Zájem o studium na České zemědělské univerzitě v Praze stále roste. Zatímco v roce 2000 studovalo na této škole asi 8700 studentů, letos má už přes dvacet tisíc posluchačů. Univerzita je v současnosti z hlediska jejich počtu třetí v pořadí mezi vysokými školami v Praze a osmá v České republice.
Prorektor pro pedagogickou činnost České zemědělské univerzity (ČZU) prof. RNDr. Jaroslav Havlíček, CSc., informoval týdeník Zemědělec, že počet přihlášek každoročně roste.
Letos se na univerzitu hlásilo více než deset tisíc zájemců, přičemž v průměru je přijat každý třetí.
„Záleží však na tom, na jakou fakultu se uchazeč hlásí. Například na Provozně ekonomickou fakultu, o níž je velký zájem, je přijat každý pátý až šestý zájemce,“ uvedl.
Přestože studium na ČZU láká stále více lidí, její vedení nehodlá počet studentů příliš rozšiřovat. „Chceme se zaměřit více na kvalitu,“ zdůraznil Havlíček. Podle něj studium ČZU nedokončí 25 procent studentů, kdežto celorepublikový průměr je 20 procent. „Jsme zřejmě dost nároční,“ míní Havlíček.
Na druhou stranu absolventi univerzity nemají většinou problémy s uplatněním na pracovním trhu. Do šesti měsíců po ukončení studia najde zaměstnání v agropotravinářském komplexu i v jiných odvětvích 98 procent absolventů, konstatoval.
Studium je podle prorektora pro pedagogickou činnost koncipováno ve třech úrovních, a to bakalářské, magisterské a doktorské, přičemž nejvíce studentů – 11 735 – je evidováno na bakalářském studiu. Na magisterském studiu je zapsáno 5090 a na doktorském 864 studentů.
Ačkoliv v České republice není koncepce celoživotního vzdělávání ještě plně rozvinuta, v rámci tohoto programu studuje na ČZU přes dva tisíce studentů ve 14 střediscích, rozložených téměř po celé republice. Asi tři stovky studentů pak navštěvuje univerzitu třetího věku.
Prorektor pro mezinárodní vztahy prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc., poznamenal, že škola nabízí i studijní programy v angličtině. Podle něj se i díky tomuto programu škola může jako jedna z mála pochlubit vyrovnanou bilancí počtu cizích studentů, kteří přijíždějí studovat na ČZU, a těch, kteří nějakou dobu pobývají v zahraničí. Celkově podle něj jde o více než 600 studentů, z toho polovina cestuje v rámci programu Erasmus. „V poslední době sem přijíždí dost studentů ze Středomoří, Španělé, Francouzi, Italové, tradičně zde studují Němci, Rakušané, Slováci, Poláci, občas i Nizozemci a Skandinávci. Rádi bychom měli od příštího roku víc studentů z Číny,“ podotýká. Část zahraničních studentů přitom studuje na Institutu tropů a subtropů.
Nová fakulta
Zájemci o studium na ČZU si dnes mohou vybrat již z pěti fakult a dvou institutů, a to zmíněného Institutu tropů a subtropů a Institutu vzdělávání a poradenství.
Nejžádanější je ale v posledních letech Provozně ekonomická fakulta (PEF), jejíž základní strategický cíl je spjat s upevňováním mezinárodně srovnatelné pozice. PEF ČZU v Praze patří mezi největší fakulty. V současnosti na ní studuje kolem deseti tisíc studentů. Bohaté zahraniční styky v oblasti pedagogické a výzkumné charakterizují PEF jako rovnoprávného partnera renomovaných evropských a zámořských univerzit, sdělil Havlíček.
Součástí ČZU je pak tradičně Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, která vznikla z Agronomické fakulty v roce 2005. Svým přejmenováním chtěla vyjádřit svůj posun od čistě zemědělsky orientované vzdělávací instituce k šíře koncipovanému studijnímu i vědeckovýzkumnému zaměření moderní univerzity.
Nelze opomenout ani Technickou, dříve Mechanizační fakultu a Fakultu lesnickou a dřevařskou, která byla obnovena po roce 1990.
