23.11.2012 | 08:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Úspora nákladů na minerální fosfor

Výživa drůbeže je sice propracována do nejmenších detailů, novým poznatkům přesto není nikdy konec. Chov drůbeže má tu výhodu, že přední šlechtitelské firmy poskytují komplexní servis včetně doporučené výživy a krmení. Ve snaze, aby se genofond náležitě manifestoval, jsou ovšem tato doporučení často až příliš luxusní. To se týká i výše potřeby živin včetně fosforu. Tyto firmy doporučují v krmivu pro slepice až 4 g/kg využitelného fosforu.

Začněme od obecně známých informací:
Není pochyb o tom, že drůbež je zdrojem kvalitních a zdravých produktů. Přesto sdělovací prostředky stále opakují nesmysly o kuřatech plných antibiotik a hormonů (výjimkou v tomto směru je samozřejmě zemědělský nebo odborný tisk vůbec).
Připomíná to desítky let strašení spotřebitelů vejci jakožto cholesterolovou bombou. Ta nakonec ztratila výbušnost – tudíž bylo nutno najít náhradu, aby byla média lákavá a zajímavá.
Užitkovost drůbeže je obdivuhodná. Avšak její chovatelé mají v současné době těžký život, a to stejně jako jinak zaměření zemědělci. Jak nedávno uvedl prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba, drůbežího masa dovážíme již okolo 48 %, zatímco v roce 2003 to bylo jen 15 %. U vepřového masa je to dokonce 52 % a u mléka a mléčných výrobků 40 % v porovnání s 12 % v roce 2003, před vstupem země do EU.

Plýtvání s fosfáty

Přestože jsou fosfáty neobnovitelnou strategickou surovinou, lehkomyslně se s nimi plýtvá. V České republice je běžný nadměrný obsah fosforu v krmných směsích pro slepice. Je to i nad 3,5 g/kg a často navíc ještě s přídavkem fytázy.
Důsledkem jsou zvýšené náklady na krmivo a možný pokles užitkovosti z důvodu narušení správného poměru živin, zvláště vápníku a fosforu. Dále je zde vyšší stupeň znečištění životního prostředí, zejména povrchových vod, nevyužitým fosforem, který se vyloučí trusem.
Proč dávat drůbeži tolik anorganického fosforu, když ho obsahují poměrně hodně běžná krmiva? Je to proto, že v krmné směsi pro drůbež je využitelných přibližně 20–30 %, v krajním případě až 50 % rostlinného fosforu. Zbytek je přítomen ve formě fytátu (kyseliny fytové), který je hlavní zásobárnou fosforu v semenech rostlin (viz tabulka 1).
Na kyselinu fytovou se váží kationty (např. zinku, mědi, niklu, kobaltu, železa, vápníku), což vede ke vzniku těžko stravitelných komplexů při neutrálním a zásaditém pH. Struktura kyseliny fytové je tedy velmi variabilní a závislá na množství minerálů a pH krmiva.
Fytátový fosfor je méně využitelný pro drůbež v důsledku nedostatečného množství nebo nedostatečné sekrece fytázy, která hydrolyzuje kyselinu fytovou v trávicím traktu. Kyselina fytová je dobře stravitelná u přežvýkavců. Zvířata s jednoduchým žaludkem mají nedostatečnou aktivitu fytázy v trávicím traktu. Východiskem je přídavek mikrobiální fytázy za účelem zlepšení stravitelnosti fytátového fosforu.
Fytázovou aktivitu různého stupně vykazují také některá krmiva. U pšenice a pšeničných otrub je fytázová aktivita vysoká na rozdíl od kukuřice a olejnin. I když je endogenní fytázová aktivita jednotlivých obilovin výrazně nižší než aktivita aditivních mikrobiálních fytáz, nemá se opomíjet při sestavování krmných směsí.

