Aktuálním tématem v Evropské unii se v souvislosti se zemědělským podnikáním a klimatickými změnami stává rizikový a krizový management. Základním finančním nástrojem řízení rizik v zemědělství je pojištění. Některé členské země je řeší dotací na pojistné. Rozsáhlé škody po krizových situacích, vzniklých v důsledku přírodních katastrof, financují členské státy buď formou jednorázové podpory, anebo ze zvláštních fondů.
Řízení rizik dotacemi pojistného podporuje v souladu s kritérii Zeleného boxu WTO polovina zemí evropské sedmadvacítky. Dvanáct zemí Evropské unie má zaveden fond kalamit. Členské země však nemají jednotná kritéria pro vymezení krizových situací, informovala Ing. Alice Picková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.
K systému zemědělského pojištění mají jednotlivé země Evropské unie různý přístup i z geografického hlediska. Severní státy – Švédsko, Finsko, Dánsko, Velká Británie a Německo – dávají podle Ing. Pickové celému systému menší váhu z důvodu stabilnějších klimatických podmínek. Naopak, jižní státy – Španělsko, Řecko, Itálie a Francie – více podporují systém zemědělského pojištění z důvodu častějšího výskytu katastrofických přírodních pohrom nebo nepříznivých klimatických podmínek, například sucha. Podpory na tlumení chorob zvířat a na ochranu před chorobami rostlin se v Evropské unii řeší na základě Pokynů společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období let 2007 až 2013 (2006/C 319/01).
„O sjednocování systémů řízení rizik a krizí na celoevropské úrovni probíhají diskuse s tím, že se orientují na zvýšení stability příjmů zemědělských podniků,“ potvrdila Ing. Picková. Do popředí zájmu se podle ní dostává pojištění příjmů zemědělců, především s ohledem na probíhající klimatické změny nesoucí s sebou nárůst katastrofických jevů.
Stanoviska evropských orgánů k financování programů
Evropská komise, Evropský parlament i Evropský hospodářský a sociální výbor k financování programů vyjádřily svá stanoviska.
- Návrh Evropské komise (Sdělení Komise Radě o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství KOM(2005) 74 v konečném znění) – financování opatření pomocí jednoho procenta modulace přímo přerozdělovaného členským státům.
- Návrh Evropského parlamentu (Zpráva o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství 2005/2053 (INI) v konečném znění) a EHSV (Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství 2006/C 28/04) – jedno procento modulace nemůže zdaleka pokrýt prostředky potřebné na navržená opatření. Nové členské státy jsou do roku 2013 vyňaty z mechanismu modulace, to znamená existuje návrh financovat programy pomocí určitého procenta z brutto hodnoty zemědělské produkce. Návrh EHSV počítá s použitím národní části obálky EAFRD na financování zemědělských rizik. Tím, že by byly programy risk managementu financovány v rámci programů rozvoje venkova, by byla splněna i podmínka jejich kompatibility s Green Box WTO.
V návrhu příspěvek na pojištění finacovaný s unií
Příspěvek na pojištění je jedním z opatření, které přináší návrh na legislativní úpravy plynoucí ze zdravotní kontroly (health check) společné zemědělské politiky Evropské unie. Návrh (čl. 70) předložila Evropská rada na jejím prosincovém jednání.
Podle zmíněného návrhu by členské státy měly přispívat farmářům na pojištění plodin, zvířat a podniků proti ekonomickým ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými podmínkami, nemocemi zvířat nebo chorobami rostlin a poškozením škůdci. Příspěvek by mohl činit až 65 procent pojistné částky. Přitom 75 procent příspěvku by členský stát kryl z fondu vytvořeného z části dotací z Evropské unie, kterou je možné použít pro zvláště ohrožené sektory (čl. 69). Zbylých 25 procent by hradil daný členský stát.
