádné další prostředky na usnadnění restrukturalizace cukrovarnického průmyslu a lineární snížení kvót do roku 2010.“
Postup reformy
Do začátku hospodářského roku 2006/07 dne 1. července 2006 se kvóty snížily o 1,5 milionu tun. Za odstoupení od tuny kvóty vyplatil restrukturalizační fond 730 eur. Stejnou částku dostanou i ti, kteří od kvóty odstoupí i hospodářském roce 2007/08. V dalším hospodářském roce restrukturalizační podpora klesne na 625 eur za tunu odřeknuté kvóty, v roce 2009/10, čtvrtém a posledním roce reformy to bude již jen 520 eur za tunu kvóty. Cukrovary, které nejsou schopny vyrobit tunu cukru za cenu kolem 400 eur, by měly podle komisařky v nadcházejícím hospodářském roce využít restrukturalizační podporu, dokud je ještě na nejvyšší úrovni.
Restrukturalizační fond je financován platbami výrobců cukru, izoglukózy a inulinu v souladu s jejich výrobními kvótami. Výrobci, kteří ukončí výrobu, mohou z fondu získat restrukturalizační podporu. Její výše se mění podle stupně demontáže výrobních zařízení a postupně se snižuje po dobu čtyřletého období restrukturalizace.
Ptačí chřipka
Podle komisaře pro ochranu zdraví a spotřebitelů Markose Kyprianou je ptačí chřipka pod kontrolou v EU i ve většině třetích zemích. Jak komisař uvedl, je nutné zachovat obezřetnost a odpovídající biologicko—bezpečnostní opatření, která umožní včasnou detekci onemocnění. Nezbytná je také přísná kontrola importu.
Ohrožená biodiverzita
Ministři se dále mimo jiné seznámili s výsledky komunikace o potřebě zastavit ztráty biodiverzity do roku 2010. Komise ji vyhlásila koncem letošního května. Komunikace odhalila čtyři klíčové oblasti, a to biodiverzitu v EU, EU a globální biodiverzitu, biodiverzitu a klimatické změny a znalostní základ. Vyplynulo z ní deset prioritních cílů týkajících se nejdůležitějších druhů a stanovišť a také hlavní podpůrná opatření, jako je odpovídající financování, posílení rozhodovacího postupu unie, budování partnerství a propagace vzdělávání veřejnosti.