Fytáza

Přídavek fytázy zcela překonává nepříznivé účinky spojené s nízkým příjmem anorganického fosforu zvířaty a významně snižuje vliv nízké úrovně vápníku v krmivu na užitkovost slepic. Navíc fytáza zlepšuje biologickou dostupnost vápníku a kvalitu vaječné skořápky při mezní hladině vápníku 3,4 %.
Uvádí se, že fytáza zvyšuje stravitelnost fytátového fosforu o 20 až 45 % a jeho retenci přibližně o 15 %. Denní úhrn vylučování celkového fosforu trusem může být nižší o 34 až 47 %. Platí to pro slepice krmené směsí s hladinou nefytátového fosforu nižší o více než 50 % a přídavkem fytázy proti 3,5 g/kg využitelného fosforu bez přídavku fytázy.
Doplněk fytázy může zlepšit stravitelnost fosforu a vápníku a aminokyselin u slepic krmených směsmi, které jsou založené na kukuřici, sóji či vedlejších produktech. Exogenní fytázy jsou převážně aktivní v kyselém pH, které je ve voleti a žláznatém a svalnatém žaludku drůbeže.
Fytáza je účinnější při nižším pH, například 3-fytáza z Aspergillus niger má dvě optimální úrovně pH (2,5 a 5,0), zatímco 6-fytáza z Peniophora lycii má optimum mezi 4,5–5,0. Pro aktivitu testované 3-fytázy v pokusech VÚŽV byly ve voleti optimální hodnoty pH, ve žláznatém žaludku hodnoty přijatelné (viz tabulka 2).
To znamená, že při obvyklém složení krmné směsi v ČR s pšenicí a kukuřicí lze očekávat dobrou aktivitu právě 3-fytázy. Mohou stačit i její nižší dávky (150 FTU). Vzhledem k tomu, že pH tenkého střeva je v daném případě mezi 5,5 a 6,6, dochází ke tvorbě komplexu fytátu s vápenatým kationtem, který činí fytát nevyužitelným pro aktivitu fytázy.
Stravitelnost fytátového fosforu souvisí s věkovou kategorií a hmotností drůbeže. Z dalších pokusů ve VÚŽV vyplývá, že brojlerová kuřata ve věku dvou týdnů měla nízkou stravitelnost fytátového fosforu (19,4 %) a vysoký obsah fytátového fosforu v exkrementech (71,7 % celkového fosforu).
U nosnic byla stravitelnost fytátového fosforu vyšší a s věkem se dále zvyšovala (až 53 % ve věku 47 týdnů). Vyšší stravitelnost zřejmě souvisí s větší hmotností starších nosnic a delší dobou průchodu tráveniny trávicí trubicí. S tím byla spojena větší celková fytázová aktivitou přítomná v trávicím traktu. Starší nosnice měly i vyšší specifickou fytázovou aktivitu obsahu žaludku, slepých střev a mukózy tenkého střeva, což naznačuje vývoj trávicích funkcí s věkem a možné změny složení střevní mikroflóry.

