02.09.2009 | 02:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Úřad pro posuzování rizika

Od roku 2002 se různými otázkami zdravotní nezávadnosti potravin a krmiv zabývá speciální Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Poskytuje nezávislé vědecké poradenství ve všech otázkách, které se týkají této oblasti, včetně zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek i ochrany rostlin. Všímá si však i otázek výživy, sbírá a analyzuje s tím související údaj. Odhaduje i možná nová rizika. Součástí jeho práce je i komunikace s veřejností o všech otázkách, které má ve své kompetenci. Případy, jimž se úřad věnoval v loňském roce, zveřejnil ve své souhrnné zprávě za toto období.

Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) jsme se na stránkách Zemědělce letos již několikrát zabývali, a to zejména v souvislosti s konferencí, která se v době našeho předsednictví Evropské unii konala v Praze. Je třeba zopakovat, že stanoviska úřadu jsou důležitým podkladem pro jednání, rozhodování a legislativní činnost Evropské komise, parlamentu a rady. Jak je vidět zejména v případě posuzování nových GM plodin, jeho názor není rozhodující. Rada ministrů zemědělství i příslušný řídící výbor, který návrh na schválení plodiny posuzuje, většinou přihlédnou i k jiným věcem, zejména k etickým či náboženským postojům a také k údajně převládajícím názorům konzumentů.
Za fungování úřadu odpovídá správní rada, která také kromě jiného jmenuje výkonného ředitele úřadu a členy vědeckého výboru i vědeckých komisí. Řediteli pomáhá poradní sbor složený ze zástupců odpovídajících subjektů v členských státech. U nás je partnerem EFSA Úřad pro potraviny, který je součástí komoditní sekce ministerstva zemědělství. Vědecká stanoviska a doporučení úřadu poskytuje vědecký výbor a vědecké panely, z nichž se každý zabývá konkrétní oblastí hodnocení rizik. Vědecký výbor koordinuje jejich práci a řeší záležitosti, které jdou napříč všemi obory. Počet vědeckých panelů se loni rozrostl z devíti na deset. Pracují v nich přední odborníci z členských zemí Evropské unie.
Vědecké výstupy z EFSA je možné rozdělit do dvou hlavních hromádek, a to na stanoviska vědeckého výboru a jednotlivých panelů a na ostatní vědecké závěry. K nim například patří různá sdělení, doporučení nebo návody. Podle zmíněné zprávy za loňský rok se celkový počet vědeckých výstupů úřadu loni ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobil a přiblížil se pěti stovkám. Velký objem práce představovalo loni mimo jiné posuzování vhodnosti zdravotních tvrzení na obalech potravin. Pro představu o činnosti úřadu se podíváme blíže na některé jeho loňské závěry, ať již pocházejí z vědeckého výboru nebo jednotlivých panelů.
Klony nejsou rizikové
V loňském roce se EFSA vyjadřovala ke klonování zvířat z hlediska zdraví klonů i jejich potomstva, nezávadnosti potravin z jejich produktů a možných rizik pro životní prostředí. Vzhledem k malému množství dostupných dat pro ostatní druhy klonovaných zvířat vydal úřad po prozkoumání existujících údajů a veřejné konzultaci stanovisko pouze pro skot a prasata. Z jeho hlavních závěrů plyne:
* většina klonovacích technik může produkovat zdravý skot a prasata, zdravé je i jejich potomstvo, nicméně klonovaná zvířata i náhradní matky mívají více zdravotních potíží, než běžná populace a také větší mortalitu,
* neexistuje žádný náznak nějaké odlišnosti klonovaných zvířat a jejich potomstva, pokud jde o bezpečnost produktů z nich pocházejících (mléka, masa) a jejich možný dopad na zdraví konzumentů,
* nejsou důvody pro obavy, že by klonovaná zvířata nebo jejich potomci mohli představovat nějaké riziko pro životní prostředí.
Úřad však připomněl, že ke svému posouzení neměl k dispozici dostatečné množství údajů. Doporučil proto další studium klonovaných zvířat a jejich potomstva v průběhu jejich života a také další prověřování produktů. Prozkoumat by se měly i klony jiných druhů zvířat. Prostudovat je nutné i choroby a mortalitu klonů. EFSA připomíná, že při svém stanovisku nebere v úvahu etické otázky.
