Hledat příčiny problémů a východisko z nich jak v rámci jednotlivých komodit, tak v celém zemědělství by měl napomoci poradní sbor pro zemědělství, který byl ustaven z iniciativy vydavatelství Profi Press na Dni Zemědělce minulý týden v Kámeni. Ustavující schůzky se zúčastnily přibližně tři desítky představitelů zemědělských nevládních organizací, odborných svazů a škol. Svého zástupce vyslalo i ministerstvo zemědělství.
Jak zdůraznil ředitel vydavatelství Profi Press Martin Sedláček, osud českého zemědělství je v rukou lidí, kteří v něm pracují. „Důležité je zjistit, co nám působí problémy a rozebrat je,“ poznamenal. Debata by se měla odvíjet od toho, v jakých oblastech může být české zemědělství konkurenceschopné a jaká je perspektiva jednotlivých komodit. Probírat by se měly i produkční ukazatele, které jsou jednoduše srovnatelné, a technologické aspekty. Neopomenutelná je rovněž legislativa a systém dotací. Neměl by se opomíjet ani obchodní nebo sociologický aspekt, nastínil Sedláček témata, kterými by se měl poradní sbor zabývat. Tyto debaty by měly mít konkrétní výstupy, doplnil ředitel Profi Press. Upřesnil, že poradní sbor jako celek bude čítat kolem padesátky odborníků a měl by se scházet asi jednou ročně. Mezi tím by se ve specializovaných skupinách diskutovalo o problematice jednotlivých komodit. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba tento ambiciózní projekt vítá. „Bereme to všema deseti a myslím si, že je to dobře. Odborné vydavatelství, které je nezávislé, má podle Veleby velkou šanci pomoc sektoru zemědělství. Spolupráci na tomto projektu přislíbil za ministerstvo zemědělství i ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek a ředitel Ústavu zemědělských a ekonomických informací Václav Bašek za tuto vědeckou instituci, která se zabývá hodnocením resortu na základě údajů sítě FADN a jeho mezinárodním srovnání. Veleba podotknul, že například Izrael obhospodařuje 440 tisíc hektarů plochy a jeho zemědělská produkce představuje v přepočtu sto miliard korun. Přestože zemědělci v České republice obhospodařují mnohem větší rozlohu, jejich produkce je přibližně o 20 miliard korun nižší. Poznamenal, že jediné komodity, ve kterých ČR zůstala soběstačná, bylo mléko a obilí. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana také výroba zeleniny stagnuje. S úbytkem zpracovatelských kapacit, jako například mochovských mrazíren, nebude však pro koho produkovat zeleninu zhruba z 800 až tisíce hektarů. Problém je podle něj také stlačování farmářských cen obchodními řetězci. Dagmar Tůmová z Českomoravské drůbežářské unie poukázala na nedostatečnou informovanost spotřebitelů a propagaci tuzemských výrobků.. S tím souhlasili i přítomní zástupci ovocnářů a zelinářů. „Bylo by třeba dát větší prostředky do propagace,“ poznamenal Martin Ludvík z Ovocnářské unie ČR. Jaroslav Trávníček ze Společnosti mladých agrárníků ČR považuje za důležité prohlášení, že zemědělci se musejí zamyslet i sami nad sebou. „Těžko ovlivníme světové výkyvy cen, ale je třeba se trochu prodiskutovat, jak překlenout most mezi sektorem výroby a obchodu,“ poznamenal s tím, že dobré je říci si i to, v jakých komoditách jsme přestali být konkurenceschopní a proč. „Zda je tomu tak kvůli rozdílným dotacím, nebo jsme se nechali ukolébat loňským vývojem v jednotlivých komoditách,“ uvedl. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského nestačí řešit jen otázku problémů prvovýrobců, ale i zpracování a obchodu, jehož podíl na cenách neustále narůstá. Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada poznamenal, že i když čeští zemědělci budou dělat dobře mléko, znevýhodňují je dotační podmínky ve starých a nových členských zemí Evropské unie. „Musíme tak dělat maximum, pro to, aby se tyto podmínky přiblížily,“ zdůraznil s tím, že zemědělství je jediný obor, kde jsou tak nerovné podmínky k podnikání.
