06.06.2012 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Usiluje se o posílení rozpočtu

Pracuje se na tom, aby rozpočet ministerstva zemědělství byl posílen o 2,1 miliardy korun. Z toho by šlo 660 milionů korun na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, u něhož se ještě nedávno zvažovalo o útlumu. Asi 900 milionů korun by mělo směřovat na dofinancování Programu rozvoje venkova. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Veleba v rámci kulatého stolu zemědělců s hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem a radním Josefem Matějkem v Krucemburku.

Na setkání, v jehož rámci si zúčastnění prohlédli i Zemědělskou a.s. Krucemburk a Družstvo vlastníků půdy a majetku Slavíkov, připomněl, že 300 milionů korun by mělo mířit na národní dotace, které by se měly dostat na obvyklou úroveň 1,1 až 1,2 miliardy korun. První vlaštovka se objevila i u podpor top-up, kam by mělo jít 300 milionů korun. „Dostali jsme pokutu za nadnormativní zásoby potravin při vstupu do EU a ČR soud vyhrála, vrácených 300 milionů korun by tak mělo jít do top-up,“ podotkl s tím, že co se týká slučování institucí, vetovali přechod agentur pro zemědělství a venkov pod Státní zemědělský intervenční fond. „Myslím si, že agentury musí zůstat,“ konstatoval. K potravinám připomněl, že vloni saldo dovozu potravin je minus 37 miliard korun.
Hejtman na setkání poznamenal, že prioritou kraje je zajištění čisté vody a péče o krajinu. Čistá voda významným způsobem ovlivňuje dvě lokality, a to Vírskou a Švihovskou přehradu a na to navázané hospodaření. Pro Želivku se podařilo ustavit pracovní orgán, složený z významných představitelů ministerstev a z ostatních oblastí tak, aby i zemědělci tam měli svůj hlas. „Snažíme se, aby byla vyvážená spolupráce mezi lesáky a zemědělci a v případě, že dojde k jakémukoliv jednání, aby zazněl náš hlas,“ poznamenal Běhounek s tím, že jsou znepokojeni tím, že Česká republika ztrácí strategickou nezávislost na potravinách. Vysočina si musí zemědělskou strukturu a prvovýrobu udržet,“ řekl. „Když budeme rezignovat na obdělávání půdy, bude to špatně,“ doplnil.
Radní připomněl, že Kraj Vysočina je intenzivní zemědělská oblast. Významná část práceschopného obyvatelstva, asi 20 procent, v tomto kraji jsou zemědělci a pracující v navazujícím odvětví. Na druhou stranu ve všech plánech a prioritách kraje se velká priorita dává vodě. Chceme, aby se nám podařilo to, aby voda byla spojená se zemědělstvím a venkovem, řekl.
Ředitel ZAS Krucemburk Jiří Chytil poznamenal, že vývoj zemědělství v tomto regionu vystihuje vývoj a.s. Krucemburk. „Musím začít nepovedeným transformačním zákonem, kdy zemědělské družstvo Křížová, které mělo asi 1500 hektarů a za pět milionů majetku. Po roce 1990 přicházeli na řadu spekulanti, kteří na potvrzení toho, že mají doma králíkárnu, chtěli vykrývat majetkové podíly a hrozilo, že zaměstnanci, kteří tady zůstanou a zachovají si majetkové podíly v družstvu, budou ti nejhloupější,“ podotkl a dodal, že v roce 1995 založili akciovou společnost. V roce 1996 navýšili jmění a v tu chvíli si podle Chytila uvědomili, že rozvoj výroby je úplně prioritní věc. Začali proto hledat možnosti k rozšíření výroby. Většinou však již přišli pozdě. „V roce 2000 jsme měli 4000 hektarů a v roce 2008 jsme koupili další společnost, s.r.o. v sousedství, která měla v pronájmu 700 hektarů. Takže bychom měli mít teoreticky 4700 hektarů, ale nemáme, máme necelých 4000 hektarů. Půda totiž vydávala soukromým hospodářům a zastavovala se,“ uvedl Chytil, jehož podnik hospodaří převážně v Chráněné krajinné oblasti a kromě rostlinné výroby se zabývá produkcí mléka.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down