06.01.2011 | 04:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Uznané mořené osivo je příliš drahé?

Tato věta není při zvažování jaké osivo použít ojedinělá. Je pravda, že cena certifikovaného a mořeného osiva je ve srovnání s farmářským, popřípadě vlastním osivem výrazně vyšší. Ale je třeba přihlížet ke konkrétní situaci, volit bychom neměli pouze podle jediného kritéria – ceny.

Především u dominujících plodin – ozimé pšenice, jarního ječmene, řepky, ale i máku může být sázka na levnější osivo ve výsledku ztrátová. Současně ale nelze jednoznačně tvrdit, že 100 % partií uznaného mořeného osiva na trhu má zaručeně vysokou kvalitu. Zde hrají roli nejen objektivní podmínky (například průběh počasí ve sklizňovém roce, původ osiva), ale i znalosti, zodpovědnost a poctivost pracovníků na všech stupních, kterými takové osivo prochází. Tak mořit, nemořit? A pokud ano, tak insekticidní nebo fungicidní mořidlo, nebo obě složky?

Nedostatečné vizuální posouzení
Původci chorob přenosní osivem ve většině případů nevyvolávají na semeni žádné okem viditelné příznaky, nezpůsobují přímo onemocnění semen. Vizuální posouzení proto není dostatečné. Často se setkáváme s tím, že infikovaná semena mají lepší laboratorní klíčivost než zdravá. Údaj o klíčivosti proto také nevypovídá nic o zdravotním stavu rostlin, které z osiva vzejdou. První známky napadení patogeny přenosnými osivem se objevují na klíčních rostlinách a později během vzcházení, to ale v údaji o klíčivosti není zahrnuto.
U některých chorob je však ani běžný test napadení neprokáže – to je typické například pro sněti obilnin jak prašné, tak mazlavé, jejichž příznaky se projevují až v klasu. Proto je potřeba provádět zkoušení zdravotního stavu osiva, respektive zjišťování přítomnosti patogenů přenosných osivem předepsanými metodami.

Riziková desítka
Ale ani zjištění přítomnosti patogenu není vždy důvodem k zamítnutí partie jako osiva. Za prvé se provádějí jen testy na přítomnost patogenů uvedených ve vyhlášce, za druhé jsou stanoveny limity jejich výskytu. Tyto údaje najdeme v příloze č. 1 k vyhlášce č. 369/2009 Sb. o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb., která vstoupila v platnost 1. 11. 2010. Tam jsou například v oddílu 3 uvedeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů u obilnin. Ze samotného oddílu není zřejmé, k čemu se vztahují uvedená procenta škodlivých organismů (není uvedena velikost vzorku). Ale například u pšenice seté se podle této vyhlášky smí – a to i v kategorii SE – vyskytovat 10 % zrn napadených Fusarium spp., je povolen výskyt deseti kusů chlamydospor Tilletia spp. na jedno zrno, u ječmene se smí vyskytovat 10 % zrn napadených Cochliobolus sativus. Z mého pohledu fytopatologa je hodnota 10 % napadených zrn značně riziková.
Pokud jde o výskyt spor snětí, ve tříletém polním maloparcelkovém pokusu jsme prokázali, že ani hranice uvedená ve staré vyhlášce (deset spor na 300 zrn) není absolutně bezpečná, i když aktuální riziko skutečně nepředstavuje. Pokus probíhal v rámci řešení projektu NAZV QH71104. Ve variantě inokulované deseti sporami sněti byl u odrůdy Ebi, která je na napadení citlivá, zjištěn jeden napadený klas z celkem 393 hodnocených. U odrůdy Alana nebyl žádný napadený klas. Infikované klasy byly zjištěny pouze v roce 2009, v předchozích dvou letech k napadení nedošlo.
Z tohoto výsledku jsme odvodili, že kontaminace osiva sporami Tilletia spp. v množství deset spor na 300 zrn nepředstavuje nebezpečí hospodářsky významného napadení pro porost z takového osiva vzešlý. Je ale rizikem z hlediska možného výskytu ojedinělých napadených klasů v roce příznivém pro vznik infekce, které se stanou zdrojem zamoření pozemku pro další období.
Počet deset spor na zrno se rovná středně silné až silné kontaminaci s vysokým rizikem výskytu choroby v porostu. To je zřejmě také důvodem upozornění, že uvedené hodnoty jsou limitní a vztahují se k povinnému moření. V takovém případě tedy bude osivo uznané, ale s povinností jej namořit. Není ale již stanoveno, jaké mořidlo je vhodné, což je logické – volbu konkrétního přípravku nelze nikomu nařizovat.
Jenže rizikem jsou i nižší výskyty patogenů než limitní. Mimo to klíční rostlinky oslabené infekcí jsou s větší pravděpodobností napadány patogeny, které přežívají na rostlinných zbytcích v půdě, což jsou právě u obilnin většinou i houby přenosné osivem, včetně rodů Fusarium, Cochliobolus, Tilletia. Díky vynucenému ustoupení od širokých osevních sledů a pěstování téměř výhradně řepky a pšenice, případně ječmene, jsou většinou pozemky poměrně silně „zásobeny“ původci chorob schopnými v půdě přežívat. Fungicidní mořidlo do určité míry chrání klíční rostlinku i proti napadení těmito houbami. Méně ohroženy jsou jarní obilniny, které nejsou vystaveny dlouhodobě nízkým teplotám a rychle přecházejí do vyšších růstových fází, ve kterých jsou rostliny vůči napadení méně citlivé.

