Zejména ve znamení připravované reformy cukerního režimu proběhla řada jednání, která doprovázela berlínskou výstavu Grüne Woche. Reforma byla jedna z hlavních bodů jednání rady ministrů zemědělství EU i setkání českého šéfa agrárního resortu s komisařkou Mariann Fischerovou—Boelovou odpovědnou za zemědělství a rozvoj venkova.
Sladké problémy
Podle komisařky Mariann Fischerové—Boelové je reforma cukru nutná a současný stav není nadále udržitelný. Doufá, že pro svůj návrh, který chce předložit letos v červnu, získá politický souhlas před jednáním WTO. To má proběhnout v prosinci v Hong Kongu. Komisařka se netajila tím, že si je plně vědoma, nepříznivých dopadů reformy na rozvojové země, které vyvážejí cukr na jednotný trh unie. Komisař pro obchod Peter Mandelson ujistil, že v dohodách s dovozci bude zachován do jisté míry preferenční režim v přístupu na trh a unie se bude snažit těmto státům pomoci v adaptaci na nové podmínky.
Komisařka prohlásila, že reforma cukerního režimu, který, jak uvedla, existuje zhruba 40 let, je nutná. S tím ostatně souhlasí i členské státy EU. Upozornila, že stávající cukerní režim skončí k prvnímu srpnu příštího roku. "Pokud se do té doby nedohodneme, nebude v tomto sektoru vůbec žádná regulace," varovala. Komisařka se netajila s tím, že souhlasí s obecnými principy, které pro reformu cukerního režimu stanovil její předchůdce komisař Franz Fischler. Jak uvedla, nejde o konečné řešení. Existuje prostor pro nové návrhy. Není ale pochyb o tom, že se budou snižovat podporované ceny kvóty. Podle jejích slov se také počítá s převedením kvót mezi jednotlivými státy, pokud v některém budou cukrovary nuceny ukončit svou činnost. "Právě zde byly pochybnosti některých členských států, jimiž se vážně zabývám a hledám proto jiné koncepty," dodala komisařka.
O podobě konečné reformy se bude samozřejmě ještě jednat. Zasáhne do ní pravděpodobně i Světová obchodní organizace WTO. Obávají se jí země ACP (Afrika, Karibská oblast a Tichomoří), s jejichž představiteli se ministři zemědělství unie v Berlíne sešli. Jak uvedl Hudo Roldán z odboru komunikace českého ministerstva zemědělství, jde o nejchudší země, které zatím mohly vyvážet cukrovou třtinu nebo cukr na trh Evropské unie. Dostávaly za to daleko více, než odpovídalo světové ceně. Produkce cukru tvoří až tři pětiny jejich hrubého domácího produktu, přičemž do unie vyvážejí asi 70 procent. Reforma, která počítá s poklesem cen na unijním trhu, by se tedy značně dotkla jejich ekonomiky. Navrhují proto odsun reformy nebo její rozložení na delší období. Jejich pozice k reformě má některé styčné body s přístupem ČR i dalších členských zemí unie, které mají k návrhu reformy vážné připomínky.
O reformě cukru v Berlíně také jednal s komisařkou Mariann Fischerovou—Boelovou český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Zdůraznil naši pozici a podpořil ji výpočty a tabulkami. Z nich vyplývá, že současná podoba návrhu reformy by zvýhodnila šest členských zemí původní evropské patnáctky, jejichž vývozní kvóty se počítaly jinou metodou, než jaká se použila pro desítku nováčků. Očekávané krácení kvót by tak u těchto šesti "starých" členských postihlo pouze nadprodukci určenou pro export, ale v případě ČR by ohrozilo soběstačnost ve výrobě cukru. Palas také upozornil na to, že ČR by nemohla využít kompenzace v podobě výroby izoglukózy. Český ministr rovněž požadoval právo veta při převodu kvót mezi jednotlivými státy.
