Úroda chmele loni v Olomouckém kraji kvůli suchu klesla o čtvrtinu na 733 tun z 998 tun v roce 2021. Plocha chmelnic zůstala na 621 hektarech, průměrný hektarový výnos se ale v roce 2022 snížil na 1,18 tuny z předloňských 1,61 tuny. Vyplývá to z údajů České statistického úřadu.
Loňský hektarový výnos chmele byl v Olomouckém kraji podle ČSÚ nejvyšší ve srovnání s výnosy této plodiny v Ústeckém, Středočeském a Libereckém kraji, kde chmel také pěstují. Krajské množství sklizeného chmele představovalo 16,5 procenta z celkové produkce chmele v České republice, která loni obnášela zhruba 4500 tun. Nejvyšší úroda chmele z poslední doby v Olomouckém kraji zaznamenali v roce 2016. Zemědělci tehdy podle ČSÚ sklidili 1093 tun chmele s průměrným výnosem 1,92 tuny na hektar, což bylo nejvíce za uplynulých 15 sledovaných roků. V následujících letech sklizeň kolísala. Nejnižší byla v roce 2018, kdy obnášela 586 tun. Předloni pak vzrostla na 998 tun. Sklizeň chmele byla loni v Česku nejhorší za deset let a průměrný hektarový výnos byl nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se loni sklidilo 4452 tun chmele proti předloňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla podle pěstitelů dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. ČR patří mezi světové lídry v produkci chmele. Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. V ČR se spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce. Chmel zůstává jednou z nemnoha položek agrárního zahraničního obchodu, u nichž má Česko dlouhodobě kladné saldo. Na vývoz míří ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny. Kromě nejznámějšího Žatecka se chmel pěstuje také v okolí Úštěka na Litoměřicku a na Tršicku mezi Přerovem a Olomoucí.*