V letošním roce vznikla nová fakulta, a to Fakulta životního prostředí, kde v současnosti studuje 1800 studentů. Byla ustavena v letošním červenci, kdy se Fakulta lesnická a environmentální rozdělila na dva subjekty: Fakultu lesnickou a dřevařskou a Fakultu životního prostředí. Ta se nyní člení na pět kateder, a to biotechnických úprav krajiny, ekologie a životního prostředí, ekologie krajiny, staveb a územního plánování, vodního hospodářství a environmentálního modelování, které pokrývají celou oblast vzdělání a vědy na fakultě. Fakulta, dle Boloňské deklarace, realizuje plně třístupňový systém studia. „Životní prostředí je tu bráno jako komplex celé řady věd, spojuje v sobě ekologickou a krajinářskou část. Zahrnuje oblasti od hrazení bystřin až po obnovitelné zdroje, urbanistické studie, parky, sady,“ poznamenal Kovář. Na bakalářském stupni například nabízí takové obory, jako je aplikovaná ekologie, krajinářství nebo územní technická a správní služba.
Prorektor pro školní podniky a styk s odbornou veřejností prof. Dr. Jiří Balík připomněl, že ČZU provozuje i školní zemědělský podnik v Lánech a školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy. Ten v současnosti obhospodařuje 6900 hektarů pozemků, z toho 74 hektarů rybníků a vodních ploch. „Lánský podnik hospodaří na 2900 hektarech zemědělské půdy a 12 hektarech vinic. Mimo jiné zajišťuje i udržování genových rezerv vinné révy, české červinky, koní, skotu a prasat a v praxi demonstruje různé způsoby hospodaření v zemědělství,“ sdělil.
Člen Euroligy
Kovář podotkl, že v letošním roce se Česká zemědělská univerzita stala po dvouleté kandidatuře plnoprávným členem Euroleague for Life Sciences (ELLS), neboli Euroligy pro vědy o životě. Jde o síť prestižních evropských univerzit, které spolupracují v oborech managementu potravinových a přírodních zdrojů, zemědělských a lesnických věd, věd o životě, veterinárních věd a environmentálních věd. Jejími členy jsou v současnosti německá Univerzita Hohenheim, Švédská univerzita zemědělských věd (Uppsala), Univerzita přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě ve Vídni, nizozemská Univerzita Wageningen a Centrum pro výzkum Wageningen, Fakulta veterinárních a zemědělských věd v Kodani (Dánsko) a také Varšavská zemědělská univerzita.
Euroliga je podle něj zaměřená na společné studijní programy, mobilitu studentů i učitelů a na zajištění kvality. Výsledkem těchto aktivit budou vysoce kvalifikovaní absolventi, kteří budou dobře připraveni na požadavky evropského i mezinárodního trhu. Navíc, prostřednictvím sdílení odborných znalostí a zdrojů, tato síť zvýší národní a mezinárodní pozici a potenciál všech partnerských univerzit, jako součást rozvoje a realizace jejich studijních programů. Doplnil, že během čekatelské doby museli prokázat schopnost organizace seminářů a podobně. „Příští rok tady pořádáme centrální konferenci Euroligy,“ doplnil Kovář.
Věda a výzkum
ČZU v Praze rozvíjí podle svých představitelů také bohatou vědeckovýzkumnou činnost. Zaměřuje se dlouhodobě na vědní obory, které pokrývají jednotlivá stadia potravinového řetězce od přírodních vstupů kombinovaných s lidskou prací, přes technicko-technologické aspekty produkce a zpracování, až po hodnocení dopadů produkce na životní prostředí, sociálně-ekonomické souvislosti a kvalitu života.
Výzkum je financován jak ze zdrojů veřejných, tak privátních, domácích i zahraničních. Úspěšnost v získávání zdrojů na podporu výzkumu na ČZU v Praze setrvale roste, v posledních letech výrazně překročila částku sto milionů korun ročně, například v roce 2005 získala na výzkum a vývoj více než 190 milionů korun z externích zdrojů, letos již přes 210 milionů korun a podílí se tak na více než pětině celkového rozpočtu univerzity. ČZU v Praze je podle Havlíčka také jednou z významných institucí v rámci ČR, která formou výzkumných projektů přispívá k rozvojové pomoci vybraných zemí tropů a subtropů. V současnosti jsou to zejména projekty řešené ve spolupráci s FAO či UNIDO.
Zuzana Fialová
