Unie dál otevírá agrární trh

Na konci října přišla Evropská unie s dalším návrhem, který by měl posunout jednání katarského kola Světové obchodní organizace WTO. Podle evropského komisaře pro obchod Petera Mandelsona dosáhlo jednání o zemědělství kritické fáze. Návrh, s nímž přišel, by měl být komplexní a zahrnout náměty předložené i ostatními členy WTO. Cílem je dosáhnout pokrok také v dalších oblastech, které jsou pro evropskou ekonomiku klíčové, zejména v obchodě s průmyslovými výrobky a ve službách.

Ústupky obsažené ve zmíněném návrhu jdou dále než původní nabídka Evropské unie jsou daleko výraznější, než ústupky odsouhlasené v uruguajském kole. Průměrné krácení celních tarifů je vyšší a zasáhne všechny úrovně tarifů. Zatímco v uruguayském kole se nejvyšší celní tarify snižovaly nejméně, nový návrh EU je chce naopak nejvíce redukovat. Mandelson konstatoval, že jeho návrh je sice stále ještě v rámci mandátu, který mu dala Evropská komise, ale na samém jeho okraji. Svou nabídku podmiňuje komisař pokrokem v jednání i v ostatních oblastech.
Mandelsonův návrh
Návrh unie z konce října přináší:
 60procentní snížení nejvyšších celních tarifů EU. Nižší tarify by měly klesnout o 35 až 60 procent. Celkem by se průměrné hodnoty cel na zemědělské výrobky měly v EU redukovat o 46 procent, tj. z 22,8 procenta na 12,2 procenta.
 Maximální clo na zemědělské komodity by mělo činit 100 procent (jak to požadují rozvojové země).
 Redukci počtu položek v seznamu citlivých produktů(komodity důležité pro zemědělství unie, které se ve světě vyrábějí levněji), pro které chce unie zvlášť vysokou celní ochranu.
 Snížení celních tarifů pro tyto citlivé výrobky a také rozšíření kvót minimálního přístupu na trh pro všechny citlivé výrobky. (Kvóty na množství citlivého zboží, které je možné dovézt za snížené clo. Po jejich naplnění se clo zvedá na stanovenou vyšší úroveň.)
 Snížení zemědělských dotací, které křiví trh, o 70 procent. To již EU schválila v současné reformě společné zemědělské politiky v roce 2003.
 Úplné zrušení všech exportních dotací pro zemědělské komodity ke schválenému datu, pokud ovšem stejný krok udělají i ostatní vyspělé země.
 Pro rozvojové země navrhuje unie odlišný režim. Jejich tarifní pásma by měla být vyšší, snížení tarifů menší a maximální tarif by měl činit 150 procent. Padesát nejméně rozvinutých (nejchudších) států by tarify snižovat nemuselo.
Podmínky unie
Zmíněný návrh unie podmiňuje tím, že i ostatní vyspělé země zruší exportní a jiné podpory. Přísliby USA týkající se podpor potravin a exportních úvěrů nepovažuje unie za dostačující. Také po Austrálii, Kanadě a Novém Zélandu požaduje EU další závazky týkající se reformy jejich státních obchodních podniků. Unii se také nelíbí tzv. counter cyclical payments, které dostávají farmáři v USA a které velkou měrou deformují trh. (Jde o tzv. cyklické platby, které vyrovnávají ceny určitých zemědělských komodit v případě, že v průběhu hospodářského roku klesnou pod stanovenou hranici. Pro roky 2004 až 2007 činí tato hranice například pro ječmen 2,24 dolaru za bušl, pro pšenici 3,92 dolaru za bušl.)
Pokrok v jiných oblastech
Svůj návrh EU také podmiňuje tím, že partneři v jednání přijmou její návrhy i v jiných oblastech než jen v zemědělství. Jde například o to, aby ještě před prosincovým jednáním v Hongkongu se dosáhlo dohody o způsobu, jak snížit tarify v obchodě s průmyslovým zbožím. V Hongkongu by se také měla schválit liberalizace pro sektor služeb. Oblastí, na které unii hodně záleží, je ochrana značení zeměpisného původu. Požaduje proto mezinárodní registr chráněných označení zeměpisného původu, který by respektovaly všechny členské státy WTO. Do prosincového summitu by měl být jasně daný seznam všech témat, které je třeba řešit. Pro toto rozhodující jednání katarského kola by tedy měla být připravena řada návrhů, balíček na podporu obchodu a smlouva, že všechny vyspělé země zvýší volný přístupu na trh pro všechny nejchudší země.
Ohrožení pracovních míst
Evropský komisař pro obchod vystavuje riziku pracovní místa v zemědělském a potravinářském sektoru, bijí na poplach evropské zemědělské organizace COPA a COGECA. Nelíbí se jim, že poslední návrh unie otevírá daleko radikálněji evropský trh pro dovoz potravin. Na rozdíl od Mandelsona, který tvrdí, že se stále pohybuje v rámci mandátu Evropské komise, byť na samém jeho okraji, jsou prezidenti obou organizací přesvědčeni, že tento mandát již překročil. Apelují proto na hlavy členských států a jejich vlád, aby zastavily otevírání trhu unie. Obávají se, že ze zmíněných návrhů nebudou mít prospěch nejchudší země světa, které volají po otevření evropského trhu. Naopak podle nich hrozí, že trh unie ovládnou světoví exportéři zemědělské produkce, jako jsou USA, Brazílie, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Prezidenti obou organizací se podivují nad tím, že komisař přednesl svůj návrh, aniž s ním seznámil členské státy. Presidenti kritizují i předsedu Evropské komise José Manuela Barroso, že podporuje takovýto přístup a přitom se zároveň snaží vytvořit pracovní místa ve venkovských oblastech.