Úspěch družstva stojí na lidech

Najít zemědělské podniky, které jsou schopny investovat, mají tradičně pevné vztahy s odběrateli, dlouhodobé smlouvy s vlastníky půdy a stabilizovaný kádr kvalitních pracovníků s nadprůměrnými platy, není v podmínkách našeho zemědělství běžné. Zemědělské obchodní družstvo Agrispol Mořice však k takovým patří a jak říká jeho předseda Jaromír Řezáč, není to jen tím, že hospodaří v příznivých podmínkách na pomezí úrodné Hané.

Družstvo vzniklo v roce 1992 jako nenástupnická organizace původního místního zemědělského družstva. Po jeho založení následovalo hromadné vypořádání nároků jak vůči původnímu podniku, tak i vůči restituentům, jejichž podíly byly z valné části převedeny na podíly členské. Nový subjekt tak nebyl zatížen transformačními a restitučními závazky. „V rámci obchodního zákoníku jsme družstvo jako právní formu, u které jsme zůstali, maximálně modernizovali, takže stanovy dávají určité záruky pro stabilitu podniku i pro bankovní instituce, se kterými spolupracujeme,“ vysvětluje předseda. Základní jmění společnosti činí zhruba 60 milionů korun a její loňský obrat se pohyboval kolem 67 milionů korun.

Podnik potřebuje tým

„Podnik může fungovat pouze tehdy, když má kvalitní tým pracovníků, a to nejen v managementu, ale také v samotném provozu. V transformačním období výrazně vzrostla produktivita práce, zejména v živočišné výrobě, a tím klesla i potřeba pracovníků. V podniku tedy zůstali jen ti nejkvalitnější. Tím se podařilo stabilizovat kádr a dnes v podstatě nemáme fluktuaci. A netýká se to jenom lidí v předdůchodovém věku, ale i těch mladých, kteří v družstvu zůstávají,“ konstatuje Řezáč a dodává, že kvalitní práci je třeba také slušně zaplatit.
Výkony na pracovníka jsou v Mořicích vysoké, což dokládá i skutečnost, že se družstvo letos umístilo v soutěži Zemědělského svazu ČR v rámci své kategorie na třetím místě. Vysoká produktivita práce s sebou nese i vyšší mzdy. Mimořádně příznivý loňský rok znamenal pro družstvo osm milionů korun zisku, což jeho pracovníci také pocítili ve svých peněženkách. Zdejší průměrná mzda totiž vyšplhala až 16 700 korun měsíčně, což je výrazně nad celorepublikovým průměrným platem v odvětví.
Těsně po vzniku družstva v něm pracovalo asi 150 zaměstnanců včetně těch v přidružené výrobě, která spočívala v šití obuvnických svršků pro Svit Zlín. Po jejím ukončení a výrazné restrukturalizaci dnes podnik zaměstnává asi 50 lidí, a to i při relativně vysokém zatížení živočišnou výrobou. „Vyprofilovali jsme se do podoby podniku s intenzivní zemědělskou výrobou, což mluví proti případné diverzifikaci našich příjmů. Část lidí využíváme i ve službách při sklizni obilovin i cukrovky, což řeší využití pracovníků v době sezóny,“ vysvětluje Řezář.
Na řízení družstva a administrativě se v současné době podílí pouze deset pracovníků, což je podle jeho slov nejnižší možný počet, který však vyžaduje kromě kumulace činností u jednotlivých řídících pracovníků nejen odbornost, ale také spolehlivost. „V tak malém řídícím kolektivu už nelze jednotlivé pracovníky detailně kontrolovat. Je to především o důvěře, a také o výrazných pravomocích spojených s osobní odpovědností za svěřený úsek,“ upřesňuje předseda. Kromě něj řídí v družstvu úsek rostlinné výroby hlavní agronom s agronomem provozním, který má zároveň na starosti agendu bezpečnosti práce, vodní hospodářství a životní prostředí. Dva vedoucí pracovníci jsou v živočišné výrobě. Nákup i provoz zemědělské techniky zajišťuje mechanizátor, administrativu vede hlavní ekonomka se dvěma účetními a sekretářka předsedy družstva zároveň obstarává personalistiku a kompletní evidenci půdy.