Tendr na pšenici
Evropská komise otevřela tender pro export dvou milionů tun pšenice z volného trhu. Je to poprvé od subvencovaného exportu v červnu roku 2003. Důvodem je loňská obrovská úroda pšenice v Evropské unii, která dosáhla celkem 125 milionů tun (ve srovnání s 98 miliony tun v roce 2003) a potíže evropských exportérů prosadit se na světových trzích obilí dané nízkým kurzem dolaru vůči euru.
Ke společnému dopisu Rakouska, Maďarska, Slovenska a České republiky, který požadoval, aby se přebytek pšenice na trhu řešil exportem do třetích zemí, se připojila Francie a Polsko. Ministr Palas při osobním jednání s komisařkou Fischerovou—Boelovou požadoval, aby unie přispěla na dopravu českého obilí do přístavních skladů. Podle Roldána nebyla komisařka tomuto návrhu příliš nakloněna. Odmítá totiž jakoukoliv další formu intervence. Pokud jsou naše domácí skladovací kapacity plné, je třeba se podle ní poohlédnout v Německu nebo v jiných zemích. "SZIF tyto volné skladovací kapacity hledá," ubezpečil Roldán. Podle komisařky Fischerové—Boelové i komise se snaží najít způsob, jak pomoci zemím s nedostatečnými skladovacími prostorami, aby mohly využít rezervní sklady v ostatních členských státech.
Třikrát o mléce
Dalším problémem, s nímž se ministr Palas obrátil na zemědělskou komisařku, bylo mléko. Naději má podle Roldána náš návrh převést restrukturalizační rezervu 55 788 tun do kvóty k 1. 4. 2006. Poměrně negativní stanovisko však komisařka zaujala k našemu požadavky převést nevyčerpanou kvótu mléka určeného na přímý prodej do kvóty na prodej do mlékáren. Velkou naději patrně nebude mít také náš návrh na zvýšení spodní hranice neprodaného mléka, které může jít do národní rezervy, ze 70 na 90 až 95 procent.
Lucemburské předsednictví
Jednání rady ministrů zemědělství v průběhu Grüne Woche bylo prvním pod taktovkou lucemburského předsednictví. Jeho hlavním cílem právě v oblasti zemědělství je schválení finančního plánu pro další období, pokrok v prosazování reformy v sektoru tabáku, rýže, bramborového škrobu, a pokud možno i vína. Lucemburské předsednictví bude samozřejmě v zemědělské oblasti silně pod vlivem zmíněné připravované reformy cukerního režimu, jejíž návrh chce komisařka Fischer—Boelová přednést letos v červnu, tedy právě v jeho závěru.
Obchod s Ruskem
Komisař Markos Kyprianou odpovědný za zdraví a ochranu spotřebitele informoval ministry zemědělství EU o aktuálním stavu jednání o veterinární smlouvě s Ruskem. O prvního ledna 2005 vyžaduje Rusko nové jednorázové veterinární certifikáty na exporty z členských zemí unie. Komisař konstatoval, že přes přetrvávání některých problémů nezpůsobil tento požadavek žádné podstatné narušení obchodu. Jak uvedl, do dubna letošního roku je nutné se s Ruskem dohodnout na fytosanitárních certifikátech pro rostliny a zeleninové výrobky. Je si vědom toho, že požadavky Ruska by mohly obchod s těmito produkty vážně narušit. Jednání však pokračují a komisař by měl Rusko v příštích dvou měsících navštívit.
Sever čelil nepřízni počasí
Lotyšská delegace informovala o škodách způsobených některým severským, zejména Litvě, Švédsku, Lotyšsku, Estonsku a Dánsku zemím bouřkami a větrnou smrští, které se přes jejich území přehnaly v první dekádě ledna. Podle komisařky Fischerové—Boelové mají postižené země možnost čerpat pomoc z programů rozvoje venkova. Mohou také využít prostředky z Fondu solidarity.
