Obchodní řetězce se se svými privátními značkami stávají konkurentem běžných značek výrobců. Mají možnost rozhodovat o výši marží i umístění na pultech obchodů. Vyplývá to ze zveřejněných závěrů šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které úřad představil v úterý. Šetření se zabývalo trhem potravin u pěti základních komodit. Obchodní strategii řetězců u privátních značek kritizuje Agrární komora ČR, podle níž se diskriminují výrobky českých producentů. Sama se kvůli tomu na ÚOHS již obrátila.
Šetření úřadu dospělo k tomu, že na českém trhu nedochází k porušování hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani k náznaku případných kartelových dohod. V období od roku 2018 zkoumal úřad i růst podílu potravin prodávaných pod značkami přímo obchodních řetězců. V ČR je to například značka Jarmark Kaufland, Clever v obchodech Billa nebo Pilos, Pikok nebo Argus v řetězci Lidl.
Úřad se zaměřil na kuřecí maso, mléko, vejce, máslo a mouku. Rostoucí podíl privátních značek zaznamenal úřad u čerstvého mléka, kde je nyní poměr 75 procent vlastních značek vůči 25 procentům takzvaně brandových produktů, tedy značek výrobců potravin. U trvanlivého mléka se poměr výrazně neměnil, podíl značek řetězců je 70 procent. Opačná situace je u másla, kde tyto produkty tvoří jen čtvrtinu sortimentu. U mouky tvoří vlastní značky 80 procent sortimentu a jsou velké rozdíly v cenách.
U potravin, kterými se šetření ÚOHS zabývalo, byl rozdíl v cenách privátních značek a běžných produktů spíše nízký nebo nezanedbatelný, značný rozdíl je pouze u mouky. Úřad uvedl, že u kuřecího masa jsou velké rozdíly v maržích obchodníků. Letos na začátku února byla na jeden kilogram mraženého celého kuřete průměrná absolutní marže u značek od výrobců 14,81 Kč, u vlastních značek to bylo 4,18 Kč.*
