Podle prezidenta Miloše Zemana by mohly jít dotace z Evropské unie, které se v České republice nepodaří vyčerpat v jednotlivých operačních programech, na opravy památek. Prezident to uvedl minulý týden při návštěvě Karlovarského kraje. Podle ministerstva pro místní rozvoj to ale už není možné, protože termín pro podání žádostí vypršel loni. Na nedostatek prostředků na opravu svých památek si stěžují i malé obce, které v novém plánovacím období EU do roku 2020 na tyto účely nedostanou žádné evropské dotace.
„Existuje možnost převést některé dotace, které by se jinak nevyčerpaly, právě na záchranu kulturních památek, a to nikoli jen památek UNESCO nebo národních kulturních památek,“ řekl Zeman. Dodal, že tuto informaci má od bývalé i současné ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové a Karly Šlechtové.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale reagovalo, že v současné době je tato varianta dávno ze hry. „Převádět nevyčerpané prostředky z evropských fondů na kulturní památky napříč operačními programy již není z časových důvodů možné,“ vzkázal Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva.
Podle prezidenta jde přitom o velké částky. „Podle nejoptimističtějšího odhadu se nevyčerpá devět miliard, podle nejpesimističtějšího až 80 miliard. I když se mezi operačními programy peníze nedají převádět, existuje výjimka právě na kulturní památky. Já sám jsem byl překvapen, ale jak jsem koupil, tak prodávám,“ uvedl Zeman.
Prezident to řekl v reakci na dotaz starosty Horního Slavkova Alexandra Tereka. Starosta si postěžoval, že menší města, jako je Horní Slavkov s rozpočtem kolem 80 milionů korun, nemohou bez dotací opravovat památky. V případě Horního Slavkova by bylo zapotřebí asi 50 milionů korun na opravu kostela, který město převzalo od církve a snaží se jej postupně opravit.
Podle Zemana ale musí zájemci o dotace podat žádost, nejlépe na ministerstvo pro místní rozvoj. „Pokud byste to zaslali na ministerstvo kultury, stejně to přepošle na ministerstvo pro místní rozvoj,“ dodal.
I tato možnost už skončila, žádat o evropskou dotaci na opravy památek šlo naposledy v polovině loňského roku. Tehdy ministerstvo v rámci Integrovaného operačního programu vyhlásilo výzvu na podporu památek UNESCO a národních kulturních památek. Do konce termínu přijalo 19 projektů a poslalo na ně 621 milionů korun.
„Konečné datum způsobilosti těchto výdajů je stanoveno na 31. prosince 2015. Tedy výdaje, které nebudou do té doby proplaceny příjemcům, již proplatit z fondů EU nepůjde,“ upozornil Frček s tím, že šlo o standardní řízení a čerpání v rámci konkrétního operačního programu.
Problém malých obcí
Malým obcím, které v novém plánovacím období EU do roku 2020 nedostanou žádné evropské dotace na opravu svých památek, by měly pomoci národní zdroje, tedy ministerstva kultury a pro místní rozvoj. Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje spolu s poslanci a senátory za region chtějí prosadit, aby obě ministerstva měla od příštího roku ve svých rozpočtech několik set milionů korun na kostelíky, kapličky a boží muka. Už letos by mělo ministerstvo kultury obcím pomoci, řekl poslanec Jan Volný.
„Ministr kultury se sešel s ministrem financí a dohodli se, že nějaké peníze se na památky ze státní pokladny přesunou ještě letos. Mělo by jít o 150 až 200 milionů korun,“ uvedl.
Pozměňovací návrh, jímž se Hnutí Starostové a nezávislí snažilo prosadit ještě do letošních rozpočtů 400 milionů korun, byl podle Volného „velice nestandardní způsob“. Uvedená ministerstva by měla peníze nárokovat do rozpočtů a řešit to v příštích letech systémově. Starostové by to měli při dohadování rozpočtu zdůvodnit a nabídnout metodiku rozdělování peněz. Podle Volného by peníze mohly jít přes kraje.
Podle Pavla Čížka z vedení Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje a starosty Spáleného Poříčí nedostanou obce v nových dotačních programech EU na památky nic. „A vinou toho, že se na ně čerpaly evropské peníze, národní zdroje klesly na minimum. Proto je nutné posílit národní dotace z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva kultury,“ uvedl.
Hnutí Starostové a nezávislí, jehož je Čížek krajským předsedou, se v minulých měsících snažilo posílit o 400 milionů korun národní programy pro venkov ministerstev pro místní rozvoj a kultury. „Prošlo to rozpočtovým výborem, ale sněmovna to nakonec neschválila kvůli nesouhlasu ministerstva financí. Máme ale příslib, že se to dál bude řešit,“ řekl. Národní dotace jednohlasně podpořilo i jednání 120 starostů Sdružení historických sídel.
Program rozvoje venkova, který v minulém plánovacím období financoval opravy přes 900 malých památek, nebude podle Čížka dávat na nic. „Peníze EU půjdou jen na památky UNESCO, národní kulturní památky a na muzea a galerie s roční návštěvností přes 30 tisíc lidí a těch je velmi málo,“ uvedl Čížek. V celé ČR je asi 40 tisíc památek a unijní peníze tak bude možné využít jen na několik set z nich.
Česká republika nicméně patří z pohledu čerpání dotací z unijních fondů k nejhorším zemím. V roce 2013 Česko nedočerpalo 12 miliard korun, loni dalších devět miliard. Letos podle MMR hrozí ztráta až 85 miliard. Peníze, které u nás nevyužijeme, zůstávají k dispozici státům, které problémy s čerpáním nemají a mají připravené vhodné projekty.*