Intenzivní zemědělství

Agrispol Mořice je svým zaměřením typickým zemědělským podnikem pro Hanou. V nadmořské výšce kolem dvou set metrů provozuje na výměře zhruba 1350 hektarů intenzivní rostlinnou i živočišnou výrobu. Nosnými produkty jsou potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, řepka a na výměře kolem 200 hektarů také cukrovka. Vzhledem k tomu, že podnik má poměrně velkou živočišnou výrobu, část rostlinné produkce představují krmné plodiny. Družstvo má zhruba 280 dojných krav českého červenostrakatého plemene s užitkovostí téměř 6700 litrů v chovu s uzavřeným obratem stáda. Celkem je v podniku přibližně 600 kusů hovězího dobytka všech kategoriií, z toho ročně odchází na jatka kolem stovky vykrmených býků. Družstevní chov prasat obnáší kolem 130 prasnic a podnik expeduje prasata z výkrmu v celkovém objemu zhruba 300 tun vepřového masa ročně.
Do živočišné výroby podnik poměrně masivně investoval. V roce 1997 převedli veškerý chov skotu do jedné stáje zrekonstruované na volné ustájení a z dalšího zastaralého objektu vznikla dojírna a porodna. To vše celkem za zhruba 12 milionů korun. Druhou větší investicí byla před dvěmi lety rekonstrukce výkrmny prasat s kapacitou 1100 prasat s volným ustájením na hluboké podestýlce. Obě tyto investice podnik realizoval s podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. V současnosti družstvo v rámci operačního programu rekonstruuje za 2,5 milionu korun stáje pro odchov selat ve spolupráci s firmou Farmtec, kde bude uplatněno roštové ustájení. Také v oblasti rostlinné výroby investoval podnik do moderních technologií. Jenom v letošním roce nakoupil s pomocí operačního programu rozmetadlo Bergmann a za přispění PGRLF výkonný traktor Fendt.

Odbyt na dosah

Má-li zemědělský podnik blízko své odběratele, je to určitě výhoda, ještě lepší však je, když mu tito odběratelé částečně také patří. „Pro nás je velmi důležitý náš akciový podíl ve společnosti Milkagro, která je majoritním vlastníkem Mlékárny Olma, takže jejím prostřednictvím tam máme jistý a stálý odbyt mléka. Od okamžiku, kdy Milkagro vstoupilo do masokombinátu Martinov nasměrovali jsme veškerou produkci jatečných prasat právě tam,“ vysvětluje Řezáč. Tradiční partnery má družstvo také v rostlinné výrobě. Společnost Navos Kroměříž, od níž nakupuje krmné směsi, zároveň odebírá většinu produkce obilovin. Sladovnický ječmen prodávají již léta společnosti Soufflet Agro v Prostějově a cukrovku cukrovaru Eastern Sugar v nedalekých Němčicích. „I při těchto relativně ideálních obchodních vztazích, ale někdy probíhají obtížná jednání o cenách i podmínkách dodávek. které pramení jako všude v republice z atomizace prvovýrobců vůči zpracovatelům,“ říká předseda.
S tím také do jisté míry souvisí situace po vstupu ČR do Evropské unie. „Také my se musíme přizpůsobit novým poměrům. I když přímo nevstupujeme na mezinárodní trh, situace na něm na nás přesto dopadá, zejména v podobě cen, které se dnes porovnávají s Německem či Polskem. Hned po vstupu do unie pro nás bylo toto srovnání příznivá a ceny poněkud vzrostly. V poslední době však rostou dovozy surovin i hotových výrobků. Takže dnes se na trhu potkáváme s levnými surovinami z Polska, kde mají zemědělci výhodnější podmínky,“ stěžuje si Řezáč. Za nevýhodu považuje i systému zjednodušených plateb „Bohužel jsme se dostali do jakési všeobecné polohy, která neřeší specifika jednotlivých produkčních oblastí. Například náš podnik, který je výrazně zaměřen na chov skotu kvůli zjednodušeným platbám přichází o část dotací na mléko, které v nich mizí a čerpá je i ten, kdo nemá žádnou živočišnou výrobu. V tom souhlasím s názory z marginálních oblastí, které volají po určitém zvýhodnění chovu skotu. Pro nás je nyní důležitá diskuse o restrukturalizaci cukerního pořádku, kde jde o podobnou kompenzaci a jde o to, aby se opět se nerozmělnila,“ obává se předseda.
Největším problémem našeho zemědělství je však podle něj nerovné postavení domácích prvovýrobců vůči jejich kolegům v západní Evropě. „V rámci evropské unie máme být srovnatelní na trhu, ale nemáme stejné výchozí podmínky. Navíc výhody, které jsme měli ještě v době přístupových jednání, jako například nižší nájmy či mzdy se pomalu ale jistě srovnávají s těmi evropskými a naše konkurenceschopnost klesá,“ konstatuje Řezáč.