06.06.2005 | 06:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Unie přinesla zlepšení

Jednoznačně výrazný prospěch přinesl českému zemědělství vstup do Evropské unie a začlenění do společné agrární politiky. Díky vysokému nárůstu podpor se podstatně zlepšila ekonomická situace podniků, což platí pro všechny jejich kategorie. Uvádí to studie Rok poté, kterou dokončuje Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky. Potvrzuje rovněž, že český agrární sektor vychází velmi úspěšně z porovnání meziročních změn v důchodové pozici v rámci celé evropské pětadvacítky.

„Náš agrární sektor již prvním rokem po vstupu do unie významně využil výhod plynoucích z členství v EU,“ konstatuje ředitel VÚZE Dušan Vaněk na základě výsledků studie. Jak podotýká, vývoj lze takto pozitivně hodnotit i při vědomí administrativní náročnosti doprovázející výplaty podpor. Ty se vloni oproti předchozímu roku zvýšily ve prospěch zemědělských podniků téměř o 55 procent a měly by dále stoupat. „Vzniká tak příznivá situace pro řešení některých vleklých problémů zemědělství, zejména vysoké zadluženosti převážné části našich větších podniků či zaostávání úrovně mezd za ostatními odvětvími. Lepší ekonomické výsledky současně umožňují více investovat, a tak posilovat konkurenceschopnost,“ doporučuje Vaněk.
Porovnávané ukazatele zároveň potvrzují přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými typy podniků. Všechny přitom skončily minulý rok se ziskem. Úspěšnější jsou, pokud se sleduje výše důchodu ze zemědělské činnosti na jednotku obhospodařované půdy, fyzické osoby. Mezi nimi si nejlépe vedou hospodářství s výměrou od pěti do 50 hektarů, které dosáhly v průměru důchod téměř 7700 korun na hektar zemědělské půdy. Naproti tomu nejnižší úroveň vykázaly akciové společnosti s necelými 2000 korunami na hektar a podobně jsou na tom družstva. Důchod ze zemědělské činnosti u fyzických osob ovšem zahrnuje i odměnu za neplacenou práci hospodáře a jeho rodinných příslušníků, podotýká VÚZE.
O mimořádně příznivém loňském výsledku zemědělství už v závěru roku informovali statistici. Podle zpřesněného únorového odhadu Českého statistického úřadu představoval zisk téměř devět miliard korun, zatímco v roce 2003 skončilo odvětví ve ztrátě 2,5 miliardy korun. Za nevídaným nárůstem zisku stojí podle ekonomů jednak vysoký meziroční nárůst produkce, dále zvýšení farmářských cen při poněkud nižším zdražení vstupů a za třetí výrazné posílení přímých podpor.
Česká republika si také měla ze všech zemí unie nejvíce polepšit, pokud se hodnotí meziroční zvýšení důchodů na pracovníka v zemědělství. První statistické propočty z loňského prosince uváděly nárůst o 108 procent. Zpřesněné údaje už naši zemi zařazují na druhé místo při zvýšení důchodu o 68 procent. Na první příčce se tak ocitá Polsko s růstem o 73,5 procenta. Důchody v deseti nových členských zemí v průměru stouply téměř o 54 procent, zatímco v evropské patnáctce pouze o necelé procento.
Připojení k jednotnému trhu unie zvýšilo dynamiku našeho agrárního obchodu. Jeho podíl na celkovém vývozu ČR zůstal vloni zhruba na úrovni předcházejícího roku. Poněkud ale stoupl význam agrárních komodit na celkovém dovozu. Problémem, na který ekonomové upozorňují, je nárůst vývozu surovin, zatímco se dováží více zboží s vyšší přidanou hodnotou. „To je také jednou z příčin, proč stoupá záporné saldo našeho agrárního obchodu,“ připomíná Dušan Vaněk. Jak dodal, na prohloubení schodku v prvním roce členství v EU se výrazně podepsalo zhoršení bilance obchodu s masem. Na zvýšení hodnoty dovozu o 121 procent se přitom rozhodující mírou podílel import vepřového.
Vstup do unie přinesl také zlepšení podmínek na agrárním trhu, dokladuje VÚZE u hlavních komodit. Přestože nadúroda obilí srazila ceny, hodnotí ekonomové souhrnné výsledky pěstitelů jako velmi příznivé, zejména díky vyšším podporám. Ještě lépe skončili pěstitelé cukrovky. Vysoce ziskovou komoditou byla i řepka při započítání přímých plateb (unijní SAPS a národní top-up) ve výši bezmála 920 korun na tunu, jak je ekonomové vyčíslili. Naopak vlivem poklesu farmářských cen si pohoršili bramboráři, a to ještě vloni brali platby z národního dorovnání, na něž už letos nemají nárok. Připojení k EU přineslo zlepšení podmínek pro výrobce mléka, kterým se zvedla cena a k ní dostávali přímou platbu ve výši 44 haléřů na litr, uvádí VÚZE. Loňský rok byl příznivější v porovnání s rokem 2003 rovněž pro chovatele prasat díky růstu cen. Mírné zhoršení nastalo u jatečného skotu a drůbeže.
Výdaje domácností za potraviny z celkových vydání se vloni snížily, a to na 24 procent. Stále však překračují průměrnou úroveň v evropské patnáctce, která je 16 procent. Po dvouletém poklesu stouply spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů - o 3,4 procenta. Nárůst ale zaostával za osmiprocentním zvýšením farmářských cen i cen zpracovatelů, které šly nahoru o 5,4 procenta.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down