14.05.2010 | 07:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Užitkovost a efektivita výroby mléka

Z obecného pohledu o výši mléčné užitkovosti spolurozhoduje celý soubor vlivů. Patří k nim volba plemene, individuální výkonnost každého jedince, zásadní význam má výživa, dále se podílí vliv ustájení, úroveň managementu stáda a ošetřovatelské péče, klimatické podmínky, úroveň odchovu, zdravotní stav, počet dojení a řada dalších. Konkrétní dosažená dojivost je výslednicí těchto vlivů.

Potřeba udržet uvedené faktory v harmonickém stavu, značná investiční náročnost a dlouhý generační interval činí z chovu skotu a chovu dojnic obzvláště nejnáročnější odvětví živočišné výroby.
Tyto širší souvislosti mají za cíl upozornit, že rentabilita výroby mléka není pouze záležitostí omezené skupiny prvovýrobců a zpracovatelů. Tvůrčí spolupráce chovatelů, zpracovatelů, plemenářských firem, služeb, státních institucí, bankovního sektoru a řady dalších je obdobně jako v jiných zemích také u nás nezbytnou nutností při vytváření skutečně konkurenceschopného odvětví výroby mléka v domácím i mezinárodním měřítku.
U nás je skutečnost spíše opačná, a tak se postavení producentů mléka dostalo na okraj společenského zájmu a na samé dno žebříčku společenského uznání. Svědčí o tom každoroční snižování počtu producentů.
Od vstupu do EU ukončilo výrobu mléka téměř 600 producentů s dodávkovou kvótou (květen 2004–2950 producentů, únor 2010–2357 producentů). Noví zájemci o produkci mléka mají možnost požádat SZIF o přidělení kvóty z tzv. národní rezervy. Žádný velký zájem není vidět. Důvodem je špatná ekonomika výroby mléka a značná nejistota návratnosti takové investice. V roce 2009 požádali o dodávkovou kvótu tři zájemci a 14 nových producentů s přímým prodejem ze dvora.

České tempo

V ČR se u holštýnského plemene v posledních 15 letech zvyšuje užitkovost každoročně o 270 kg mléka (graf 1). Jedná se o mimořádně vysoký a v zahraničí neopakovatelný nárůst produkce. Důvodem není snaha chovatelů o umístění na předních místech žebříčků, jak je někdy uváděno. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o zvyšování užitkovosti u několika jednotlivých stád. Tento růst se však týká celorepublikových údajů. Důvod je ekonomický. Rozhodujícím cílem a motivací chovatelů je snaha o dosažení přiměřené míry rentability výroby mléka, v posledních letech jde spíše o minimalizaci ztrát.
Zejména u chovatelů holštýnského skotu se rentabilita výroby mléka rovná téměř celkové rentabilitě chovu skotu daného zemědělského podniku.
Vysoká mléčná užitkovost přináší růst produktivity práce, množství mléka vyprodukovaného jedním pracovníkem a snižování nákladů (fixních) na jednotku produkce. Pracovní náklady patří v chovu dojnic po ceně krmiv k nejvýznamnějším. Růst užitkovosti bývá zároveň doprovázen růstem ceny krmiv. Chovatelé hledají řešení obvykle ve zvyšování koncentrace živin krmné dávky krmiv vyráběných v podniku a snižování finančního podílu nakupovaných krmiv.
Úspora mzdových nákladů je spojena se změnou ustájení z vazného na volné, ze stlaného na bezstelivové. Vyšší investiční náklady jsou kompenzovány vyšší produkcí z každého ustájovacího místa a nižšími mzdovými náklady.
Se zvyšující se užitkovostí rostou také odpisy zvířat v souvislosti s jejich vyššími účetními cenami a vyšší brakací. Tento růst prakticky všech nákladů bývá efektivní, protože vzhledem ke zvýšené produkci dochází ke snižování nákladů v přepočtu na jeden litr mléka.

Mezinárodní porovnání holštýnských dojnic

Jaké je postavení našich chovatelů holštýnského plemene v mezinárodním porovnání užitkovosti ukazuje graf 2. Jedná se o užitkovosti sledované podle jednotné metodiky mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti ICAR. Vzhledem k tomu, že zastoupení plemen v jednotlivých zemích je rozdílné, jsou uvedeny pouze údaje za holštýnské plemeno, aby byly porovnatelné. Jedná se o údaje publikované Světovou holštýnskou konfederací (WHFF). V ČR je do kontroly užitkovosti (KU) zapojeno více než 90 % všech dojených krav. Výkonnost našich holštýnských krav je srovnatelná s Německem, Nizozemskem, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Portugalskem nebo Maďarskem a je o 1000 kg vyšší než ve Francii.
Skutečnost, že více než čtvrtina holštýnských krav v ČR dosahuje produkce vyšší než 10 tisíc kilogramů mléka za laktaci, 7 % krav přes 11 tisíc a 6 % přes 12 tisíc kilogramů není samoúčelné, ale je to důsledek tvrdého ekonomického tlaku na producenty mléka.
Dá se očekávat, že trend růstu užitkovosti bude pokračovat, ale jeho tempo se sníží, protože při současné vysoké užitkovosti již dodatečné vklady na její další růst nebudou přinášet takový ekonomický efekt. Vede to k hledání dalších tržeb, které by vylepšily ekonomiku producentů mléka. K takovým patří tržby z prodeje plemenných jalovic. Krize znamenala snížení poptávky a ceny jalovic. Postupně dochází k oživení.
Praktické uplatnění nachází sexované semeno. Za leden až září loňského roku se narodilo 1411 jaloviček a 156 býčků po inseminaci sexovaným semenem. Došlo k naplnění očekávání chovatelů, protože jalovičky se rodí v 90 % případů.
Dalším významným intenzifikačním faktorem je koncentrace výroby mléka. V roce 1996 se výrobou mléka zabývalo 3121 podniků, kde se produkovalo mléko v 6340 stájích v KU s průměrným počtem krav 96. V roce 2009 to bylo 1574 podniků, 2417 stájí a průměrný počet krav ve stáji se zvýšil na 179. Ještě rychlejší změny probíhají u holštýnského plemene, kde je průměrná velikost stáje 213 krav.
V tab. 1 jsou stáje v plemenné knize holštýnského plemene členěny podle velikosti (počtu ukončených laktací). Ve stájích s 200 a více ukončenými laktacemi, kterých je v ČR 400, je ustájeno více než 70 % holštýnských krav. Se zvětšující se kapacitou stáje je dosahováno vyšší užitkovosti a zároveň se zkracuje mezidobí. Také tyto trendy jsou v souladu s vývojem v zahraničí a jsou důsledkem tlaku na ekonomiku výroby mléka.

 

Klíčové informace

- Ekonomicky nejvýhodnější užitkovost je u každého chovatele jiná. 
- Jednotný model neexistuje, každý chovatel vychází ze svých konkrétních podmínek.
- Dosažení srovnatelné užitkovosti s chovatelsky vyspělými zeměmi není tedy samoúčelné, ale je jedním z předpokladů rentabilní výroby mléka
.

 

Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc.,
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, o. s.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down