Unie kritizuje přípravu potravinářů na vstup

Česká republika patří k nejlépe připraveným zemím na vstup do Evropské unie. Podle Ralfa Dreyera, vedoucího Delegace Evropské komise, to vyplývá ze souhrnné monitorovací zprávy, kterou minulou středu zveřejnil Brusel. Na cestě do společenství však v některých oblastech kromě zeleného bliká i výstražné oranžové a alarmující červené světlo. Jedna závažná výtka komise míří i do českého agrárního sektoru.
I kdyby se do konce dubna příštího roku tato výstražná světla naplno červeně rozhořela, nezastaví to podle Dreyera náš vstup do unie. Našim občanům a firmám to však přinese určitá omezení.

„Nejde o oblasti, jimiž by trpěla Evropská unie. Ale splnění všech požadavků je důležité, aby občané kandidátských států mohli využívat všechny výhody, které jim EU nabízí,“ vysvětlil Dreyer. Závažné nedostatky vidí komise ve třech oblastech naší přípravy. Jde o neexistenci zákona na vzájemné uznávaní vysokoškolských diplomů, bezpečnostní opatření v silniční dopravě a také o modernizaci potravinářských podniků tak, aby byly schopné plnit náročné hygienické a veterinární požadavky unie. „Je samozřejmě možné udělat ještě další pokrok před vstupem, je možné, že některý podnik, který nesplní požadavky unie, se bude moci přesunout mezi ty, které mají schválené přechodné období,“ poznamenal k přípravě potravinářů Dreyer. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase jde o oblast, kterou může jeho resort ovlivnit jen částečně. „V minulých letech jsme z prostředků ministerstva zemědělství vyplatili soukromým zpracovatelským firmám na podporu jejich vstupu do EU stovky milionů korun. Bylo na nich, zda tyto prostředky využijí efektivně a dlouho plánovanému zpřísnění hygienických norem vyhoví. „Tuto výhradu jednoznačně odmítáme,“ reagoval rozhodně Palasův tiskový mluvčí Martin Severa a vysvětlil: „Není možné, aby půl roku před vstupem byly naše potravinářské podniky předem podezírány z toho, že do vstupu požadované podmínky nesplní. Legislativa je v plném rozsahu transponovaná a schválení závodů proběhne na základě novelizovaného zákona o veterinární péči do konce tohoto roku. Potravinářské závody, které nedosáhnou souladu s požadavky legislativy EU, svoji činnost ukončí ne ke dni vstupu, ale již k 1. 1. 2004.“ Za zbytečné označil obavy unie, že u nás v době vstupu budou existovat podniky, které neodpovídají požadavkům unie (a nemají ani přechodné období), Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy. Jak uvedl, SVS schvaluje závody a provozy, které podléhají této povinnosti podle nového veterinárního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Od poloviny října zasílá SVS do Bruselu hlášení ve formě tabulky, kde kromě provozů, jejichž sledování unie přímo předepisuje, tedy těch, které zpracovávají „červené“ i drůbeží maso, mléko a ryby, si také všímá subjektů zaměřených zejména na zvěřinu a vejce. „Drtivá většina potravinářských podniků, které zabezpečují drtivou většinu našich potravin živočišného původu již je nebo a k 1. 1. 2004 bude připravena na vstup do EU,“ prohlásil Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR a dodal: „Nevím, co je to podnik a co provoz. Je jasné, že tvrzení o tom, že je 1700 podniků nepřipraveno, musí v EU vyvolat chaos. Požadujeme, aby SVS poslala do Bruselu jasné vysvětlení a trváme na zveřejnění seznamu podniků, které neodpovídají požadavkům unie.“ O oprávněnosti obav unie má pochybnosti také Václav Hlaváček, prezident Agrární komory ČR: „Myslím si, že je to trochu přehnané. Kdyby všechny potravinářské podniky v EU byly na takové úrovni, na jaké jsou naše, tak by si unie mohla blahopřát,“ odmítl výstražné červené světlo, s tím, že například v Irsku mají jen jedny jatky, které mají povolení dodávat na export. „ČR měla vždycky nadstandardní úroveň ve zpracování. Právě kvůli tomu, aby potraviny z unie mohly na náš trh, jsme museli změkčit naše normy a jít na nižší parametry,“ dodal Hlaváček. „Je to potvrzení našich obav,“ komentoval výstražné upozornění unie Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR, s tím, že zemědělští prvovýrobci se dlouhodobě cítí ohroženi situací v potravinářských podnicích. „Počet podniků, které nesplňují požadavky unie je podle nás poměrně velký a my nevíme, které to jsou. Nutí nás to k zamyšlení, zda nemáme hledat kontakty s potravinářskými podniky v EU. Chceme mít nějakou jistotu,“ vysvětlil.
Podle Stanislava Němce, předsedy Asociace soukromého zemědělství, je samozřejmě do vstupu do unie nutné splnit vše, co je potřeba. Zároveň se jako řadový výrobce potravin domnívá, že by mělo být i ze strany státu zřejmé, co všechno po potravinářských subjektech chce. „Neexistuje žádný formulář, na kterém by se podniky měly přihlásit, není jasné, jaké dokumenty by se měly doložit, jak se budou provozy schvalovat.“ posteskl si s tím, že by bylo zapotřebí nějaké vodítko, aby firmy věděly, na co se mají zaměřit. Naše provozy odpovídají minimálně průměru úrovně EU a nestalo se, že by se někdo po požití našich potravin otrávil.“ dodal.
Oranžové světélko monitorovací zprávy svítí kromě jiného na postup přípravy platební agentury. Severa ujišťuje, že její akreditace začne hned s prvním dnem nového roku a informační systém bude funkční do konce března. „To je dost pozdě,“ konstatoval Dreyer a vysvětlil: „Evropská komise trvá na tom, aby agentura byla připravena alespoň dva měsíce před vstupem do unie, aby prokázala, že opravdu funguje. Je zapotřebí vyškolit zaměstnance, rozjet softwarové programy.“