Ústavní soud ponechal nová pravidla národních parků v platnosti

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení kontroverzní novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela zavedla nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Byla terčem kritiky prezidenta Miloše Zemana i Svazu obcí Národního parku Šumava. Senátoři v prvé řadě zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel a rovnou podle nich národní parky znovu vyhlásila. Dříve zákon předpokládal, že návrh na vyhlášení národního parku zpracuje ministerstvo životního prostředí a následně jej budou připomínkovat obce, kraje a vlastníci nemovitostí.

"Legislativní proces byl podle Ústavního soudu v pořádku," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Zdůraznil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, své si k normě řekl Senát i prezident, jehož veto musela sněmovna přehlasovat. Senátoři měli také řadu věcných připomínek. Týkaly se právního vymezení národních parků a jejich zakládání, dále ochranných podmínek, klidového území a zónování národních parků. Senátoři zpochybnili i nová pravidla fungování rad národních parků a ustanovení popisující hospodaření s lesy a pozemky. ÚS ale žádný paragraf neškrtnul. Podle soudců jde o kauzu s politickým, ideovým a odborným rozměrem. ÚS není kolbištěm, kde by měla pokračovat bitva mezi oběma tábory ohledně toho, jak má stát pečovat o přírodu, uvedl Jirsa.  Novela například rozděluje parky do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou s nich se pojí různá omezení.  "Zákon sice do jisté míry omezuje právo na samosprávu a právo vlastnické, nicméně tato zákonná úprava nastavuje pouze obecný rámec," uvedl Jirsa. Zákon podle něj počítá s tím, že se obecný rámec bude zpřesňovat prostřednictvím vyhlášek ministerstva životního prostředí, opatření obecné povahy a správních rozhodnutí, která mohou v případě nesouhlasu některých aktérů dále přezkoumávat soudy.*