Současným hlavním úkolem Státní veterinární správy ČR je dodat podklady pro EU k posouzení míry rizika naší republiky z hlediska možnosti výskytu BSE. Z asociovaných zemí pouze naše republika a Slovensko požádaly o uznání jako země BSE prosté, neboli o uznání za země, kde je nulové nebo minimální riziko výskytu BSE. Z toho by vyplývalo, že bychom nemuseli separovaně likvidovat specifický rizikový materiál, tj. nervové tkáně přežvýkavců – mozků, míchy apod.
Dotazník, který SVS obdržela, je velmi podrobný a údaje, které musíme doložit, sahají hluboko do osmdesátých let. Pro jednotlivé odbory veterinární správy to znamená dokladovat, že se na naše území nedovážela riziková masokostní moučka (jestli ano, tak kam a komu byla zkrmována). Podobně je potřeba zdokladovat všechny dovozy skotu, které se od roku 1980 do naší republiky uskutečnily.
Je to obrovský úkol, se kterým se zejména odbory hygieny a zdraví zvířat musejí vyrovnat nejpozději do konce měsíce září. Je zřejmé, že naši „bezrizikovost“ orgány EU posuzují velice přísně a nemají zájem podstoupit sebemenší riziko. Proto nezávisle na možném a žádoucím dobrém výsledku tohoto posuzování jednal Josef Holejšovský, ústřední ředitel SVS, se zástupci asanačních podniků o možnosti a způsobu likvidace specifických rizikových materiálů – nervových tkání přežvýkavců.
Prvořadou snahou veterinární správy je umožnit našim chovatelům a zpracovatelům požívat výhod, které by vyplývaly z uznání České republiky jako země s nulovým nebo minimálním rizikem výskytu BSE. Sdělení a potvrzení, že v naší republice nebyla dosud BSE diagnostikována, orgánům EU nestačí, proto již zmíněný podrobný „dotazník“ zpracovává SVS ČR důsledně a vážně.
