30.09.2002 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V čem neustupovat

Ke strategii předvstupních rozhovorů s Evropskou unií o kapitole zemědělství, kterou minulý týden potvrdila česká vláda, se samozřejmě vyjadřovali také ekonomové. Z jakých požadavků by naši vyjednavači rozhodně neměli ustoupit, osvětlil ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

Česká strana by podle něho neměla uhnout ze své pozice zachránit maximum prostoru pro zemědělství především v podhorských a horských oblastech. To znamená obhájit dostatečné množstevní kvóty u skotu a ovcí. „Naši vyjednavači by rovněž měli tvrdě hájit limity v oblastech, kde Česká republika - ať už soukromá či veřejná sféra – v minulých letech značně zainvestovala. Přijetí nízkých kvót by přineslo významné privátní i společenské ztráty,“ upozorňuje Doucha. Má na mysli například znehodnocení nemalých investic do výroby bramborového škrobu, podpor na zatravňování, do rozšiřování pastevních chovů, chovu krav bez tržní produkce mléka. „Limity, které nám navrhuje Evropská komise, by mohly zabrzdit nové pozitivní směry, které naše zemědělství v posledních letech nabralo,“ varuje ředitel VÚZE.
Společně s našimi nevládními organizacemi hájí názor, že Bruselem navržené kvóty neodpovídají přirozenému potenciálu českého zemědělství. Za klíčový pak považuje problém, kdy EU nám v podstatě potvrzuje požadavek na rozsah orné půdy a strukturu jejího využití, naproti tomu klade překážky potřebnému rozvoji zemědělství v horších přírodních podmínkách, když razantně stlačuje žádané limity pro chov přežvýkavců.
U přímých plateb hájí Doucha princip rovného zacházení, což však podle jeho výkladu nemusí znamenat naprosto stejnou výši podpor pro českého zemědělce, jako má sedlák v sousední zemi. „Měli bychom ale umět prokázat, že určitá výše podpor je naprosto nezbytná k tomu, abychom se sousedním farmářem mohli být v rovné konkurenci. Přirozeně se bude přihlížet k nynějším rozdílům, jako jsou cena půdy, pracovní náklady a další, které jsou u nás i v ostatních kandidátských zemích podstatně nižší než v členských zemích unie. Tyto rozdíly ovšem budou nějakou dobu pokračovat,“ předpokládá Doucha. A ukazuje na naši dnešní obrovskou výhodu: „Práce je u nás velmi levná – zaplatíme za ni čtvrtinu či třetinu toho, co Němec či Rakušan. Cena práce však poroste, bude se zvyšovat také cena půdy, u vstupů zůstane na současné, evropské úrovni. Je otázkou, kdy se všechny tyto relace srovnají, zda za pět či deset let.“
V této souvislosti připomíná vysvětlení Evropské unie. „Říkají nám: Vaše sociální náklady jsou velmi nízké, naše sociální náklady jsou výsledkem desetiletí usilovné práce, ty nespadly z nebe, buďte loajální. A toto je nutné - i s přihlédnutím k našim vnitřním dluhům - brát v úvahu.“
Co bylo možné před deseti lety, se už nyní nezopakuje, podotýká ředitel VÚZE k názorům, že EU byla vůči zemím přidruženým v předchozích kolech vstřícnější než k současným adeptům na členství. „Když do unie vstupovalo například Španělsko, nebyla Evropa omezena závazky WTO. Dnes je ale vše jinak. Kdyby chtěla přistoupit na požadavky kandidátských zemí třeba u kvót na cukr, musely by se nynější členové vzdát části své produkce ve prospěch nováčků. Udělají to ale?“ pochybuje Doucha.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down