Urychlit generační obnovu

Předpokladem posílení životaschopnosti evropského zemědělství a jeho konkurenceschopnosti je generační obnova lidí, kteří v něm pracují. Je zapotřebí, aby za pracovníky, kteří odcházejí na odpočinek, přišli mladí nástupci. Aby do hospodářství investovali, modernizovali je a spojili s ním svůj život a existenci. Větší zapojení mladých do zemědělství je jedním z cílů Evropské komise.

 Pokud se najdou mladí lidé, kteří se chtějí zemědělství věnovat, se musí potýkat s nemalými problémy. Kvalitní zemědělské půdy je málo, její získání není lehké a také nijak laciné. Modernizace farem vyžaduje peníze, ale přístup k bankovním půjčkám není snadný. Začínajícím zemědělcům také chybí zkušenosti – potřebují kvalitní vzdělávání a poradenství. Toho, jak zdůrazňuje ve své zprávě o generační obnově v zemědělství unie Evropská komise, jsou si tvůrci budoucí podoby společné zemědělské politiky vědomi, a proto se ve velké míře snaží při reformě pozici mladých farmářů ulehčit. Komise připomíná, že již dnes existují některá opatření zaměřená na tuto oblast, například podpora předčasného odchodu do důchodu či pomoc pro začínající zemědělce.
Přestože zmíněná zpráva Evropské komise vyšla v těchto dnech, obsahuje bohužel informace z roku 2007. V té době jsme byli členy unie pouze tři roky a pro Bulharsko a Rumunsko to byl rok vstupu do společenství. Komise stáří údajů zdůvodňuje tím, že rok 2007 je poslední, z něhož jsou k dispozici data o struktuře zemědělských subjektů. Výsledky z posledního zemědělského censusu z roku 2010 budou k mání až koncem letošního roku.
Růst farem snižuje počet pracovních míst V roce 2007 bylo v evropské sedmadvacítce zhruba 13,7 milionu zemědělských hospodářství s průměrnou velikostí 13 hektarů využitelné zemědělské půdy nebo s ekonomickým výsledkem kolem 11 ESU. (1 ESU standardní hrubá marže z veškeré ekonomické činnosti ve výši 1200 eur za rok). Zpráva komise připomíná, že ve srovnání s předchozími roky jde o nárůst (ač se zmíněná průměrná velikost zdá ve srovnání s realitou v České republice poměrně malá). Mezi roky 1995 a 2007 se totiž průměrná velikost usedlostí rozrostla ze 17 na 22 ha a z 15 na 24 ESU v zemích evropské patnáctky. Ve dvanáctce nováčků to bylo mezi roky 2003 a 2007 zvýšení z 5,3 na 6 ha. Zároveň se samozřejmě zmenšoval počet farem. Od roku 1975 do roku 2007 jich v devítce zemí společenství (Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie) ubylo více než 2,6 milionu, přičemž jen v Itálii a ve Francii to bylo téměř o 1,8 milionu usedlostí. Ve všech členských zemích devítky mizelo ročně v průměru 83 tisíc zemědělských subjektů. Tyto změny doprovázel pokles pracovních míst v zemědělství. Význam zemědělství jako poskytovatele pracovních míst se v celé unii snižuje. V zemích evropské sedmadvacítky se během let 2000 až 2007 omezily nároky na pracovní vstupy do zemědělství v evropské sedmadvacítce v průměru o 21 procent, z toho v původní patnáctce o 13 procent. Komise připomíná, že v některých nových členských státech byl pokles daleko výraznější, například v Estonsku o 49 procent, Rumunsku o 40 procent, v Bulharsku a Slovensku o 36 procent.
Jen částečný úvazek V roce 2007 pracovalo v zemědělství sedmadvacítky téměř 27 milionů lidí.
Uvedené údaje o počtu pracovníků v zemědělství zahrnují i osoby, které byla v tomto odvětví zaměstnány jen na částečný úvazek. Průměrný počet lidí pracujících na plný úvazek na jednom hospodářství se v unii značně lišil. Největší hodnoty dosáhl v České republice, a to 3,5 osoby na plný úvazek na podnik, nejmenší na Maltě – 0,4 pracovníka na plný úvazek na farmu. V průměru vykázala evropská patnáctka 51 procent lidí na plný úvazek, evropská dvanáctka jen 24 procent.
Sám sobě šéfem
V zemědělství unie je velký podíl lidí samostatně výdělečně činných (54 procent) na rozdíl od ostatních odvětví ekonomiky, v níž šlo v roce 2008 o méně než 15 procent. Podíl samostatné výdělečné činnosti v zemědělství je větší u starších lidí, zejména u těch, kteří již překročili věk běžný v dané zemi pro odchod do důchodu.
Mladých ubývá Populace evropských farmářů rychle stárne. Zpráva uvádí, že na každého zemědělce mladšího 35 let připadá v unii devět hospodářů starších než 55 roků. Tento problém je výraznější v evropské patnáctce než ve dvanáctce nováčků. Například v Polsku připadá na jednoho starého farmáře 0,35 mladého, v Portugalsku je tento poměr na jednoho starého 0,03 mladého zemědělce. V průměru představují mladí zhruba šest procent ze všech držitelů farem. Největší je tento podíl v Polsku, kde mladí vedou 12,3 procenta usedlostí, na druhém místě je ČR s 9,8 procenta, na třetím Rakušané s 9,7 procenta následované Finy a 9,1 procenta.
Na druhou stranu starší farmáři představují asi 55 procent držitelů farem v celé sedmadvacítce. Největší zastoupení mají v Portugalsku (73,4 procenta), Bulharsku (70,3 procenta) a Rumunsku (67,5 procenta). Podobně je tomu v některých částech Itálie, Španělska a Velké Británie. Podíl mladých farmářů se v letech 2003 až 2007 snížil, zatímco procento jejich starších kolegů vzrostlo.
V EU-15 počet mladých manažerů klesal mezi roky 2000 a 2007 prudčeji (o 47,6 procenta) než celkový počet zemědělských manažerů - ten klesl o 15,3 procenta.
Podobný průběh byl i v EU-12, kde ve zmíněné době zmizelo 36,7 procenta mladých šéfů farem a celkový úbytek této profese dosáhl 8,4 procenta. A zpráva podobně konstatuje, že ve zmíněném období se v některých členských zemích rozrostla pouze skupina starších manažerů. Jak mladí, tak i starší farmáři údajně vedou většinou malá hospodářství. Přičemž mladí zemědělci pracují na malých farmách častěji v zemích dvanáctky než ve státech původní patnáctky.
Staří vedou hlavně malé usedlosti Věkové rozložení držitelů farem ukazuje, že na většině malých farem hospodaří starší zemědělci. Nasvědčuje o tom údaj zprávy, že usedlosti s méně než dvěmi hektary zemědělské půdy vedou ze 62 procent lidé nad 55 roků. S rostoucí velikostí farem podíl hospodářů této věkové kategorie klesá. Podíl mladých farmářů v unii je u podniků s výměrou nad deset hektarů kolem deseti procent. V roce 2007 obhospodařovali mladí farmáři 8,6 procenta využitelné zemědělské půdy v celé evropské sedmadvacítce, 8,2 v EU-15 a 9,7 v EU-12.