Užitkovost hospodářských zvířat v Česku za poslední desítky let několikanásobně vzrostla, a to i přes pokles počtu chovaných zvířat. V rostlinné výrobě přitom klesá výměra osevních ploch i druhová vyváženost pěstovaných plodin a u některých plodin je nižší také hektarový výnos. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za posledních 100 let se výměra osevních ploch zmenšila o 1,4 milionu hektarů.
"Od počátku 90. let 20. století se stavy chovaných zvířat v Česku snižovaly. U skotu a drůbeže v poslední dekádě spíše stagnovaly, zatímco u prasat pokles stále pokračoval," uvedla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Přestože se počty zvířat v posledních letech spíše snižovaly, užitkovost rostla. Například počet odchovaných selat na jednu prasnici za rok vzrostl z 8,6 kusu v roce 1952 na 29,9 kusu v roce 2024. Za stejné období se také zvýšila průměrná roční snáška jedné slepice ze 115 vajec na 314. Zatímco v roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9574 litrů. Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v letech 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981, a to přes pět milionů, skotu nejvíce v roce 1982, počet činil 3,5 milionu kusů. Počty chované drůbeže dosáhly svého maxima v roce 1984, šlo o téměř 34,2 milionu. Naopak nejméně drůbeže chovali zemědělci v roce 1946, a to o tři čtvrtiny méně oproti maximálnímu stavu. Nejméně skotu bylo v ČR chováno v roce 2011, v porovnání s rokem 1982 o téměř dvě třetiny méně. Stavy prasat byly nejnižší předloni a dosáhly 1,3 milionu kusů, pokles činil tři čtvrtiny oproti roku 1981. V loňském roce chovali zemědělci 25,8 milionu kusů drůbeže, téměř 1,4 milionu skotu a 579 000 prasat.
Výměra osevních ploch rovněž klesá, největší úbytek ploch byl za posledních 100 let zaznamenán u žita, o 623 000 hektarů, u ovsa pokles činí 557 000 hektarů a u brambor se plocha zmenšila o 371 000 hektarů. V současnosti zemědělci pěstují brambory na 22 747 hektarech, žito na 24 301 hektarech a oves na 52 618 hektarech. Plocha se zmenšila také u pícnin a cukrovky. "Pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice, řepky, kukuřice na zrno a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin," uvedli statistici. Vedle zmenšení ploch se podle ČSÚ značně snížila také druhová vyváženost pěstovaných plodin. Loni například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 procent, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice 17 procent, ale vedle toho třetinu plochy tvořilo žito, necelou třetinu oves a 18 procent ječmen. U některých plodin klesá i hektarový výnos, z jednoho hektaru brambor v roce 1924 farmáři sklidili 850 kilogramů, loni výnos činil 185 kilogramů. Hektarový výnos cukrovky za uvedené období klesl o 72 kilogramů. Naopak výnos u zrnin za posledních 100 let vzrostl z 294 kilogramů v roce 1924 na loňských 2155 kilogramů.*
