02.12.2011 | 09:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Úkolem je zastavit nerovnováhu

Pokračující hlubokou strukturální nerovnováhu v zemědělství, kdy převažuje produkce rostlinné výroby, která nemá využití kvůli snižujícímu se stavu zvířat, a naopak klesá živočišná produkce, připomněl minulý týden na obchodním a společenském fóru představitelů zemědělských podniků a dalších organizací v Olomouci prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, že prvním úkolem je tuto nerovnováhu zastavit. Podle něj cestou k jejímu zastavení je využít asi 600 tisíc hektarů půdy pro obnovitelné zdroje energie.

Připomněl, že se zvýšilo saldo agrárního zahraničního obchodu. Dnes již dovážíme kolem 35 až 37 procent potravin. To podle Veleby ukazuje, že tento systém rozhodně není v pořádku a tento vývoj je třeba zastavit. „Musí se udělat nějaké zásadní opatření, ale nemyslíme si, že je možné zvednout stavy hospodářských zvířat,“ konstatoval prezident komory s tím, že těžko se obnoví tato ukončená výroba, navíc trhy jsou obsazeny. Cestou je podle něj zapojit určitý počet hektarů do energetické koncepce a bilance státu.
Pokud by se podařilo zapojit 600 tisíc hektarů, tak z toho může být 11 miliard korun produkce a až 20 tisíc pracovních míst. „Je třeba s politováním potvrdit, že ani na pracovní místa politici moc neslyší,“ poznamenal. V současné době je v provozu asi 200 bioplynových stanic, kvalifikovaný odhad instalovaného výkonu do konce roku 2011 představuje asi 140 až 150 MW, do konce roku 2013 by měl stoupnout na 250 MW, přičemž ministerstvo průmyslu a obchodu uvádělo až 450 MW. Připomněl, že rozvoj bioplynových stanic kopíruje Národní akční plán pro biomasu. „Jsme přesvědčeni o tom, že je třeba podpořit bioplynové stanice, a to i menší, a vzít si příklad z Rakouska a Německa, kde jsou i malé bioplynky, aby k nim měly přístup i menší farmáři,“ řekl. Novým zařízením, která se budou stavět, je však třeba stanovit jiné podmínky. Budoucí bioplynové stanice musí využívat určitý podíl jiných surovin, například víceleté pícniny. „Jde o to, aby se nevyužívala pouze kukuřice,“ sdělil. Podle viceprezidenta Agrární komory ČR Jindřicha Šnejdrly však v tomto ohledu poslední slovo budou mít výzkumníci, kteří se zabývají plodinami vhodnými na využití v bioplynových stanicích. V srpnu 2011 došlo k ověření reálného stavu žádostí a záměrů výstaveb bioplynových stanic až na úroveň okresů a připravuje se podpis smlouvy o spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie s Energetickým regulačním úřadem.
Navrhnou změny v programu Viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla připomněl, že se uskutečnilo zasedání monitorovacího výboru k dosavadnímu vývoji čerpání oblastí podpor v rámci Programu rozvoje venkova. V rámci kol příjmu žádostí v oblasti modernizace bylo podáno 5604 žádostí v celkovém objemu 15 miliard korun. Z tohoto množství bylo schváleno 2723 projektů v celkové částce přibližně sedm miliard korun. Zemědělci požádali k proplacení 2160 žádostí a budou čerpat 5,231 miliardy korun. K 30. září bylo proplaceno 1900 projektů a v celkové výši 4,309 miliardy korun. „Jde o výrazný intenzifikační faktor,“ prohlásil Šnejdrla.
V rámci zasedání monitorovacího výboru chtěl dále prodiskutovat biopásy jako jednu z forem podpory agroenvi opatření. Po zkušenostech z loňského a letošního roku by měl být termín jejich zakládání posunut z 31. května na 30. června. „Považuji za důležité, aby se do navrhovaných osiv bylo rozšířeno o jetel červený.“ Změnit by se měla i možnost přihlásit se do systému biopásy. „Na jižní Moravě si určitá skupina podnikatelů nechala udělat v rámci pozemkových úprav půdní bloky a založila si tam biopásy. Proto budu navrhovat, aby do tohoto systému nebylo možné zařadit celý půdní blok,“ sdělil.
Připomněl, že Zemědělský svaz ČR a AK podporuje rovněž vznik dotačního titulu seskupení producentů. Je pak na ministerstvu zemědělství, aby vypracoval podmínky, na jejichž základě bude možné se přihlásit. Navrhujeme, že musí mít stále minimálně deset členů. Na čtyři roky je pro tento účel alokováno 180 milionů eur. Pokud se bude vycházet z pravidel, které určuje EK, že jedno obchodní seskupení by mělo získat 2,5 milionu korun, tak by z alokované částky mohlo profitovat 21 organizací. „Je to však ve stadiu návrhu. Dospěl jsem k přesvědčení, že by tento dotační titul mohl výrazně být intenzifikačním faktorem,“ konstatoval Šnejdrla.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down