Potřeba fosforu

Potřebu fosforu ovlivňuje složení krmné směsi, systém chovu, věk slepic a sezona. Slepice chované v klecích mají vyšší požadavky na fosfor než slepice na podestýlce. Efekt fytázy v krmných směsích pro nosnice je podřízen metabolickým vztahům mezi vápníkem a fosforem a v důsledku vysoké potřeby vápníku pro nosné slepice je záležitost poměrně komplikovaná. Dále chybí přesné údaje o optimálních přídavcích fytáz ve vztahu ke složení krmných směsí, obsahu celkového a fytátového fosforu.
Ani doporučení amerických norem NRC (1994) není možno bez výhrady akceptovat. Jimi uváděný denní příjem využitelného fosforu ve výši 250 mg je možno považovat za hraniční až nízký. Je to jen 0,2 % využitelného fosforu, pokud bychom počítali neobvykle vysoký příjem 125 g krmiva. Vysoký obsah celkového a využitelného fosforu v krmných směsích pro nosnice může snížit užitkovost a v každém případě zvýší zátěž životního prostředí. V České republice je běžný přídavek fytázy nad 250 fytázových jednotek, často i 375–500 FTU/kg krmné směsi, která obsahuje až 0,38 % využitelného fosforu.
Potřeba fosforu je závislá na složení krmné směsi. Pšenice má vyšší aktivitu endogenní fytázy než kukuřice. Tudíž v kukuřično-sójové krmné směsi doporučuje VÚŽV 0,3 % využitelného fosforu, zatímco u krmné směsi s vysokým podílem pšenice 0,27 % využitelného fosforu. Platí to pro krmné směsi bez přídavku fytázy. Tato hladina je dostačující a nemá negativní vliv na užitkovost a kvalitu vajec slepic, které mají denní příjem krmiva 115 g s obsahem vápníku 3,7 %. Proti krmné směsi s vyšším obsahem fosforu se sníží vylučování fosforu trusem, a tím i znečišťování životního prostředí. Ještě vyššího efektu je možné dosáhnout přídavkem fytázy. Tak lze dále snížit obsah fosforu v krmné směsi. Fytáza zvýší nejen stravitelnost fytátového fosforu, ale i vápníku, stopových prvků a aminokyselin. Fytáza v našem sledování, přidaná v množství pouhých 150 FTU/kg krmné směsi s vyrovnaným zastoupením kukuřice a pšenice a obsahem jen 0,13 % využitelného fosforu, zvýšila snášku slepic (viz tabulka 3), přičemž nedošlo k poklesu pevnosti vaječné skořápky, ale kvalita bílku byla nižší (viz tabulka 4). Stejný přídavek fytázy do krmné směsi obsahující 0,27 % využitelného fosforu však měl negativní vliv na užitkovost.
Literární doporučení pro využitelný nebo nefytátový fosfor se nejčastěji pohybují v rozmezí od 1,3 do 3 g/kg. Z uvedeného je zřejmá značná nejednotnost názorů a doporučení týkající se nejvýhodnější potřeby fosforu v krmných směsích pro slepice bez přídavku fytázy a s tímto přídavkem. V každém případě však přesnější údaje povedou k významným finančním úsporám a kladným ekologickým efektům.
Normy ČAZV (2007) doporučují během snášky v krmivu průměrně 4 g/kg využitelného fosforu. Naproti tomu doporučení VÚŽV je 2,7 g využitelného fosforu v pšeničné krmné směsi a 3 g využitelného fosforu ve směsi kukuřičné bez přídavku fytázy. V tom případě je úspora nákladů na fosfor více než 25 %. Doprovodným efektem tohoto snížení hladiny využitelného fosforu v krmné směsi je obvykle i zvýšení užitkovosti a vždy omezení exkrece fosforu trusem.
Další snížení nákladů přinese přídavek fytázy. Dnes je již možno považovat za prokázané, že i nízké množství přidané fytázy, 150 FTU/kg, je efektivní. Tudíž není nutný přídavek dvojnásobný nebo trojnásobný. Fytáza se dávkuje nejen ve vztahu k fosforu, ale také k vápníku. Při obsahu vápníku v krmné směsi nad 4 %, zvláště při vysokém denním příjmu krmiva, se nedoporučuje přidávat fytázu. V tom případě může fytáza snížit užitkovost i kvalitu vaječné skořápky. Kvalita vaječné skořápky silně ovlivňuje ekonomiku produkce vajec. Pevnost vaječné skořápky je nejdůležitější technologickou vlastností vajec. Je to polyfaktoriální znak, a tudíž na něj působí více faktorů: genotyp/plemeno, věk, výživa, stav pelichání, kvalita vody, stres, zdravotní stav, ustájení, produkční systém, environmentální faktory či specificky účinné látky. Jedním z nejdůležitějších způsobů zlepšení kvality vaječné skořápky je vybalancování minerální výživy.
Hruběji mletý vápence může zvýšit využitelnost vápníku pro tvorbu skořápky a taktéž podíl a tloušťku skořápky. Ke konci snášky dochází k poklesu využitelnosti vápníku. Na začátku snášky je využitelnost vápníku až 80 %, na konci 50 % a mimo snášku 35 %. Problémy se skořápkou ve druhé polovině snášky se obvykle řeší doplňkem 2/3 hruběji mletého vápence. Předpokládá se, že tak dojde k prodloužení jeho pobytu v tenkém střevě a vápník se bude uvolňovat v nočních hodinách, kdy se tvoří skořápka. To je sice správné, ale efekt vždy nesplní očekávání.

Výzkum a jeho výsledky

Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi byla realizována řada pokusů týkajících se obsahu nefytátového fosforu a přídavku fytázy do krmných směsí pro nosnice.
Pokračování v daném výzkumu je jedním z hlavních programů oddělení fyziologie výživy VÚŽV. První výsledky byly předány formou certifikované metodiky firmě MIKROP Čebín a. s. a další poznatky jsou průběžně publikovány v odborném tisku a na konferencích.
Tabulky najdete v tištěné verzi Zemědělce

 

Klíčové informace

– Optimalizace přísunu a využitelnosti fosforu musí být v chovu drůbeže základním požadavkem.
– U slepic je problematika obtížněji řešitelná než u kuřat, a to v důsledku vysoké potřeby vápníku.  
– Vápník snižuje využitelnost fosforu a ten je důležitý pro správný vývoj kostí, tvorbu skořápky a metabolismus nosnic
.

 

Prof. Ing. Miloš Skřivan, DrSc.
Ing. Michaela Englmaierová, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby,v. v. i.
Praha 10 – Uhříněves
Oddělení fyziologie výživy a jakosti produkce

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down