Osivo jako zdroj infekce mnoha plodin
U obilnin je problematika patogenů přenosných osivem nejznámější a také se týká velkého počtu původců chorob. Osivo může být ale zdrojem infekce i u jiných plodin – například původci fómové hniloby řepky, černě řepky mohou být také přenosné osivem. U slunečnice se semeny přenáší Sclerotinia sclerotiorum – původce bílé (sklerociové) hniloby. U máku jsou osivem přenosní původci helmintosporiózy a plísně máku. Tato fakta hovoří jednoznačně pro fungicidní moření osiva zmíněných plodin. U ozimých obilnin by mělo být samozřejmostí.
Insekticidní moření obilnin je žádoucí (ale nikoli jako náhrada za fungicidní ošetření osiva) v oblastech, ve kterých se pravidelně, opakovaně a silně vyskytují virózy, protože toto ošetření zajistí ochranu před savým hmyzem od samého počátku vzcházení. Mimo vysloveně rizikové oblasti by se vyplatilo například v takovém roce, jako byl 2010, kdy bylo ještě v polovině listopadu značně teplo a byly stále aktivní silné populace přenašečů. Protože v době setí neznáme další vývoj počasí, může být na většině ploch insekticidní moření nerentabilní.
Insekticidní moření má větší význam u řepky, máku, kde výsev nenamořeného osiva obvykle vede ke značným ztrátám rostlin, které se následnými opatřeními dají snížit jen mírně, a proto má u těchto plodin nezastupitelné místo.