Návrh definuje jednotlivé nepříznivé faktory, na které by se pojištění s příspěvkem unie a členského státu vztahovalo. Nepříznivými klimatickými podmínkami míní takové, které je možné považovat za přírodní katastrofu, například veliký mráz, krupobití, led, intenzivní deště nebo dlouhotrvající sucho. V případě chorob zvířat by šlo jen o ty, které jsou uvedené v seznamu nemocí zvířat Světové organizace pro zdraví zvířat nebo v příloze k rozhodnutí komise č. 90/424/EEC. Jako ekonomické ztráty návrh označuje jakýkoli dodatečný náklad, který je následkem výjimečných opatření přijatých zemědělcem. Působení nepříznivých faktorů by musel potvrdit příslušný kompetentní úřad členské země. Pojistné plnění by se vztahovalo pouze na ztráty skutečně způsobené nepříznivým faktorem, nikoli na zisk, o který farmář v jejich důsledku do budoucna přišel (například tím, že uhynulá kráva mohla ještě řadu let dojit a rodit telata).
Členský stát by mohl podle návrhu přijmout určitá omezení. Například nárok na pojistné plnění by mohl vzniknout jen v případě, pokud by škodlivý činitel (klimatický jev, škůdce, onemocnění či choroba) zničil více než 30 procent průměrné roční produkce zemědělce. Přičemž průměr by se počítal z předcházejícího tříletého období, anebo z tříletého průměru vycházejícího z předchozí pětileté periody, z níž by se vyškrtla nejvyšší a nejnižší hodnota. Navíc by si členské státy mohly stanovit i maximální výši náhrady.
Finanční příspěvek by nesměl narušovat vnitřní trh pojistných služeb, tj. nesměl by být omezen na pojištění poskytované jedinou pojistnou společností nebo skupinou společností a nesměl by být ani vázán podmínkou, že pojistný kontrakt musí být uzavřen se společností zřízenou v daném členském státě.
Názory zástupců profesních organizací a pojišťoven
Měla by do zemědělského pojištění zasáhnout Evropská unie přijetím nového právního předpisu? Co by měl tento předpis například obsahovat?
Zemědělský svaz ČR,
odpovídá:
Ing. Miroslav Jirovský,
předseda
Již vloni v srpnu a září pracovní skupina při PGRLF zpracovala řadu návrhů, například, aby legislativa EU umožnila podpory nejen na pojištění úrody, ale i na pojištění hospodářských zvířat, aby na tyto účely bylo zvýšeno spolufinancování EU až na 70 % (obdobně jako u Programu rozvoje venkova), nebo aby bylo umožněno poskytnout finanční odškodnění na nepojistitelná rizika. Z technických konzultací s Evropskou komisí vyplynulo pouze to, že je reálné vedle podpory pojištění plodin poskytovat podporu i na pojištění zvířat a že PGRLF může v roce 2009 pokračovat v programu podpory zemědělského pojištění ve stávajícím rozsahu. Prozatím alespoň tento krátkodobý pozitivní výsledek, který chápeme i jako účinné opatření proti dopadům současné finanční a hospodářské krize.
Evropská unie ale již připravila nový legislativní předpis, který v článku 68 umožňuje použít část prostředků převáděných z přímých plateb do Programu rozvoje venkova. Ale podle čl. 69 jen na příspěvky „na pojistné pro pojištění úrody proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy“. Paradoxní ustanovení, neboť za jev se mimo jiné považuje i sucho, které však žádná komerční pojišťovna nepojistí. Článek 70 umožňuje vytvořit vzájemný fond pro choroby zvířat a rostlin, „jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami“. Podmínkou pro uplatnění těchto opatření rovněž je, aby agenda podpory zemědělského pojištění byla převedena na Státní zemědělský intervenční fond jako akreditovanou agenturu. K tomu ale máme určité výhrady, neboť již po řadu let tuto agendu spolehlivě a kvalifikovaně zajišťuje PGRLF. V této nové legislativě nevidíme nějaký posun na podporu propojištěnosti zemědělských podniků, spíše naopak. Proto zemědělci oprávněně vyslovují nové legislativě EU určitou nedůvěru a navrhují, aby národní legislativa umožnila zemědělským podnikům vytvářet si své rizikové rezervní fondy z nedaněného zisku.
