Ústavní soud dnes částečně vyhověl návrhu 81 poslanců a senátorů na zrušení takzvané restituční tečky a rozhodl, že přímí restituenti a jejich dědici budou moci o vrácení pozemků žádat i po letošním 31. prosinci. Ostatní, kteří například nárok na vydání pozemku koupili od původních restituentů, mohou o majetek požádat jen do konce roku.
Ústavní soud se postavil pouze na stranu restituentů kvůli dosavadní praxi při vypořádávání restitučních nároků. "Ústavní soud při dokazovaní zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byli uspokojováni naopak jiné osoby (skupující nároky na restituční plnění)," řekl předseda soudu Pavel Rychetský. Z vyjádření soudu plyne, že upřít lidem, jimž pozemky zabavil komunistický režim, právo na satisfakci, by za daných okolností bylo nespravedlivé. Naopak lidé, kteří nároky na vydání pozemků skupovali, si musí být vědomi podnikatelského rizika.
Odkladem termínu ukončení restitucí pozemků se zabývala minulý měsíc také sněmovna. Návrh byl ale hlasy komunistů a sociálních demokratů zamítnut. Pro žadatele, jimž by Pozemkový fond nestihl do konce roku vydat půdu, by to znamenalo to, že by jim stát dal místo pozemků peníze. Podle kritiků zákona by to ale bylo pro restituenty méně výhodné. "Pozemkový fond plně respektuje toto rozhodnutí a je okamžitě připraven je realizovat," reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu mluvčí fondu Michal Bureš.
Fond od počátku své činnosti evidoval nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho bylo vypořádáno 5,5 miliardy korun a zbývá vyřešit nároky zhruba za 1,8 miliardy. Drží je zhruba 90.000 lidí, z nichž část tvoří ti, kdo nároky odkoupili od původních držitelů.