Studie poradenské společnosti KMPG, kterou si nechala zpracovat Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR a která analyzovala dopady nastavení zemědělských dotací na příští období mezi lety 2023 až 2027, je podle ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpána Kaly zkreslená a její část zabývající se zemědělskými komoditami je podle něj zavádějící. Uvedl to ve vyjádření pro Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje malé farmáře.
Podle studie nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat v zemi. ASZ dlouhodobě kritizuje, že v ČR velká část dotací směřovala právě k největším podnikům. Studie se zabývala dopady nastavení strategického plánu Společné zemědělské politiky EU a nastavení takzvané redistributivní platby ve výši 23 procent.
V dopise, který ředitel ÚZEI adresoval předsedovi ASZ Jaroslavu Šebkovi, uvedl, že studie výrazně potlačila ucelený pohled na problematiku dotací a její výsledky mohou negativně ovlivnit postoj veřejnosti ke změnám v zemědělské politice, což mohl být i její účel.
Připomněl, že dlouhodobým cílem Společné zemědělské politiky EU je podpora malých a středních podniků na úkor těch větších, jejichž ekonomická síla je zvýhodňuje. Doplnil. že v rámci EU má české zemědělství mimořádnou takzvaně duální strukturu, kde 20 procent největších podniků využívá až 90 procent podpor z Pilíře 1, což jsou přímé platby na hektar a do jednoho procenta podniků s výměrou obhospodařovaných ploch nad 2000 hektarů směřuje více než čtvrtina těchto podpor. Právě tato argumentace podle něj ve studii chybí.
Spojování výše podpory je podle Kaly vytržené z kontextu, protože se zabývá hlavně dopady změn v redistributivní platbě a do srovnání by se měly zahrnout všechny kategorie podpor, což je běžnou praxí v analýzách dopadů zemědělské politiky, které ÚZEI zpracovává pro přípravu dotační politiky a které také vychází z dat mezinárodní sítě FADN. "Pak by bylo zřejmé, že uplatnění 23 procentní redistribuce by při nezměněných výrobních strukturách a efektivnosti mohlo snižovat celkovou ekonomiku podniků nad 1000 hektarů o zhruba čtyři až šest procent," dodal.
Jako zavádějící Kala označil hlavně část studie zabývající se dopady změn dotací na jednotlivé komodity, která podle něj veřejnosti sděluje, že zemědělství je mimořádně závislé na podporách. "Téměř se vnucuje, že ve studii dochází z hlediska informační etiky nikoliv k využití, ale ke zneužití údajů ÚZEI," dodal.*