Asociace soukromého zemědělství ČR,
odpovídá:
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník
„Rozhodně nepodporuji žádnou další evropskou legislativu k pojištění v souvislosti s přírodními katastrofami či domnělým globálním oteplováním a považuji to za snahu o úspěšné vyřešení domnělého problému problémem skutečným. Jsem přesvědčen, že trh s pojištěním funguje a nahrazovat či modifikovat jej je ekonomická hloupost. Myslím si, že by to nakonec skončilo tak, že daňoví poplatníci by prostřednictvím pojištění na trhu jinak nepojistitelných rizik museli podporovat špatné či vědomě riskantní hospodaření některých zemědělců. S každým takovým návrhem také říkáme, že nevěříme v trh, ale v jeho regulaci. Pokud navíc delegujeme odpovědnost za řešení mimo naše hranice, pak se prostě do značné míry zbavujeme vlivu na způsob toho řešení. Pořád se mluví o liberalizaci, ale skoro nevynecháme příležitost, abychom udělali přesný opak a opět zregulovali něco, co jsme ještě zregulovat zapomněli. Na mnohých příkladech bylo ověřeno, že přínos takových pomocí je pranepatrný, ale dopad značný.“
Agrární komora ČR,
odpovídá:
Ing. Jindřich Šnejdrla,
viceprezident
Zemědělství jako celek je podle našeho názoru evropskou legislativou „zasaženo“ již dostatečně a přijetí nové normy v oblasti zemědělského pojištění by nemělo žádný smysl. Každá členská země si tento problém musí vyřešit sama mimo jiné i proto, že rizika působící na podnikatele v zemědělství jsou značně různorodá a jsou závislá zejména na zeměpisné poloze daného členského státu.
Česká pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Ing. Jiří Havelka,
ředitel zemědělského pojištění
V současné době probíhá diskuse o možnosti sjednocování systému řízení rizik a krizí i na celoevropské úrovni. Osobně se domnívám, že bude velmi komplikované dosáhnout dohody všech členských zemí Evropské unie. Svou roli budou hrát velké regionální, klimatické i geografické rozdíly. Například jih Evropy pravidelně sužují sucha, ve Skandinávii téměř neznají krupobití, ale trápí je celkově nepříznivé klimatické podmínky. Česká republika se nachází uprostřed kontinentu a někdy se zdá, že se u nás křižují všechny živly, které se v celé Evropě potkávají.
Nemyslím si, že další evropské předpisy jsou tou správnou cestou. Naši podnikatelé jsou už i tak dost zatěžováni přebujelou byrokracií a administrativou. Věřím v jednoduchá a jasná řešení a zdravý selský rozum – a v tomto nám Brusel pravděpodobně nepomůže.
Generali Pojišťovna, a. s.,
odpovídá:
Ing. Antonín Brejcha,
vedoucí skupiny zemědělského pojištění
Přijetí nějakého právního předpisu Evropskou unií vidím jako poslední věc, dokud se nevyřeší vůbec otázka formy zásahů Evropské unie do oblasti zemědělského pojištění.
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.,
odpovídá: Zdeněk Brož,
odborný pracovník obchodu a marketingu
Zásah Evropské unie do zemědělského pojištění by se měl týkat vytvoření fondu katastrof, ze kterého by v případě potřeby byly kryty nepojistitelné škody, například sucho. Pokud bude vytvořen fond za přispění Evropské unie, zcela jistě dojde k přijetí nějakého právního předpisu, který stanoví například požadavek komerčního pojištění u zemědělských subjektů, na druhé straně způsob kompenzace u poškozených. V současné době náš stát přes PGRLF podporuje daným procentem uhrazenou část nákladů na zemědělské pojištění. Podle mého názoru by se i na této podpoře mohla Evropská unie podílet.
Agra pojišťovna,
organizační složka pro ČR,
odpovídá:
Mgr. Michael Zetter,
ředitel
Směrnice Evropské unie nejsou nutností, neboť agrární systémy, a tím i potřeba pojištění a systémy zemědělského pojištění jsou v jednotlivých zemích příliš rozdílné. Jakákoli finanční podpora z prostředků Evropské unie pro národní systémy zemědělského pojištění by však pro zemědělské podniky znamenala dodatečné snížení nákladů a následné zvýšení jejich zájmu o pojištění.
Klíčové informace
- Fond kalamit má zavedeno dvanáct zemí Evropské unie.
- O přístupu k systému zemědělského pojištění rozhoduje i zeměpisná poloha.
- Evropská unie hledá cestu k vytvoření jednotného systému pojištění. Ve stadiu návrhu například je, že finanční příspěvek na pojištění by se financoval z evropských i národních zdrojů.
Eva Seifertová