Aktuální problémy Úřad musel také rychle reagovat na aktuální rizika bezpečnosti potravin. Loni šlo hlavně o známou aféru s melaminem v čínském mléce, minerální olej ve slunečnicovém oleji z Ukrajiny a dioxiny v mase irských prasat. Po získání potřebných analytických dat a zhodnocení možného ohrožení spotřebitelů, došel EFSA k závěru, že kontaminovaný ukrajinský olej sice nebyl vhodný ke konzumaci, ale na druhé straně nepředstavoval příliš velké zdravotní riziko. V případě melaminu neřešil úřad přímo otázku konzumace znečištěného mléka, které se do Evropy nedostalo. Zvažoval však možné ohrožení zdraví po požití sušenek a čokolády, při jejichž výrobě se toto mléko používalo. Podle EFSA množství melaminu, kterému prostřednictvím těchto výrobků byly Evropané vystaveni, nebylo důvodem k obavám. Maximální možná denní dávka však mohla být podle odborníků překročena v případě, že by děti konzumovaly zároveň obě potraviny obsahující melamin, tedy sušenky i čokoládu. Na EFSA se Evropská komise obrátila i po vypuknutí aféry s dioxiny v irském vepřovém mase. Podle úřadu by sice v případě konzumace velkého množství tohoto masa během celé doby, kdy bylo v oběhu, mohlo dojít k překročení maximální tolerovatelné týdenní dávky, ale ani to by nevedlo k nepříznivým zdravotním dopadům na zdraví konzumenta. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře bylo po 90 dní kontaminováno deset procent vepřového masa v Irsku. Zátěž organismu dioxiny mohla podle úřadu vzrůst zhruba o deset procent.
Welfare i pro ryby Asi polovina ryb, které se dostávají na stůl Evropanů, pochází z umělých chovů. Evropská komise proto požádala EFSA, aby posoudil, jak různé systémy chovu ovlivňují welfare hlavních druhů ryb. V loňském roce přijal panel pro zdraví zvířat a welfare pět stanovisek k hlavním druhům ryb chovaných v Evropě. Šlo o lososa, pstruha, úhoře, pražmu a kapra. Potenciálním rizikem pro welfare těchto druhů ryb je podle stanoviska panelu:
- špatná kvalita vody, která může mít dopady na zdravotní stav ryb,
- limitovaná dostupnost veterinárních léčiv,
- potrava, která neobsahuje základní výživové faktory odpovídající nárokům jednotlivých druhů ryb a problémy vzniklé změnou jejího složení nebo špatným skladováním.
Protože různé podmínky v chovech ovlivňují různé druhy chovaných ryb odlišně, EFSA doporučil stálý monitoring. Podle názoru členů příslušného panelu je také třeba zaměřit výzkum na nalezení co nejvhodnějšího krmiva, nejpříznivější hustoty chovu a vývoj veterinárních terapeutik a vakcín pro ryby.
Potraviny a nebezpečí rezistentních baktérií
Panel pro biologická rizika se zabýval chorobami z potravin, zejména přenosnými spongiformními encefalopatiemi, z nichž nejznámější je BSE (nemoc šílených krav), potravinářskou mikrobiologií, hygienou potravin a nakládání s odpady. Na prvním místě v loňské práci panelu však figurovala rezistence (odolnost) baktérií k běžným léčivům. Ta představují zvyšující se biologické riziko. Jen ve státech unie zabijí každý rok několik tisíc lidí. Panel se rozhodl analyzovat nakolik tyto nebezpečné baktérie mohou pocházet z potravin a jak jejich přítomnost může ovlivnit zpracování surovin. Konečný závěr vyšel loni v srpnu po předcházející veřejné konzultaci, v níž dostal EFSA podklady od Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropské agentury pro medicínu, národních institucí pro bezpečnost potravin a potravinářského průmyslu. Podle závěru panelu používání antibakteriálních látek v potravinovém řetězci významně přispívá k narůstajícímu počtu různých druhů baktérií odolných vůči léčivům. Do potravin tyto baktérie přecházejí ze zvířat prostřednictvím živočišných výrobků. Dalším zdrojem jsou čerstvé produkty vypěstované na půdě zavlažované kontaminovanou vodou. Nebezpečné mikroorganismy se však do potravin mohou dostat i během manipulace, dopravy a přípravy. Většinou jde o rezistentní salmonely a kampylobakter. Salmonely jsou zejména v kontaminovaném drůbežím mase, vejcích, vepřovém a hovězím mase a kampylobakter v drůbežím mase. Produkty živočišného původu jsou také potenciálními zdroji zlatého stafylokoka (Stapfylococcus aureus) rezistentního na meticilin, což zvyšuje rizika plynoucí z potravin. V mase drůbeže, vepřovém či hovězím mohou být také baktérie odolné vůči cefalosporinu, drůbež je hlavním zdrojem mikroorganismů rezistentních vůči fluoroquinolonu. Panel doporučil preventivní opatření, jímž je zejména správná hygienická praxe ve všech stádiích řetězce produkce potravin.
