V Bašnicích se dojnice těší do nové stáje

Na počátku bylo rozhodnutí. Rozhodnutí o rekonstrukci všech vazných stájí pro dojnice na stáje volné s cílem zlepšit životní podmínky dojnic a samozřejmě zvýšit mléčnou užitkovost stáda. A k tomuto cíli má Zemědělskému družstvu Bašnice dopomoci i program Sapard.

ZD Bašnice hospodaří nedaleko Jičína na 1553 ha zemědělské půdy, rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin, cukrovky, na 131 ha se pěstuje mák, na 109 ha se letos pěstovala silážní kukuřice, 15 ha kukuřice je určeno na LKS. Ekonomicky významné jsou pro družstvo i sady jabloní na 82 ha, z toho na 28 ha je intenzivní výsadba štíhlých vřeten jabloní pod závlahou. Živočišná výroba je v ZD Bašnice zaměřena na chov skotu – tedy produkci mléka a částečně i hovězího masa z výkrmu býků. Ve stavu je nyní 368 dojnic s průměrnou užitkovostí v loňském kontrolním roce 6135 kg mléka s obsahem 4,74 procenta tuku a 3,51 procenta bílkovin. Stádo je v převodném křížení na holštýna, podíl holštýnské krve nyní dosahuje přibližně 65 procent.
„S rekonstrukcemi jsme začali už v loňském roce, kdy se rekonstruoval kravín K96 na boxovou stáj pro telata a hned vzápětí bývalá výkrmna býků na volnou kotcovou stáj pro jalovice,“ vysvětluje předseda družstva Josef Matyáš. „A protože jsme chtěli odvázat všechen dobytek ve stádě, zvažovala se i další rekonstrukce stáje pro dojnice.“ Již zmíněné rozhodnutí o stavbě zcela nové stáje pro 268 dojnic padlo tedy vloni na sklonku léta. Diskuse se ovšem netýkala jen samotné výstavby, ale i způsob odklízení chlévského hnoje. Na zvážení zde byly dvě možnosti: bezstelivový či stlaný provoz. Vzhledem k větší úspoře nákladů i vyšší produktivitě práce zvítězil nakonec ve vnitropodnikové „soutěži“ provoz bezstelivový.
Protože šlo o výstavbu zcela novou, bylo možné využít prostředky z programu Sapard pouze na výstavbu jímky na kejdu. Jakmile se ovšem s možností, kterou tento program dává, v Bašnicích seznámili, dlouho neváhali a v květnu podali projekt, který dělali ve spolupráci se společností Farmtec Tábor. „V Táboře odvedli skutečně profesionální práci a věřím, že i díky tomu jsme prošli bez problémů předáváním podkladů i výběrovým řízením,“ doplňuje genezi projektu předseda družstva. Příprava podkladů a zpracování projektu trvalo přibližně jeden měsíc, cena za samotné zpracování činila 6000 Kč, po schválení projektu pak dalších 9000 Kč, celkem tedy 15 000 Kč. Podle předsedy je to zanedbatelná částka vzhledem k profesionálnímu zpracování projektu a úspoře času, který by museli projektu věnovat v družstvu v případě, že by si jej dělali sami. Hodně potenciálních žadatelů totiž poněkud odrazuje značně velká administrativní náročnost zpracování podkladů i poněkud dlouhá doba od podání projektu po sepsání smlouvy.
Stavba jímky začala přesně podle projektu v měsíci srpnu, její dokončení i dokončení celé stáje plánovali na 30. září t. r. s tím, na začátku října by měla proběhnout kolaudace celé stavby a v polovině října by se do stáje mělo stěhovat přibližně 230 jejích prvních obyvatelek. Zbytek kapacity chtějí v Bašnici doplnit vlastními jalovicemi, které si již od loňska užívají volného odchovu. Do stáje přejdou ze stávajícího stáda pouze vybrané krávy, ty, které mají například problémy s končetinami či jiné zdravotní nebo reprodukční nesnáze, čeká vyřazení.
Projekt na stáj, dojírnu i jímku zpracovala pobočka táborského Farmtecu v Litomyšli, stáj staví firma KM Sepoz z Cerekvice nad Bystřicí, při výstavbě jímky spolupracuje tato společnost s firmou Wolf System, stájové technologie i dojírna včetně montáže jsou od Farmtecu. Jímka na kejdu měří na výšku 7,75 m, její průměr činí 24 m a objem 3600 m3, což znamená možnost skladování šestiměsíční produkce kejdy plus desetiprocentní rezervu. Investice na stavbu jímky činí 5,5 milionů Kč, celková investice na kompletní výstavbu dosáhla 28 milionů Kč.
„Vezmu-li v úvahu úsporu osobních nákladů dva miliony Kč za rok, úsporu provozních nákladů jeden milion Kč, něco ušetříme na dopravě, na lécích i veterinárních úkonech, protože předpokládáme lepší zdravotní stav dojnic v nové stáji, pak mi vychází návratnost této investice asi osm let,“ počítá Josef Matyáš. Postavení nové stáje ušetří podle propočtů přibližně osm pracovníků, předpokládá se samozřejmě i zvýšení užitkovosti „přestěhovaných krav“. „Plánujeme, že kejdu budeme aplikovat nejen na kukuřici, ale i na 120 ha luk, takže uvidíme, kolik na průmyslových hnojivech uspoříme,“ uvažuje předseda družstva.
S rekonstrukcemi ovšem ještě v ZD Bašnice neskončili – v zimě by měla přijít na řadu i čtyřřadá průjezdná stáj K174, z níž bude stáj pro dojnice stojící na sucho a boxová porodna. Nyní zvažují, zda i tento projekt nepřihlásit do druhého kola Sapardu. Předseda družstva k tomu dodává: „Je-li možné nějakou výstavbu z těchto prostředků financovat, je to pro nás určitě výhoda, protože v zemědělství není nikdy financí dost a obávám se, že investice do nových technologií a stájí v tomto sektoru ještě rozhodně neskončily.“