Napadení po moření
Stále častěji se také setkáváme s otázkou, jak je možné, že došlo k napadení rostlin, přestože bylo použito mořené osivo. Příčin může být několik, mohou se i kombinovat.
– Základním předpokladem úspěchu je volba správného mořidla, respektive účinné látky. Pokud hospodaříme v oblasti s častým výskytem například plísně sněžné, budeme volit jiné mořidlo, než v oblasti, kde s touto chorobou problém nebývá, ale zato se každoročně objevuje ve větší míře například braničnatka plevová.
– V loňském roce se pěstitelé setkali s vyšším výskytem snětivosti na pšenici, a to přesto, že vyseli osivo mořené doporučeným přípravkem. V tom případě předpokládáme dvě příčiny. Jedna vyplývá z biologického životního cyklu patogenu. Spory houby přítomné v půdě neklíčí všechny stejně rychle, najednou. Díky postupnému klíčení může dojít ke vzniku infekce nejen při klíčení a vzcházení, ale i později, třeba až v předjaří, kdy už nelze s účinností mořidla počítat. Spory sněti přímo na osivu jsou doporučeným mořidlem spolehlivě likvidovány. V našich laboratorních testech nebyly výtrusy Tilletia spp., které přišly do kontaktu s daným mořidlem, klíčivé ani po půl roce. Druhou příčinou je kvalita moření.
– Problematika kvality přípravků je značně obsáhlá, není námětem tohoto příspěvku, a proto se omezím jen na doporučení používat vždy třeba o něco dražší, ale bezpečnější originální přípravky včetně mořidel, koupené od prověřeného dodavatele. Kvalitou moření rozumíme rovnoměrnost a odpovídající dávku deklarované účinné látky. Kvalita je dána jak používanou technologií, tak vlastní prací. Současné formulace mořidel vyžadují adekvátní mořičky, starší typy nedokáží obvykle špičkovou kvalitu zajistit. Pokud bychom trochu nadsadili, mořit osivo v míchačce na beton drahým mořidlem, které splňuje současné vysoké parametry, je nerentabilní, výsledný efekt bude nižší než očekávaný. Důležitá je rovnoměrnost namoření – pokud vysejeme i jen část nenamořeného osiva, výrazně redukujeme účinek a tedy efekt moření. Rostliny vzešlé z nenamořených zrn a případně proto napadené, jsou zdrojem infekce i pro další zdravé v porostu v době, kdy už nelze s účinností mořidla počítat.
Samostatnou otázkou je pak vědomě nekvalitní moření. V „miniprůzkumu“ byly zjištěny vzorky namořené výrazně nižší než deklarovanou dávkou účinné látky, jinou než deklarovanou účinnou látkou, nebo dokonce jen obarvené, bez účinné látky. Tuto skutečnost ale odběratel – pěstitel nemá možnost ověřit. Obvyklá kontrola namořenosti podle rovnoměrnosti a intenzity zabarvení zrn ve světle těchto faktů není moc průkazná. Zjištění, jakou účinnou látkou a v jaké dávce bylo osivo namořeno, je značně nákladné. Jednodušší je laboratorní kontrola biologické účinnosti moření, která přímo neprokáže konkrétní účinnou látku ani aplikovanou dávku, ale celkem spolehlivě vypovídá o vlastní účinnosti namoření.
– Také je nutné připomenout, že moření osiva je jen jedním v celém souboru ochranných opatření. Pokud se dopouštíme zásadních pěstitelských chyb, použijeme osivo s nízkou biologickou hodnotou, tak nelze spoléhat na to, že moření všechno zachrání.

Mořit či nemořit
Odpověď na otázku, zda mořit nebo ne, tak vůbec není jednoznačná. U ozimých obilnin na konvenčních plochách by fungicidní ošetření osiva mělo být automatické. Prokazatelně lepší výsledky jsou i při použití insekticidně-fungicidního moření máku, nutné je insekticidní moření řepky. U ostatních plodin je možné v případě velmi kvalitního, zdravého osiva vysévaného na dobře připravený pozemek po vhodné předplodině od fungicidního moření upustit, je ale třeba počítat s rizikem výskytu chorob.
V seznamu registrovaných přípravků se objevují i biologické přípravky pro moření osiv. U těch musíme mít na zřeteli, že účinnou složkou jsou živé organismy, které jsou ovlivňovány podmínkami prostředí. To znamená, že mohou nastat – hlavně vlivem neočekávaných výkyvů počasí – podmínky, které neumožní plnou aktivitu biologického přípravku a ten nebude dostatečně účinný. Většinou bývá problematická i kombinace s fungicidy.
Dále je potřeba vědět, že biologické přípravky jsou značně selektivní. Pokud jsou kvalitní, preferujeme je před chemickými pesticidy. Jejich účinná složka je přirozenou součástí prostředí, neznamenají tak pro něj zátěž. Současně to ale znamená, že žádný biologický přípravek nepůsobí univerzálně, „proti všemu“, širokospektrální účinnost je typická pro většinu současně používaných chemických pesticidních látek. Biologické přípravky, případně fyzikální metody ošetření osiva tak najdou uplatnění zatím hlavně v ekologickém zemědělství, ale do budoucna lze počítat i s jejich širším využitím v systémech integrované ochrany rostlin.

 

Klíčové informace

– Odpověď na otázku, zda mořit nebo ne, není vůbec jednoznačná.
– Cena certifikovaného a mořeného osiva je ve srovnání s farmářským, popřípadě vlastním osivem výrazně vyšší.
– Především u dominujících plodin – ozimé pšenice, jarního ječmene, řepky, ale i máku – však může být sázka na levnější osivo ve výsledku ztrátová
.

 

Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.
FAPPZ, Česká zemědělská univerzita v Praze

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down