Dusičnany v zelenině
Další panel věnovaný kontaminatům v potravinovém řetězci se loni vypořádal s problémem, zda přínosy, které představuje doporučovaná konzumace zeleniny převažují nad možným rizikem obsahu dusičnanů v ní. Dusičnany (nitráty) se objevují přirozeně v potravinách a jsou také schváleným potravinářským aditivem (přísadou). Nacházejí se v ovoci, zelenině, masných výrobcích a pitné vodě. Jejich koncentrace je větší v listech než v semenech nebo hlízách či dužnině a také se velmi mění podle intenzity hnojení nebo vystavení slunečnímu záření. Zatímco nitráty samy o sobě jsou relativně netoxické, pokud se zredukují na nitrity (dusitany) nebo oxid dusnatý, mohou být pro zdraví nebezpečné.
Panel analyzoval data o obsahu nitrátů v zelenině u 42 tisíce vzorků, které pocházely z členských států EU a Norska spolu s databází spotřeby potravin. Podle jeho názoru ve vyvážené dietě zelenina a ovoce mohou představovat více než polovinu nebo 2/3veškerého příjmu nitrátů. Panel prozkoumal různé dietetické scénáře založené na příjmu zeleniny a ovoce v množství 400 g na osobu a den doporučené Světovou zdravotní organizací (WHO). Příjem nitrátů je podle něj srovnatelný s přijatelným (akceptovatelným) denním příjmem (ADI, acceptable daily intake) pro nitráty. Většina Evropanů konzumuje denně méně dusičnanů, než představuje ADI. Ani u vegetariánů a veganů není pravděpodobné, že by ADI překročili. Rizikovým faktorem však není ani tak množství zeleniny, které člověk sní, ale její druh. Ve větším ohrožení jsou lidé, kteří jedí velká množství listové zeleniny. Přes všechny tyto skutečnosti došel panel k závěru, že přínosy z konzumace zeleniny převažují na možnými riziky.
Škůdci na plodinách
Loni požádala EFSA panel pro zdraví rostlin, aby připravil návod na hodnocení rizika působeného škůdci v členských státech a ostatních partnerských zemích. Hodnocení rizika mělo ospravedlnit fytosanitární opatření, která požaduje legislativa unie. Veřejná konzultace návodu začala až na počátku letošního roku. Loni připravil panel 30 stanovisek k působení škůdců na rostlinách. Šlo o různé škůdce banánů a citrusů ve francouzských zámořských departmantech. Ze závěrů vyplývá, že většina studovaných škůdců může ohrozit produkci potravin v těchto francouzských územích. Tito škůdci by se měli dostat na seznam škodlivých organismů, který vede EU.
Nová ohrožení
EFSA se snaží vyhledávat i nově se objevující rizika. Vychází i z údajů Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Jedním z nejaktuálnějších nových rizik jsou klimatické změny, které se pravděpodobně promítnou do zdravotního stavu plodin, jejich výnosů, kvality půdy, používání pesticidů i veterinárních drog. Vlivem extrémního počasí a jeho výkyvů se může objevovat více mykotoxinů v obilí, do našeho pásma se budou šířit teplomilní škůdci i dříve pro nás neznámé choroby zvířat. Veškeré údaje o rizicích, které mohou vyvolávat klimatické změny, začala EFSA sbírat od počátku letošního roku.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down